Plodnost obyvatel ekonomicky vyspělých zemí klesá. Kliniky asistované reprodukce, které jsou poslední instancí pro neplodné páry, si na nedostatek práce rozhodně nemůžou stěžovat. Odhaduje se, že v Evropě se v současnosti narodí po léčbě neplodnosti, včetně umělého oplození čili in vitro fertilizace (IVF), každé dvanácté dítě.
Při umělém oplození se ženy podrobí hormonální stimulaci, díky které dozrává na vaječnících větší počet vajíček. Ta lékaři odeberou a embryologové k nim pak přidají spermie partnera. Vzniklá embrya se několik dní vyvíjejí v laboratorních podmínkách a to nejkvalitnější je pak přeneseno do dělohy nastávající matky. Zbývající embrya se speciálním postupem zamrazí a následně se po několik měsíců i let uchovávají v kapalném dusíku při teplotách -196 °C.
Tato embrya se po rozmrazení přenesou do dělohy matky v případě, že se první přenos embrya nezdařil, nebo že se pár rozhodl pro další děti. Výhodou je, že žena už nemusí podstoupit novou náročnou hormonální stimulaci.
Ta často rozladí hormonální systém pacientky natolik, že přenos čerstvého embrya bezprostředně po stimulaci má jen malou šanci na úspěch. Proto se někdy přistupuje rovnou k mrazení embryí s tím, že přenos proběhne až poté, co se hormonální systém ženy zase vrátí do normálních kolejí.
Tým lékařů pod vedením Ully-Britt Wennerholmové z university ve švédském Göteborgu vyhodnotil data o osmi milionech dětí narozených za posledních třicet let v Dánsku, Finsku, Norsku a Švédsku. Více než 170 000 dětí se narodilo po umělém oplodnění, včetně 22 630 dětí narozených po přenosu zmrazených a rozmrazených embryí.
Děti narozené po přenosu rozmrazeného embrya čelily zhruba 1,6 až 1,7krát vyššímu riziku onemocnění rakovinou než děti narozené po přenosu čerstvého embrya nebo děti narozené bez umělého oplození. Výsledky výzkumu týmu Ully-Britt Wennerholmové zveřejnil přední lékařský časopis PLoS Medicine.
Titulní foto: Dr Elena Kontogianni, CC0
Pokračování 2 / 4
Jen mírný nárůst
V absolutních číslech to neznamená nijak razantní nárůst. Z přirozeně počatých dětí a dětí narozených po přenosu čerstvých embryí onemocní zhoubným nádorovým bujením asi 1,5 dítěte na tisíc narozených. V případě dětí narozených ze zmrazených embryí jsou asi dvě děti na tisíc novorozenců.
"Tento nárůst je skutečně mírný. Rodiče můžeme uklidnit: Většina dětí je zdravá," říká spoluautorka studie Christina Berghová z univerzity v Göteborgu a dodává směrem k lékařům: "Měli byste být trochu opatrnější, pokud jde o přístup k zmrazení embryí."
Umělé oplození, ať už bylo provedeno jakýmkoli způsobem, se neukázalo jako významný rizikový faktor pro propuknutí rakoviny u dětí. Jako rizikové se ukázalo právě jen zmrazování embryí. Děti nejčastěji trpěly leukémií a nádory centrálního nervového systému.
„Důvod možného vyššího rizika rakoviny u dětí narozených po přenosu zmrazených embryí není znám. Každý typ rakoviny u dětí má svůj vlastní profil rizikových faktorů, ale předpokládá se, že mnoho případů dětské rakoviny je důsledkem poškození embrya, ke kterému dochází během časného vývoje těle matky,“ píší autoři skandinávské studie.
Pokračování 3 / 4
Příčina neznámá
Ulla-Britt Wennerholmová a její spolupracovníci jsou přesvědčeni, že jejich zjištění nelze brát na lehkou váhu, protože počet dětí narozených po přenosu rozmrazených embryí stoupá a v mnoha zemích nyní převyšuje počet dětí narozených po přenosu čerstvých embryí.
Dřívější výzkumy naznačují, že děti narozené z rozmrazených embryí čelí rovněž zvýšenému riziku makrosomie. Tak se označuje porodní hmotnosti přesahující čtyři kilogramy. Makrosomie sama o sobě zvyšuje riziko nádorového bujení u dětí.
Zatím přinášely studie sledující vliv zmrazování embryí na riziko rakoviny u dětí rozporuplné výsledky. To mohlo být způsobeno omezeným počtem sledovaných dětí, ale i různými postupy při zmrazování embryí nebo rozdíly v registraci případů rakoviny v různých zemích.
Hlavní předností nové skandinávské studie se proto jeví velký soubor dat, v němž vědci využili údaje nashromážděné o dětech narozených v průběhu tří desetiletí ve čtyřech zemích s velmi kvalitními zdravotními registry.
Autoři studie sami upozorňují, že z výsledků se nedá vyčíst příčinná souvislost mezi zmrazováním embryí a rakovinou dětí. Ve hře mohou být i další faktory, jako jsou dědičné dispozice rodičů k nádorovým onemocněním nebo zdraví a životní styl rodičů před početím. Dále autoři studie varují před jednostrannou interpretací výsledků.
Ačkoli byla studie rozsáhlá, počet dětí, které se narodily po přenosu rozmrazených embryí a později onemocněly rakovinou, byl nízký. Vědci zaznamenali je čtyřicet osm případů, což se může promítnout do síly výsledků statistické analýzy.
Tým Ully-Britt Wennerholmové proto vyzývá k dalšímu výzkumu na tomto poli, aby se jednoznačně potvrdila nebo vyvrátila možná souvislost mezi mrazením embryí a zvýšeným rizikem rakoviny. Pokud jsou tato rizika reálná, pak bude neméně důležité znát biologické mechanismy, které stojí v pozadí těchto rizik.
Pokračování 4 / 4
Tři hypotézy
Tým Ully-Britt Wennerholmové představil ve své studii tři hypotézy o tom, jak mrazené embryí může zvýšit výskyt rakoviny u dětí. Podle první teorie je možné, že na vině je samotná procedura zmrazení, která vystavuje embryo velmi silné zátěži a poškozuje ho na buněčné i molekulární úrovni.
Podle druhé teorie by byl za zvýšené riziko rakoviny zodpovědný stav dělohy, do které lékaři embryo přenesou. Čerstvá embrya se transplantují jen několik dní po hormonální transplantaci. A tak je možné, že hormonální stimulace ovlivní dělohu tak, že v ní přežijí jen kvalitnější, méně poškozená embrya.
Třetí teorie předpokládá, že zátěž spojenou s procesem zmrazování přežijí embrya, která mají více růstových faktorů. To by také vysvětlovalo vyšší porodní váhu dětí narozených z rozmrazených embryí. Na rakovinu lze nahlížet jako na určitý druh přerůstání některých buněk. Mezi rakovinou a přerůstáním organismu v těle matky čili makrosomií tak existuje určitá podobnost.
Podle Christiny Berghové by studie neměla vyvolat poplach mezi rodiči. Měly by na ni ale zareagovat ty kliniky asistované reprodukce, které preferují pohodlí spojené s přenosy rozmrazených embryí, protože ty mohou být naplánovány mimo víkendy a svátky. Ve Spojených státech se počet přenosů rozmrazených embryí od roku 2015 zdvojnásobil a nyní tvoří více než tři čtvrtiny všech přenosů embryí.
"Embrya by se měla zmrazovat pouze ze zdravotních důvodů, nikoli z jiných důvodů," apeluje Christina Berghová. Takovým důvodem pro zmrazení embryí je například nadměrná reakce pacientky na hormonální stimulaci a z toho vyplývající hormonální rozvrat organismu, po kterém jsou šance na úspěšný přenos čerstvého embrya nízké.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně