Onemocnění covid-19 může být životu nebezpečné nejen ve své akutní fázi, ale též pozdějšími dlouhodobými následky, jež bývají označovány jako „dlouhý covid“. Podle rozsáhlé studie, publikované britskými vědci v časopise British Medical Journal, měli lidé, kteří se během prvního roku pandemie nakazili lehkou formou covidu-19, významně vyšší riziko vzniku krevních sraženin než ti, jež nemoc neprodělali.
Vědci z Queen Mary University of London sledovali 18 tisíc lidí, kteří se během prvního roku pandemie nakazili koronavirem SARS-CoV-2. Porovnávali jejich zdravotní stav s téměř 34 000 lidmi, jež se nenakazili. Jako pacienti s lehkým průběhem onemocnění byli definováni lidé, jimž byla nemoc diagnostikována, ale jejichž zdravotní stav nevyžadoval hospitalizaci.
Covid jako rizikový faktor
Účastníci byli sledováni buď do vzniku kardiovaskulárního onemocnění, úmrtí, nebo do ukončení studie v březnu 2021. Poměrně zásadním faktem je skutečnost, že většina studie probíhala ještě prosincem 2020, kdy bylo ve Velké Británii zahájeno očkování proti covidu-19.
Data odhalila, že riziko kardiovaskulárních onemocnění u lehkých i těžkých případů bylo nejvyšší v prvních třiceti dnech po infekci, nicméně zvýšené zůstávalo i po delší době. Lidé s lehkým průběhem například vykazovali 2,7× vyšší pravděpodobnost vzniku žilní tromboembolie (krevních sraženin v žilách) a desetkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí než lidé, kteří onemocnění neprodělali.
V případě pacientů, jejichž zdravotní stav vyžadoval hospitalizaci, jsou čísla ještě děsivější. Studie prokázala 28× vyšší pravděpodobnost vzniku krevních sraženin, téměř 22× vyšší pravděpodobnost srdečního selhání a 17× vyšší pravděpodobnost mrtvice. Celkově měli více než stokrát vyšší pravděpodobnost úmrtí než neinfikovaní jedinci.
Možný problém pro systém zdravotní péče
Uvedená čísla poukazují na důležitost dlouhodobého sledování kardiovaskulárních onemocnění i u osob, jež prodělaly covid-19 s lehkým průběhem. „Naše zjištění poukazují na zvýšené kardiovaskulární riziko osob s prodělanou infekcí, které je pravděpodobně vyšší v zemích s omezeným přístupem k očkování, a tedy větší expozicí populace viru,“ napsali autoři studie.
Zjištěné údaje jsou důležité zejména s ohledem na budoucnost, neboť počet lidí, jež prodělali covid-19, neustále roste. „Vzhledem k vysoké expozici populace mohou tyto zprávy předznamenávat významný hrozící problém v oblasti veřejného zdraví,“ varují autoři.
Dle odborníků je nutné provést další studii, která by měla zjistit, jak dlouho trvá zvýšené riziko vzniku krevních sraženin a dalších nežádoucích kardiovaskulárních příhod. Dále bude nutné přijít na to, jak pomáhat pacientům se zvýšeným rizikem těchto život ohrožujících stavů.
Výsledky potvrzuje jiná studie, publikovaná v září v časopise Americké kardiologické asociace. Ta ukázala, že riziko hluboké žilní trombózy bylo u osob s prodělaným covidem-19 téměř dvojnásobné, ve srovnání s těmi, které ho neprodělaly. Zjistila také, že zvýšené riziko hluboké žilní trombózy a arteriální trombózy přetrvávalo téměř rok po infekci.
