Podle studie, publikované v časopise The Journal of Pediatrics, probudí spící děti lépe než zvuk detektoru kouře hlas jejich matky. Američtí vědci konstatují, že přidání tohoto způsobu varování do alarmů by mohlo zachránit lidské životy – zejména ty dětské.
V případě požáru mohou o přežití osob v objektu rozhodovat doslova sekundy, proto je důležité včasné varování. To v současnosti zajišťují především kouřová čidla, vybavená akustickou signalizací. Tým odborníků z dětské nemocnice v Ohiu ale tvrdí, že děti jsou „pozoruhodně odolné“ vůči buzení zvukem. Mívají totiž delší a hlubší spánek než dospělí.
Polovinu dětí detektor kouře nevzbudí
Vědci provedli studii, ve které porovnávali účinnost tradičních zvuků detektorů kouře a hlasové smyčky. Pokusů se zúčastnilo 176 dětí, které se odborníci pokusili probudit ze spánku oběma uvedenými způsoby.
Experiment byl proveden čtyřikrát s každým dítětem a mezi pokusy byla týdenní přestávka. Děti byly vystaveny čtyřem typům alarmu: standardnímu vysokému tónu detektoru kouře, hlasu matky s instrukcemi jako „probuď se“ a „vstávej“, hlasu matky vyslovujícím jméno dítěte a hlasu matky, který říkal jméno dítěte a poté udílel pokyny.
Výsledky jsou poměrně překvapivé: zvuk alarmu dokázal probrat pouze polovinu (52 %) malých spáčů. V případě pokusů o probuzení hlasem matky je skóre podstatně vyšší – tato metoda vzbudila devět dětí z deseti (přesně 86 až 91 % pro jednotlivé typy smyček). Téměř 6 % dětí se nevzbudilo žádným alarmem a po pěti minutách byly probuzeny ručně.
Podívejme se nyní na konkrétní čísla: většině dětí ve věku 5 až 8 let trvalo déle než pět minut, než se probudily obvyklým zvukem kouřového čidla. V případě použití smyčky s hlasem matky byla reakční doba pouhé čtyři sekundy, což je velmi podstatný rozdíl.
Rozdíl překvapil i odborníky
Vedoucí studie Dr. Gary Smith neskrývá své překvapení: „Pro nás bylo nejpozoruhodnější vidět, jak se dítě, spící pět minut při velmi vysokém zvuku, takřka hned posadilo, když z alarmu zazněl hlas jeho matky Nečekali jsme, že rozdíl bude tak dramatický.“
Pokusy byly prováděny ve spánkové laboratoři. Akustické poplachy byly spuštěny ve chvíli, kdy se děti ocitly v nejhlubší fázi spánku. Výsledky potvrdily dosavadní zjištění – například menšího testu, provedeného na Dundee University v roce 2017, během kterého 27 ze 34 dětí ve věku od pěti do třinácti neprobudil zvuk požárního hlásiče.
Dr. Mark Splaingard na základě výzkumu uvedl: „Skutečnost, že jsme našli zvuk detektoru kouře, který může zkrátit čas, potřebný u dětí mezi 5 a 12 roky k probuzení a opuštění ložnice, může zachránit životy.“
Vědci se nyní chtějí zaměřit na otázku, zda hraje roli, jestli varovný hlas patří matce dítěte, nebo může být libovolný, což by výrazně snížilo náklady na výrobu „dětských požárních čidel“. Dále hodlají zkoumat, jaký vliv mohou mít hlasové poplachy na probuzení dospělých osob.
Určitě ale ještě nenastal čas k demontáži běžných kouřových hlásičů. I ty mohou zachraňovat životy například tím, že probudí dospělé, kteří se pak postarají o vyvedení dětí z hořícího objektu.