Díky zákazu látek poškozujících ozonovou vrstvu začnou v Arktidě léta bez ledu o patnáct let později

16. září 1987 byl v Kanadě přijat Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země. Dokument, který podepsali zástupci 46 zemí, zavazoval ke snižování produkce a spotřeby látek poškozujících ozonovou vrstvu a stanovil časový harmonogram pro jejich postupné omezení. Jednalo se zejména o plně halogenované chlór-fluorované uhlovodíky (CFC, laicky „tvrdé freony“) a brom-fluorované uhlovodíky, ale i o částečně halogenované chlór-fluorované uhlovodíky (HCFC, laicky „měkké freony“).

Po více než 35 letech přináší tato smlouva další pozitivní dopady. Dle analýzy Marka Englanda z Exeterské univerzity ve Velké Británii a jeho kolegů účinky této smlouvy také oddálily – ale zcela nezabránily – úbytku mořského ledu v Arktidě v důsledku změny klimatu. Předpokládá se, že první arktické léto bez ledu přijde nejdříve v roce 2037. Výsledky bádání byly publikovány ve sborníku Národní akademie věd USA.

Pozitivní zpráva

„První arktické léto bez ledu by mělo nastat až někdy v polovině tohoto století. Tento milník měl přitom přijít podstatně dřív, nebýt Montrealského protokolu.“ uvádí New Scientist. „Primárním zájmem byla ochrana ozonové vrstvy, ale výsledná smlouva měla i další nečekaný přínos pro klima. Omezila oteplování, snížila intenzitu tropických cyklónů a pomohla uložit více uhlíku v rostlinách.“

Vlivem smlouvy se také oddálil úbytek mořského ledu v Arktidě v důsledku změny klimatu. England spolu se svým týmem použil klimatické modely k projekci rozsahu mořského ledu v Arktidě s Montrealským protokolem a bez něj, přičemž zohlednil snížení emisí freonů a následné obnovení ozonové vrstvy. V úvahu bral také účinky plynů používaných nyní jako náhrada freonů.

Analýza ukázala, že bez Montrealského protokolu by první arktické léto bez ledu nastalo – v závislosti na modelu – někdy mezi lety 2030 a 2038. Když do modelu zahrnuli následky dodržování smlouvy, ukázalo se, že první léto bez ledu lze očekávat až mezi lety 2037 a 2054, a to za předpokladu středních až vysokých budoucích emisí skleníkových plynů.

Léta bez ledu jsou bohužel nevyhnutelná

První arktické léto bez ledu – definované jako první září s méně než jedním milionem kilometrů čtverečních ledu – bude mít podle Englanda zásadní důsledky pro ekosystémy a komunity, které jsou na ledu závislé, jakož i pro lodní trasy. „Je to alarmující ukazatel toho, jak moc jsme změnili klimatický systém,“ říká.

Dle Englanda se i podle nejlepších prognóz výskyt arktických letních období bez ledu „blíží nevyhnutelnosti“, a to i při výrazném snížení emisí. Jak často se budou vyskytovat však bude záviset na množství vypouštěných skleníkových plynů. Obzvláště výrazný dopad by mohla mít regulace silných, ale krátkodobých emisí metanu.

Situace do budoucna však není tak růžová – v dubnu tohoto roku vědci oznámili, že od roku 2010 dochází k prudkému nárůstu koncentrace freonů v atmosféře, a to navzdory zákazu jejich výroby. Navíc mnoho aerosolů, používaných jako náhrada freonů, je samo o sobě silnými skleníkovými plyny. I jejich výroba má být po aktualizaci původní smlouvy postupně snižována.

Diskuze (9) Další článek: Lidé si počítače vlastnoručně skládají víc než dřív. Moc nás už není, ale rosteme

Témata článku: , ,