Genetika | Děti

Děti „ze zkumavky“ mají pozměněné geny. Ale pouze v dětství

  • Lidská embrya vzniklá umělým oplozením mají pozměněnou aktivitu genů
  • Tento stav je patrný i v raném dětství
  • Před dosažením dospělosti se ale práce genů z valné části normalizuje

První dítě počaté oplozením „ve zkumavce“ se narodilo 25. července 1978 ve Velké Británii. Technika umělého oplození, která vynesla svému „duchovnímu otci“ Robertu Edwardsovi v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, přivedla za čtyři desetiletí na svět více než 8 milionů dětí. Vědci však stále ještě s jistotou nevědí, zda početí „ve zkumavce“ nevyvolává nějaké negativní následky.

Pokud je příčinou neplodnosti nějaký genetický defekt, který se podaří umělým oplozením „obejít“, přenese se defekt dědičné informace i na takto počaté potomky. Jasně se ukazuje, že synové narození díky oplození „ve zkumavce“ neplodným mužům trpí neplodností podobně jako jejich otcové. Rodičovství se dočkají zase jen s pomocí umělého oplodnění.

Nejstarším dětem „ze zkumavky“ je dnes kolem čtyřiceti roků. Zatím se nezdá, že by na tom byly zdravotně hůř než jejich vrstevníci počatí přirozeně. Ale bude to platit i za deset, dvacet nebo třicet let? Faktem zůstává, že se oplození „ve zkumavce“ prosadilo do klinické praxe poněkud překotně.

Britský Medical Research Council po Robertu Edwardsovi chtěl, aby nejprve přivedl na svět opice „ze zkumavky“. Následně by se prověřilo, zda jsou „ve zkumavce“ počaté opice po všech stránkách v pořádku a teprve pak by bylo možné zahájit vývoj techniky umělého oplození pro neplodné páry. Edwards to rázně odmítl jako zbytečné zdržování a přistoupil rovnou k umělému oplození u člověka.

Otazníky nad aktivitou genů

Velkou neznámou představují změny v aktivitě genů navozené tím, že oplození a počáteční vývoj embrya neprobíhá v přirozených podmínkách organismu matky, ale v umělých podmínkách laboratoře. Pohlavní buňky nebo embrya mohou být navíc po nějakou dobu uskladněny v tekutém dusíku, což s sebou rovněž nese významný zásah do životních funkcí buněk.

Alespoň částečné uklidnění přináší studie australských vědců vedených Richardem Safferym z Murdoch Children’s Research Institute publikovaná ve významném vědeckém časopise Nature Communications. Ta dokazuje, že nesoulad v práci genů vzniklý po umělém oplození „ve zkumavce“ je napraven dříve, než děti „ze zkumavky“ dospějí.

Po přirozeném oplození a v raných stádiích vývoje embrya v těle matky dochází v dědičné informaci zárodku k mnoha zásadním změnám. Kromě jiného se v nich „přebaluje“ dvojitá šroubovice DNA. Mění se například tzv. metylace. Některá místa, kde se na DNA vázaly metylové chemické skupiny CH3, se těchto skupin zbavují.

Na jiné úseky DNA se naopak metylové skupiny nově navážou. Oplození „ve zkumavce“ může do této výměny metylových skupin na dvojité šroubovici DNA významně promluvit a ovlivnit tak práci genů v mnoha různých tkáních a orgánech uměle počatého člověka.

DNA se do dospělosti napraví

Saffery a spol. využili vzorky krve, které odebírali novorozencům počatým „ve zkumavce“, a vzorky krve získané od těchto dětí v dalších obdobích života. V bílých krvinkách pak analyzovali vazbu metylových skupin na DNA. Výsledky porovnávali s vazbou metylových skupin na DNA bílých krvinek odebraných stejně starým dětem počatým přirozeným způsobem.

Ukázalo se, že v raném dětství mají děti „ze zkumavky“ DNA odlišně obalenou metylovými skupinami. Jak však děti rostou, obraz „obalení“ jejich DNA metylovými skupinami se normalizuje. Před dosažením dospělosti už jsou rozdíly ve vazbě metylových skupin na DNA mezi dětmi z umělého a přirozeného početí nevýznamné.

To je bezesporu dobrá zpráva, protože v ekonomicky vyspělých zemích trpí neplodností zhruba každý pátý partnerský pár a mnohé z nich se dočkají vytouženého potomka jen díky oplození „ve zkumavce“.

Jen v Austrálii, která má 25 milionů obyvatel, se za posledních 40 let narodilo více než 200 000 dětí po umělém oplození. V evropských zemích se dnes rodí po oplození „ve zkumavce“ zhruba každé třicáté dítě. Do budoucna význam oplození „ve zkumavce“ zcela jistě neupadne, ale naopak vzroste. V neposlední řadě i proto, že jde o velmi výnosný byznys.

Studie australských vědců představuje příslovečnou „první vlaštovku“. Výzkum bude pokračovat. I tak zůstáváme v ověřování případných následků umělého oplození na budoucí generace stále ještě tak trochu „pět kroků za vozem“. Vždyť ročně se na světě rodí po početí „ve zkumavce“ asi půl milionu dětí.

Pramen: Nature Communications, Titulní foto: Ed Uthman, CC BY 2.0

Diskuze (36) Další článek: Žárovky Philips Hue Filament vypadají jako z dob Edisona. Jsou to přitom chytré ledky

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Genetika, Velká Británie, Austrálie, DNA, Děti, Embryo, Oplození, Nature Communications, Gen, Dětství, Nobelova cena


Určitě si přečtěte