Tzv. dlouhý covid zůstává jedním z nejrozporuplnějších aspektů již tak zmatené pandemie. Ani dnes se lékaři a vědci stále nemohou shodnout na přesné definici řady přetrvávajících, dlouhodobých vedlejších účinků, které hlásí tolik „vyléčených“ pacientů s covidem-19.
Nová studie, publikovaná v odborném časopise BMJ Evidence-Based Medicine, která je podnětem k zamyšlení, tvrdí, že hrozba „dlouhého covidu“ byla dosud kvůli metodickým chybám při výzkumu přeceňována.
Mezinárodní tým vědců z University of California-San Francisco, University of Southern Denmark a St George's University of London poukazuje na kombinaci příliš širokých definic a nedostatku vhodných (nebo v mnoha případech vůbec žádných) srovnávacích skupin, které mimo jiné přispívají ke zkreslenému vnímání rizika dlouhého covidu.
Jinými slovy: dosavadní snahy o výzkum, jehož cílem bylo posoudit a pochopit výskyt, prevalenci a zvládnutí „dlouhého covidu“, se do značné míry minuly účinkem, informuje web StudyFinds.
Zahrnutí špatně provedených studií
V tom všem pravděpodobně hrálo roli i zahrnutí špatně provedených studií do systematických přehledů a souhrnných analýz, vysvětlují vědci. Dodávají, že chybně prováděný výzkum téměř jistě přispěl k řadě negativních důsledků. Patří k nim zvýšená úzkost veřejnosti a výdaje na zdravotní péči, chybné diagnózy a odklon finančních prostředků od jiných pacientů, kteří skutečně trpí dlouhodobými potížemi způsobenými sekundárně infekcí covidem-19.
Zpráva uvádí, že k mnoha následkům souvisejícím s infekcí covid-19 patří „post-ICU syndrom“, definovaný jako skupina zdravotních problémů, které se objevují u pacientů na jednotce intenzivní péče a které přetrvávají i po jejich propuštění domů. I když mohou být tyto příznaky způsobeny dlouhodobým působením koronaviru SARS-CoV-2, jsou velmi časté také u mnoha dalších virů infikujících horní cesty dýchací, upozorňují vědci.
Skupina vědců zdůrazňuje, že žádná ze současných pracovních definic „dlouhého covidu“, které používají významné zdravotnické orgány po celém světě, jako jsou například CDC a WHO, ve skutečnosti nevykazuje jednoznačnou příčinnou souvislost mezi virem odpovědným za covid-19 a četnými příznaky.
Je nutné zlepšit metodiku výzkumu
Co lze tedy udělat pro zlepšení dlouhodobého výzkumu covidu? Autoři doporučují, aby do nových studií „dlouhého covidu“ byly zahrnuty kontrolní skupiny, které by v ideálním případě měly být porovnávány podle věku, pohlaví, zeměpisné polohy, socioekonomického statusu a pokud možno i podle základního zdravotního stavu a chování ovlivňujícího zdraví.
Na začátku pandemie, kdy nebylo široce dostupné testování na SARS-CoV-2, bylo mnohem pravděpodobnější, že studie zahrnou nereprezentativní vzorek pacientů s pozitivním nálezem SARS-CoV-2, protože zahrnovaly méně osob s mírnými nebo žádnými příznaky.
Tato praxe, označovaná jako výběrové zkreslení, nastává, když někteří členové populace mají větší šanci být zahrnuti do vyhodnocovaného vzorku než jiní členové téže populace. Obecně se má za to, že tento jev snižuje zobecnitelnost výsledků výzkumu na širokou veřejnost.
Vyřaďte termín „dlouhý covid“!
„Naše analýza naznačuje, že kromě zařazení vhodně zvolených kontrol je třeba lépe definovat případy a stanovit přísnější kritéria „dlouhého covidu“, která by měla zahrnovat přetrvávající příznaky po potvrzené infekci virem SARS-CoV-2 a zohlednit základní charakteristiky, včetně fyzického a duševního zdraví, které mohou přispět k tomu, že se jedinec po covidu setká s infekcí,“ píší odborníci v prohlášení pro média.
Dodávají, že zastřešující termín „dlouhý covid“ by měl být vyřazen ve prospěch různých termínů pro specifické příznaky. Dosavadní výsledky kvalitních populačních studií zaměřených na „dlouhý covid“ u dospělých i dětí se dle autorů studie ukázaly jako poměrně uklidňující, ale zároveň upozorňují, že současný soubor výzkumů „je plný studií s kritickým zkreslením“.
„V konečném důsledku se biomedicína musí snažit pomáhat všem trpícím lidem. K tomu je třeba použít nejlepší vědecké metody a analýzy. Nevhodné definice a chybné metody nepomohou těm, kterým se medicína snaží pomoci,“ píší autoři. „Zlepšení standardů získávání důkazů je ideální metodou, jak brát „dlouhý covid“ vážně, zlepšit výsledky a vyhnout se rizikům chybné diagnózy a nevhodné léčby.“