Děti, které se učily matematiku Hejného metodou, měly v testu lepší výsledky

Nejlepší u dětí je jim to podat zábavnou formou. Koupil jsem jim hru, která procvičuje dělení, a od té doby jim to jde.

Hru? Jakou hru? Kde jste ji koupil?

Koupil jsem hru z obchodu aaa-skolak .cz, navedla mě na to kamarádka, která pracuje ve školce, že tam nakupují pro děti různé hry, které děti procvičují v matematice. Objednávka mi přišla za dva dny, takže jsem nemusel ani dlouho čekat.

Už jsem dlouho učebnici matiky neviděl, ale to "k čemu mi to bude"bych bral, alespoň na tom základním stupni jako hlavní motor ... matiku ? proč ? Proto .........

K čemu v životě potřebujete sestavovat matematické modely?! Jasně, vy ano, já také, ale nemělo by základní školství, o kterém se tady bavíme, být zaměřené na reálný život, na normální lidi?V tom je podle mě problém u klasické výuky matematiky. Tvoří ji matematici, odborníci, jejichž cílem je vychovat svoje kopie, další matematiky. A kdo odpadne, má smůlu bez ohledu na to, jestli vůbec má ambice a schopnosti stát se matematikem. „Špatně se učíš, nezajímáš nás!“. Potom ale lidé nezvládají úlohy postavené na trojčlence, počítat s procenty, úroky a další, pro život zásadní úlohy. Část lidí sice pak sestaví modely a řeší diferenciální rovnice, ale nevím, jestli za to zbytek neplatí příliš velkou daň.Zahraniční školy to pochopily, Hejný to pochopil, pochopily to školy Montessori a jiné alternativy. České školství pořád trvá na svém klasickém přístupu odtrženého od života, který si jistí státními přijímačkami a zkouškami.

I jednoduchý model je model. Ale myslím si, že s tím děti učící se Hejneho metodu problém namají. Oni neví, jak jej poté řešit, jestliže intuice nestačí. Zrovna u příkladu s procenty to může být užitečné, neboť s dobře sestavenou rovnicí nemůže dojít k omylu, kdy člověk např. místo násobení dělí, atp.Další věc je, že ve druhé třídě jsem netušil, že budu jednou potřebovat pracovat s matematikou (nic složitého, ale občas přeci nějaká ta rovnice je třeba), proto je dobré mít naprosté základy už na ZŠ (a na ZŠ se víc než naprosté základy neučí).

Kde jsi vzal, že neumí řešit tam, kde intuice nestačí. I Hejného metodě dojde na "počty", jen nemají takovou váhu.

Domnívám se na základě toho, co jsem viděl. Žák neumí úlohu formálně popsat. Např. pomocí rovnic. Potom ji ale nelze řešit matematickým aparátem. Lze ji řešit intuicí nebo možná i jinak (nechám si poradit.) Možná se to učí později, ale na dotaz k učitelce, zda je to (tj. rovnice, formální zápis, atd.) také naučí, odpověděla ze nikoliv.

Ale spočítají to, ne?
Viz třeba http://vyukamatematiky.math.cas.cz/download/Novakova1.avi... .Jinak ale dávno předtím, než jsem slyšel o nějaké Hejného metodě, jsem si říkal, jestli by neměla existovat výuka matematiky vhodná pro normální lidi, doplněná semináři, kde se zájemci učí dovednosti a postupy, které se budou hodit u vysokoškolské matematiky.

Až na ty váhy dobré :) Nevím jakou metodou se ty děti učili, pokud Hejného, potom je to něco jiného, než jsem viděl já. Ale možná to bude hodně o učiteli. Slyšel jsem od žáka o učiteli, který trval na špatném výsledku za každou cenu.

Právě že ty váhy dobrý. Človíčka opustí tunelový formalismus a matematikus aparatus a zapne hlavu. Z každé misky můžu odebrat jedno Áčko aniž by se cokoli změnilo.

Názor byl 1× upraven, naposled 10. 05. 2018 12:10

Proč tam ty váhy motají? Vždyť se totéž dá vysvětlit jednou větou. Co když tam těch Áček bude 135 - to budou kreslit 135 čtverečků? Prostě zbytečný balast - možná vhodný při vysvětlování rovnic, ale ne při jejich používání k řešení příkladů.

Protože je to mnohem lepší pro představivost. Můžeme říct : Z matematické rovnice můžeme na každé straně bla bla bla ...cože to říkal?NeboPředstavte si to jako váhy. Z každé strany můžeme vzít jedno jablko a váhy se přesto nehnou.

To klíčové konec konců není žádná z těch konkrétních metod, ale to, co se děje o úroveň výš:
Že žáci musí reprodukovat svůj způsob uvažování tak, aby mu ostatní porozuměli a zároveň můžou konfrontovat svoje uvažování s postupy ostatních.
Učí se tak "přemýšlet o přemýšlení". A je to klíčová schopnost pro uplatnění v životě.

Matematický model třeba je, že sestavím rovnice, které mi porovnají výhodnost předplacené karty a paušálu. Čili vlastně "kupecké počty" druhé úrovně (tj. jsem schopný posoudit, která nabídka je výhodnější).

Souhlasím, to je ta zabedněnost toho dnešního školství. Hlavně umět něco formálně popsat, použít hlavně nějaké známe postupy, pokud možno stejným postupem vyučujícího. Máme správný výsledek a jedničkáře. Pohladíme po hlavičce, hodnej. Další ...Nicméně mi přijde, že tenhle proces tomuhle systému prostě vyhovuje. Tak jako montujeme unifikované plechové krabičky, tak takhle se prostě montují unifikovaní lidé.

Fajn. Běžní lidi mají problém s procenty, mají problém s trojčlenkou, mají problém s naroubováním matematiky do běžného života. Proč se to ale teda učí místo matematiky a neučí se to vedle matematiky?

Taky z praxe. Moje dcera měla 4 roky Hejného, zvládala ho bez problémů, krásně přepočítávala lištičky na zajíčky a vyplňovala pavouky. Následující rok nová učitelka zjistila, co všechno děti neumí a měly by umět, tak se snažila aspoň doplnit vzniklé mezery a byla pro chaotický přístup ostatními rodiči vyštípána. Letos dcera i přes mnohaměsíční přípravu a kurzy zcela vyhořela u přijímaček na šestileté gymnázium.

Vyhořela v matematice? Víte konkrétně, na jakých úlohách? Já jsem si letošní přijímačky z matematiky na osmiletá gymnázia cvičně udělal, zajímalo mě, co se po dětech chce. Líbily se mi, protože žádná úloha nebyla postavená na aplikaci vzorečku, na naučeném postupu. Všechny se daly vyřešit úvahou, bavilo mě to.Co přesně dělalo vaší dceři problémy?

Neviděl jsem ani zadání, ani její práci (nestálo mi to za to), ale vzhledem k tomu, že měla 16 bodů z 50, tak asi všechno.

Tak nějak nevím, jestli vám mám v celé této diskuzi věřit. Argumentujete zde proti Hejného metodě, tvrdíte, že vaší dceři zničila život, relativizujete výsledky průzkumu. A současně vás nezajímalo, s čím přesně měla vaše dcera na přijímacích zkouškách problém? Ani jste se nepodíval na úlohy, které měla počítat?Nezlobte se, to je hodně podezřelé.

Na přijímačky jsem se s ní připravoval, dělala mnoho kol přijímaček nanečisto a vím, s čím měla potíže, ale je zbytečné to sem psát. Logické uvažování, postupné hledání řešení a "zdravý rozum", které by měly být automatickým výsledkem Hejného metody, jaksi zůstaly právě jen v doméně Hejného metody, na znalostech a zkušenostech potřebných k řešení úloh mimo ni se nijak zvlášť neprojevily.

No pořád se nabízí ještě jedno vysvětlení, které pro vás asi bude dost těžké skousnout - že ani sebelepší metoda z nikoho génia neudělá...

To mě opravdu netrápí, nepovažuji ji za génia, celkem mi stačí, že její starší sestra byla bez mého přičinění v přijímačkách na špičkové gymnázium čtvrtá z cca 200 dětí. Co mi vadí je, že ji Hejného metoda čtyři roky přesvědčovala, že "matematiku" zvládá celkem bez problémů a nenaučila ji přitom skoro nic...

Za a je důležité si uvědomit, že to jsou malé děti, ne dospělý vyzrálý člověk, kterého to baví, jsou nervozní a málo času. Za další je na víceletá gymnázia docela dost velký nával Za c - ten výsledek musíte mít zapsaný kolikrát i nelogicky číslem. Dcera dělala letos přijímačky na SŠ a ztratila i body za SLOVNÍ odpověď na slovní úlohu-měla být číslem aby to vzal počítač. Za to, že odpověděla zlomkem, ale nevydělila ho do základního tvaru atd (při přijímačkách nanečisto jí to ale uznávali, takže neměla důvod se domnívat, že je to "špatně"). Jde na technickou školu (v pohodě se dostala na obě školy), ale plného počtu bodů z matematiky tam nedosáhl nikdo, na druhé technické škole to samé. Co vím, drtivá většina dětí to nestihla spočítat všechno (ne, že by to neuměli). Nechápu, čeho tím v Cermatu chtějí dosáhnout....

No kdyby to vsichni v pohode stihli, tak ta skola chce vzit treba 30 zaku, hlasit se bude 200 a z toho 100 bude mit plny pocet bodu. Jak z toho chces vybrat tech 30?Ono i to, ze se mas vykaslat na tezky priklad uprostred, vyresit vsechny zbyvajici a tim ziskat vic bodu je ukazka toho, jak umis uvazovat.

Tak tyto přijímačky nejsou!! jediným kritériem při přijetí. Díky Bohu Hodnotí se průměr za všechny předměty, třeba i známka za daný předmět (matematika, fyzika v našem případě), účast v okresním kole olympiád a výš (v našem případě matematická, chemickou jsem ani neuváděla), zájmové kroužky. Dokonce na jednom tom lyceu od každého výsledku z testů odečetli 10 bodů a češtinu vydělili dvěma Takže z nějakých slavných 39 bodů bylo 14,5, jen to hvízdlo S Cermatími body si vlastně můžete hrát jak chcete-takovou mají váhu Dřív přijímací zkoušky byly splnitelné a i tak si školy zvládly vybrat ty správné žáky.....

Jasne, ze to neni jedine kriterium. Jde o to, jestli ma mit polovina uchazecu plny pocet nebo plny pocet zvladne jen par vyjimecne nadanych deti a vetsina bude mit proste mene bodu.

Ale děti, které s Hejného metodou projdou až k prijímačkám, problémy nemají:
https://zpravy.idnes.cz/hejneho-metoda-prijimaci-... ... Logický závěr by tedy byl takový, že problém nebyl v těch 4 letech Hejného metody, ale v té učitelce, která se snažila věci "napravovat".

Z odkazovaného článku:
"Rychecký zároveň upozorňuje, že jde o odhad, neboť všechny děti dělaly test z matematiky dvakrát a zatímco u „Hejného dětí“ společnost H-Mat zaznamenala jejich lepší výsledek, u ostatních dětí od Cermatu zjistila jen jejich výsledek u druhého testu."
Logický závěr nechť si udělá každý sám...

Logický závěr je, že přinejmenším neexistuje žádný podklad pro tvrzení , že Hejného metoda někoho poškozuje.

Mně jako podklad celkem stačí výsledky mé dcery. Hejného metodu zvládala bez problémů, z matematiky nosila jedničky a dvojky, ale nenaučila se ani matematiku, ani selský rozum. No, aspoň ji to bavilo, že, to je to hlavní...

Pamatuješ na toho profesora ze Škola základ života, jak povídá té studentce "přednášející" báseň: "S tímhle kuňkáním chcete do praktického života?"
Kolik většina populace upraví za život zlomků? Připravené na život jsou právě ty děti, které umí uvažovat.Nehledě k tomu, že většina těch úloh samozřejmě vyžaduje i něco spočítat. I v Hejného metodě nakonec dojdeš k číslům a matematickým operacím.

Názor byl 1× upraven, naposled 10. 05. 2018 08:44

Tenhle způsob "uvažování" ale není totéž, co matematika. Jsou to triviální věci, hlavolamy, na které by měl každý trochu inteligentní člověk přijít bez nějaké přípravy sám. Hejného metodou se ale děti nedozvědí žádná netriviální fakta, na která nejsou schopny přijít samy (to je podstata metody). Pokud tedy nemají ve třídě génia, který jim odvodí třeba vzorec pro řešení kvadratické rovnice a podělí se o něj.
Pokud chcete na základních školách učit jen to, co budou potřebovat všichni (nebo aspoň "většina populace"), nemusíte učit vůbec nic. Pokladní v Lídlu přeci nemusí umět ani sčítat. Jestli ale chcete vytvořit základy pro další vzdělávání a pro opravdovou matematiku, potřebujete vybudovat nějaké základy a bez formalismu a trochy drilu to opravdu nejde. Pokud vím, tak teorii míry a integrálu v oboru zvířátek pana Lesoně ještě pan Hejný nerozpracoval...

Žijeme ve světě, kde si lidi berou úvěry, na které nemají, volí lháře, kteří ani nemusí být chytří, protože velká část populace neodhalí ani zjevnou lež a kupují šmejdy od šmejdů. A to se bavíme o lidech, kteří prošli "klasickou" výukou matematiky, ale zjevně na nich nenechala velké následky. (Aspoň tedy ne v pozitivním smyslu).
Každý, i uklizečka, pokladní nebo popelář potřebuje logicky myslet.A v Hejného metodě se děti samozřejmě dokáží naučit i kvadratické rovnice.

> Žádné úpravy zlomků, sestavení jednoduché rovnice, použití jednoduchého vzorečku pro usnadnění práce, nicProč si to myslíš? Je to v zjevném rozporu s realitou.

Mluvil jsem o obsahu testu. Není v něm nic, co by se nedalo zvládnout se znalostí prvouky, sčítání a odčítání celých čísel a s velkou násobilkou, to mi přijde na pátou třídu dost málo. Vždyť musí v testu vysvětlovat i pojem "čtvereční", proboha!

No vidíš, a lidi, kteří prošli "klasickou" matematikou, pak sice dokáží spočítat spoustu "normálních příkladů", ale mají problém s úlohama, kde musí normálně myslet. Která skupina asi bude mít větší problémy ve skutečném životě?

Všichni lidi, kteří prošli "klasickou matematikou"? Dost odvážné tvrzení, nemyslíte? Když někdo nemyslí, není to snad problém toho, že se v mládí učil matematiku.
Ve skutečném životě prodavače v Kauflandu nebo kulturní antropoložky nebude mít problémy ani jedna skupina. Ve skutečném životě na lepším gymnáziu budou mít Hejného děti problémy velké.
Kromě pár novinových článků neexistuje studie o skutečných výsledcích Hejného metody. Zajímám se o tu metodu už dost dlouho a myslím, že až taková studie vyjde, veselo nám z ní nebude.

Zatímco studie o tom, že Hejného metoda nefunguje, zatím neexistuje, srovnání, že na tom jsou děti stejně, existuje už víc. Rozumím tomu správně, že čekáte, až vyjde studie s těmi správnými výsledky?

Prosím o odkaz aspoň na jednu (a pokud možno ne z webu H-matu). Já o žádné nevím.

Tak si prosím přečtěte článek, ke kterému diskutujete. K testům, které se každoročně dělají přes dvacet let, od loňska přibyla možnost rozlišit, jestli se děti učí matematiku klasickou nebo Hejného metodou. Další srovnání proběhlo tuším loni u přijímaček v devátých třídách.Netvrdím, že to jsou naprosto objektivní vědecké výzkumy. Ale je to aspoň něco. Oproti tomu pro tvrzení, že Hejného metoda je škodlivá, existují pouze názory, žádná čísla.

Článek jehož jediný zdroj je subjekt který má stejného jednatele jako vydavatelství učebnic pro Hejného metodu má obrovskou vypovídací hodnotu.

Vydavatelství, které vydává učebnice, mimo jiné učebnice matematiky, mezi nimi mimo jiné také učebnice pro Hejného metodu.Nikde jsem netvrdil, že vypovídající hodnota je obrovská. Ale nemyslím si, že by nad výsledky bylo vhodné jen tak mávnout rukou. Není to test zaměřený na Hejného metodu. Probíhá každoročně už přes dvacet let, nově je jen v průvodních datech, jestli škola učí matematiku tak nebo jinak. Podle toho pak bylo možné rozdělit výsledky.Ale těším se, až Kalibro zveřejní surová data. Zajímá mě, se kterými úlohami měly jaké děti problémy.

Ale klidně na ten článek odkážete když se někdo dožaduje studie. Kdyby si s tím dal někdo trochu práce, a dal na hromadu data třeba z více zdrojů, tak dejme tomu. Ale v této situaci je jen o důvěře, jestli tyto data někdo přijme jako objektivní průzkum nebo pouhý marketing na podporu prodeje učebnic.

Něco je lepší než nic. Tady vidíte test, metodiku, výsledky i informaci o možném střetu zájmu s obhajobou provozovatele. Opravdu to nejsou podklady ve smyslu „A teď je rozhodnuto, diskuze se nepřipouští“, ale i tak to přece má svůj význam.

A Babiš řekl že Čapí hnízdo je cajk. Sice by byl sám proti sobě kdyby tvrdil něco jiného, ale budeme mu věřit. Lepší něco než nic.

Tak si přečtěte ten test. Podesáté opakuji, že nemá s matematikou vůbec nic společného.

Je jedno, kolikrát to zopakuješ, pořád to není pravda.

To je ovšem argument dne. K tomu není co dodat.

Fakta jsou fakta. Jak by se třeba úlohy B nebo K řešily jenom úvahou bez počítání?

Zaměňujete schopnost sčítat (a vědět, která čísla sčítat) s matematikou. Celá potíž téhle jalové debaty je v tom, že se řešení triviálních rekreačních úloh označuje slovem matematika. Matematika v rozumném pojetí přichází ke slovu tehdy, když nějakou úlohu převedete do formálního tvaru a potřebujete získat matematické řešení - vyjádřit proměnnou, zjednodušit mnohočlen, vyřešit kvadratickou rovnici. Prostě používat nástroje, které fungují v obecných případech, nástroje, které byste třeba nevymyslel, ale které se snadno naučíte používat. Samotná operace sčítání k nim patří jen v první, nanejvýš ve druhé třídě, dál už by měla být úplně automatická - v páté třídě by se neměla testovat schopnost sčítat.

Takže jediná správná matematika je našprtaný vzoreček, do kterého dosadíš.

Jediná správná matematika je ta, která vede k řešení. Metodou pokus-omyl a náhodným zkoušením výsledků se dá k cíli dostat jen ve speciálně připravených příkladech.

To jste si odpověď/příklad speciálně postavil na míru. Ve stejném soudku bude....přesto z historie matematiky je zřejmé, že matematický formalismus versus používaní zdravého rozumu a neprobádaných cest, stály ty cesty za největším posunem v matematice.

Reakce pod tímto příspěvkem se již nevětví

Vy asi nejste matematik, že ne?

Na takové laciné výkřiky netřeba být matematik, ale v tomto vašem případě si vystačíte i s tím.

No, já jen, že kdybyste byl, věděl byste, že zdravý rozum, neprobádané cesty, vypnutý tunelový formalismus a matematikus aparatus a podobné bláboly stačily k pokroku v matematice tak možná v časech Archiméda. Dnes už ani náhodou.

Jsem si jist, že na vrcholné úrovni či ve vyšších formách vzdělání - ANO. Přesto, na základní škole bych akademické blábolisty a formalisty upozadil a dal přednost těmto metodám. Mám za to, že váš přístup k věci škodí i těm bystrým hlavičkám, které by si k té "správné" matematice jinak cestu našly. V podstatě, ač se snažíte narážet na moderní dobu, ten přístup ke vzdělávání vám stovky let zestárnul.

Názor byl 1× upraven, naposled 11. 05. 2018 13:29

Hejného metoda není pro chytré hlavičky, ty naopak otravuje neužitečným balastem (pochodování sem a tam ještě v páté třídě) a cíleně před nimi zatajuje užitečný formalismus, který se pak musejí horko těžko doučovat, když přejdou na vyšší školu. Viděl jste to video, co tu někdo dal níže? Legitimní řešení podle učitelky bylo "zkoušel jsem čísla a u čtyřky mi to vyšlo". Další chytrá holka bravurně sestavila soustavu rovnic, skoro je vyřešila a místo jedné další triviální úpravy a vyřešení začala malovat jakési váhy a do nich čtverečky a číslíčka. Protože to tak vymyslel Martínek před půl rokem. Jen se takhle nahrazuje standardní forma zápisu postupu naprosto zbytečnými berličkami, které chytré děti jenom zdržují a které pak budou pracně odkládat.

Na tom se neshodneme. To video sem viděl a pokud se dojde k řešení rovnic nějakou rozumovou cestou, třeba podobně jako přes ty váhy či přes nějaký ten "balast" považuji to za daleko lepší řešení než přijde pak formalista a řekne, tak děti, toto jsou rovnice. Tady máme zápis, řeší se to takhle a takhle. Vyvoslíme si tady 50 nicneříkajících příkladů a jedeme dál. Pak to totiž dopadne takto
ednatv | 10. 05. 2018 11:37 . Matematický "tunel". Zapnutý autopilot, vypnutý mozek.

Hlavní chyba, kterou děláš je v tom, že pořád máš pocit, že ten test je specificky zaměřený na věci, které se učí v Hejného metodě. Ale tak to není.
Úlohy Hejného metody vypadají jinak, než ty, v tomto testu.
Ten byl zaměřený právě na to, jak si děti poradí s úlohami, kde je nejdřív potřeba se zamyslet.

Nedělám chybu a nedělejte prosím slaměné strašáky. Test je postavený tak, aby vyhovoval dětem, které se dokáží trochu zamyslet a řešit hlavolamy hrubou silou a metodou pokus-omyl. Což je podstata (nikoli formalismus) Hejného metody. Ale znovu opakuji, že to nemá s matematikou nic společného, je to jen sčítání, odčítání, jednoduché násobení z hlavy a selský rozum.

Nikoli, ty jsi mluvil o výuce, cituji: "jediný výsledek téhle "výuky"". Nicméně teď přiznáváš, že usuzuješ na obsah výuky z testu, což nesvědčí nic dobrého o schopnosti tvého uvažování.
Navíc je nesmysl usuzovat na celkový výsledek po páté třídě, neboť většina těch dětí studuje déle.

Nepamatuji si, že bychom se domlouvali na tykání. Obsah výuky znám docela dobře, děkuji pěkně. Mluvil jsem o kombinaci obojího, o tom, že to celé funguje jen díky tomu, že to, co se učí a testuje, není matematika.

Prečo dávate rovná sa medzi matematiku a počty (iným menom kalkul).
Verím tomu, že pri Hejnom budú študenti úspešnejší v kombinatorike alebo diskrétnej matematike. a IT je v podstate aplikovaná diskrétna matematika (aka rodina Dijkstra-ovcov), hardvéeristi použijú aj matematickú analýzu (rodina Cauchy-ovcov) .

Nic takového jsem netvrdil, naopak. Na triviální počítání jako v tomhle testu matematiku nepotřebujete. Jestli děti Hejného metodou samy objeví Dijkstrův algoritmus průchodu grafem je možné, ale pochybuju o tom. Rozhodně na tom ale stráví neúměrné množství času. Matematika je plná nástrojů, jejichž odvození je netriviální, ale pochopení a použití zvládne každý. A je jich příliš mnoho na to, aby si je každý odvozoval sám, i když jim pak třeba bude líp rozumět.

"... pochopení a použití zvládne každý". Opět v rozporu s realitou. Tradiční výuka matematiky funguje na principu trénování typických příkladů, což vede k nepochopení principů a běžný absolvent střední školy není schopen sestavit jednoduchou rovnici. Jede se metodou pokus omyl.

" Jede se metodou pokus omyl."Podle toho co všichni píšou je tohle ale princip Hejného.

Realita je taková, že Hejného děti taky nezvládnou sestavit jednoduchou rovnici, protože nevědí, co to rovnice je. To mám z vlastní zkušenosti, dcera je oběť Hejného metody v 7. třídě ZŠ a v dohánění látky se k jednoduchým rovnicím ještě ani nedostali.

ale zase aspoň ví že želva-rajče=velbloud

Jistě. Ale už neví, že když od obou stran rovnice odečte žížalu, zbaví se rajčete

Co Hejného děti neumí spočítat? Sestavení jednoduché rovnice je hodně abstraktní věc, není to cíl, ale prostředek k něčemu. K čemu konkrétně, co dělá problém spočítat?

Cokoli, co obsahuje číselné hodnoty z reálného života. Když vám z nějakého příkladu vyjde rovnice 1,453x + 0,73 = 5,7x/0,46, asi to nepůjde spočítat metodou pokus-omyl.
Asi už nemám trpělivost bavit se o tak základních věcech...

Ještě prosím o trochu trpělivosti. Mohl byste dát konkrétní příklad? Ideálně slovní úlohu, se kterou je problém.

https://www.priklady.eu/cs/matematika/slovni-uloh...
Třeba:
Kolik chlapců soutěžilo, pokud čtvrtina soutěžících byla v cíli před Janem a dvě třetiny za ním?
Jistě tam najdete i smysluplnější úlohy, u kterých se bez rovnic neobejdete.
Uznávám, že to ještě není pro pátou třídu, ale jak jsem psal jinde, dcera se k rovnicím o jedné neznámé nedostala ještě ani v 7. třídě...

To je zajímavé, tady bych řekl, že s tím děti nebudou mít problém. Děkuji.

Ano, pokud budou zkoušet jednotlivé hodnoty, pak asi ne. To ale opět není podstata matematiky - ta vám má dát nástroje, se kterými vyřešíte stejným způsobem jakýkoli problém stejného typu. Nebo myslíte, že by neměly problém ani s úlohou "Kolik chlapců soutěžilo, pokud sedm osmin soutěžících bylo v cíli před Janem a osmnáct dvacetisedmin za ním?"

Podívejte se na letošní přijímačky na střední školy a neštastný traktor. Ve své podstatě úplně primitivní úloha s použitím vzroce na obvod kruhu, řešení v podstatě na jeden jediný řádek. A na této úloze pohořela nadpoloviční vetšina uchazečů. Kdyby zadání znělo "vypočítej poloměr kruhu a obvodu X", pravděpodobně by příklad všichni spočítali správně. Pokud se ale jednalo o "spočítejte jak vysoko nad zemí byl střed kola, které má barvu na pneumatice a dělá flek na zemi co X metrů", najednou byli studenti bezradní.A přesně o tom to je. Každý úkol má ve své podstatě dvě části - analytickou a tu finální, početní. Spočítat něco podle vzorce nebo návodu umí cvičená opice, kalkulačka nebo počítač. Ale dopracovat se k tomu CO VLASTNĚ se má počítat, už je složitější. A schválně, co je podle Vás lepší příprava na život v moderní společnosti nebo pro budoucí přípravu na studium? Analytické myšlení s využitím znalostí nebo jen "umět vypočítat zlomek nebo rovnici"?

+1

Ono by se to mělo ale jaksi doplňovat. Když pochopím co se po mě chce ale dál nevím jak to spočítat je uplně stejně k ničemu jako když budu umět spočítat libovolnou rovnici ale nebudu vědět kdy ji použít.To jak funguje Hejného metoda je asi fajn, ale je blbost tím nahrazovat výuku matematiky jako takové.

Výborný příklad. Odpůrci Hejného metody jsou zděšeni, že dítě nezná názvosloví a nemá nadrcené typové příklady. To že typický absolvent tradičního způsobu výuky se k tomu výpočtu ani nedobere, protože nepochopí zadání, je patrně v pořádku.

Nechápu, kde berete tu jistotu, že většina "Hejného" dětí ten příklad vyřešila, zatímco většina "klasiků" pohořela.
Myslete trochu...

Nevím zda většina tak či onak, každopádně v řešení slovních úloh jsou absolventi HM lepší, viz článek.

Zase chyba. Článek říká, že byly o pár procent lepší v řešení tohohle jednoho testu a v něm žádné srovnatelné slovní úlohy (vedoucí k použití byť nejjednoduššího vzorečku) nebyly.

Takže to je ten problém - "vzorečky". Protože počítat - násobit, dělit, sčítat i odčítat - se tam samozřejmě muselo.

Nerozumím. V tom testu přeci žádné vzorečky nebyly potřeba, vždyť se tam v zadání vysvětloval i základní pojem "čtvereční".

Moc velkou čest svému matematickému vzdělání neděláš: Je tam i graf, který porovnává děti rozdělené primárně podle vzdělání rodičů a pak podle toho , jestli byli vzděláváni Hejného metodou.
Ale chápu, že na porozumění grafu moc "normálních příkladů" ve škole nebylo.

A mimochodem test se "standardní" matematikou by byl:
https://zpravy.idnes.cz/hejneho-metoda-prijimaci-... ...

Struktura testů Cermat z matematiky podle něho jeho žákům spíše vyhovuje. „Týká se to úloh, které jsou aplikační, například z kategorie nestandardních úloh a všude tam, kde je důležitý logický úsudek, zobecňování. Nebo úlohy, které se dají řešit metodou pokus - omyl, se kterou mají tyto děti bohaté zkušenosti. Klasicky vzdělávaným dětem zase asi jdou lépe úpravy výrazů a úlohy s početními , kterých tyto děti během výuky pravděpodobně spočítají více,“ shrnuje.

I kdyby měl pravdu, znamenalo by to, že lepší školy si vybírají Hejného metodu a dětem tím neškodí

S první částí lze souhlasit, s druhou ne - je taky možné, že s klasickou matematikou by byly děti ještě lepší

České post-socialistické školství bylo na velmi dobré úrovni co se týče našrocených znalostí ...

souhlasím s vámi, od dob reformy školství za Marie Terezie se nic nezmenilo práve naopak se to snaží udržet pořád stejné, vystihl jste to správně - strojová algoritmizace bohužel a k tomu povinne predskolní vzdělání, na vysoké do 25 tzn 20 let ve škole.. to už vám hlavu jinak vymele

Když je děcko blbé, tak bude blbé i po blbém nebo chytrém učiteli. Takže v 98% případů je učitel jedno.

Vtipné, nicméně to není pravda. Dítě z kategorie UB a s učitelkou bez zájmu přešlo na naši školu a teď je z něj za necelý rok velmi silný trojkař s ambicemi na dvojku. Díky učiteli, který je srdcař a nechodí do práce jen kvůli výplatě. A to má naše škola daleko lepší standardy i výsledky než ta maloměstská mučírna dětí, kde dřív děcko "studovalo". Osobnost učitele má dost zásadní vliv.

Je to možné. Na druhou stranu porovnání podle vzdělání rodičů ukazuje, že se trochu lépe dařilo i dětem v rodinách bez maturity. Půjdou ty na lepší školy? Také podle čeho rozlišit, která škola je lepší a která horší?

Osobně nemyslím, že by to ukazovalo na kvalitu školy jako spíš na kvalitu učitelů. Metodu Hejného totiž budou brát za svou, ve většině případů, učitelé, kteří chtějí zkusit něco nového, nejsou konzervativní a je možné, že tento soubor učitelů by dosáhl dobrých výsledků studentů i výukou standardní metodou. Jen se to těžko prokazuje.Ale to není nic proti metodě Hejného.

Já jsem teprve nedávno prošel (naštěstí úspěšně) naším vzdělávacím systémem. Když jsem přecházel z 5. třídy do šesté, byl to sakra rozdíl, to mi můžete věřit. Pravda, vesnická malotřídka nikdy nedosáhne na takové peníze jako velká škola ve městě, ale ten rozdíl byl obrovský.

Jenže to je ten kámen úrazu. VŠ není známkou většího intelektu.
V dnešní době kdy na VŠ vezmou vše co má ruce a nohy to rozhodně není vypovídající údaj. Když k tomu přidáme humanitní obory...

To same jsem psal v diskuzi pod stejnym clankem, ktery zde vysel pred tydnem: https://vtm.zive.cz/clanky/hejneho-metoda-vyu... ...

Tak já jsem si odnesl z článku především informaci, že Hejného metoda není horší ale zcela srovnatelná (ne-li lepší) než klasická metoda výuky angličtiny. A to je pro mne, jehož dcera se touto metodou učí, zásadní.

matematiky, samozřejmě ... zkouším dceru z angličtiny

Ale pokud je to volba lepších školy, to znamená volba lepších a zkušených učitelů, je to možná argument pro to, že to je lepší metoda.

Jsem na tom stejně. I když dcera v září nastupuje do jiného typu školy, kde se matematika bude učit zase úplně jinak, máme Hejného sešity doma a hodně ji to baví.Pro ostatní: Jestli nevíte, o co jde, podívejte se na https://www.matika.in/cs/... Tady jsou tyto úlohy online. Skvělý je třeba Děda Lesoň. Uznávám, že když to někdo vidí poprvé, je to hodně WTF

Názor byl 1× upraven, naposled 09. 05. 2018 16:56

Takze nekdo vlastne zkompiloval x IQ testu a udelal z toho metodu vyuky?

To není popis metody, ale úlohy na procvičování. Je to v názvu stránky i na stránce hned vlevo nahoře.

A kdyby ano?Pořád se opakuje mantra, že matematika je důležitá, protože rozvíjí logické myšlemí. Když přijde někdo, díky komu je to konečně pravda, zase je to špatně, protože nepočítá "normální příklady."

Ty úlohy pro 8. třídu jsou nějaký vtip? To bych chtěl vidět to srovnání žáků na konci základky.

Byť tedy moje vnímání je asi ovlivněno tím, že jsem navštěvoval matematickou třídu. Každopádně bych chtěl spíše vidět srovnání dětí, kteří budou v budoucnu matematiku skutečně používat. Průměr může být o 5% lepší, ale aby to náhodou nebylo na úkor toho, že se ti talentovaní (ta skutečná budoucnost) stáhnou k tomu průměru.

Myšlenka Hejného metody je v tom, že VŠECHNY ty děti budou v budoucnu matematiku skutečně používat. Proto je důležité rozvinout hlavně schopnost použít matematické myšlení na různých reálných situacích. Problém tradiční výuky je, že představuje sice perfektní přípravku pro studium na MFF nebo Jaderné fakultě, ale 90% populace k ničemu není.A přitom nevidím důvod, proč by tenhle styl měl někoho stahovat do průměru.

Názor byl 1× upraven, naposled 10. 05. 2018 07:56

Asi mi nějak uniká čím je to tak speciální kromě toho, že v 8. třídě mají místo čísel zeleninu.