Ariane 6 odstartovala. Nejmodernější evropská raketa vypustila družici z Brna, ale pak došlo k anomálii

  • Evropský kosmický průmysl čekal na raketu dlouhé roky
  • Po ukončení programu Ariane 5 jsme byli odkázání na SpaceX
  • Pokud se to dnes podaří, Evropa se vrátí do první raketové ligy

Oživeno 09:00 Poslední fáze s návratem lodi do atmosféry se nakonec nepodařila na 100 %, selhal totiž finální zážeh motoru Vinci, neboť pomocná jednotka APU, která dodává lodi mírné zrychlení a nažene palivo k hlavnímu motoru, se z bezpečnostních důvodů vypnula příliš brzy.

Klepněte pro větší obrázek
Loď je na špatném kurzu, finální zážeh motoru Vinci se nezdařil

ESA to nazývá anomálií a loď kvůli tomu mírně změnila kurz, což je patrné na grafu vpravo nahoře. Zelená trajektorie udává plánovaný směr letu, zatímco žlutá ten skutečný

Klepněte pro větší obrázek
Poslední záběr před ukončením veřejného vysílaní telemetrie. Všimněte si, že loď pokračuje vpřed, ačkoliv už měla střemhlav padat do atmosféry

Ariane 6 tedy sice zvládla vynést družice na oběžnou dráhu, ale prozatím selhala část s řízeným zničením rakety v atmosféře bez zanechání jakéhokoliv odpadu ve vesmíru, což je jedna z jejích technologických novinek.

Oživeno 22:20 | Všechny klíčové úkoly mise jsou splněné; zbývá jen vypuštění návratových kapslí a shoření prvního stupně v atmosféře. Šéf ESA Josef Aschbacher a jeho kolegové z Arianespace (výrobce rakety) už tedy oslavují.

Ariane 6 má nasmlouváno několik desítek komerčních letů, a kdyby selhala, faux pas jako v případě Eumetsatu, který se kvůli prodlevám dohodl raději se SpaceX, by bylo mnohem více. Ostatně, s Ariane 6 počítá také satelitní internet Kuiper od Amazonu, který by měl jednou konkurovat Starlinku Elona Muska.

Oživeno 22:10 | Platforma s cubesaty úspěšně vypustila hejno maličkých družic. V horní části nechybí kamera, a tak to můžeme vidět prakticky živě jen s několikasekundovým zpožděním. Harmonogram vypouštění jednotlivých družic najdete níže v článku.

Klepněte pro větší obrázek

Raketu Ariane 6 úspěšně opustila také astrofyzikální minilaboratoř GRBBeta, kterou vyrobila brněnská firma Spacemanic pro Technickou univerzitu v Košicích. Druhý stupeň Ariane 6 se nyní nachází ve výšce 587 kilometrů.

Oživeno 21:20 | ESA na síti X zveřejnila krátké video prvních tří minut od zážehu hlavního motoru Vulcain 2.1 po oddělení boosterů – pomocných raket.

Oživeno 21:11 | Úspěšné oddělení druhého stupně a zažehnutí jeho motoru Vinci. Ten by se měl během několikahodinové mise zapálit hned třikrát. Při startu, později za letu a na konci pro řízený sestup do atmosféry. Nyní se raketa dostává na oběžnou dráhu a družice začne vypouštět zhruba za hodinu (v čase 01:05:53 po startu).

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Oživeno 21:06 | Úspěšné oddělení boosterů – pomocných raket, na jejichž výrobě se podílela klatovská společnost ATC Space.

Klepněte pro větší obrázek

Oživeno 21:05 | Ariane 6 úspěšně odstartovala! To je ale teprve začátek. Před sebou má skoro tříhodinovou misi a na jejím konci řízené zničení v atmosféře.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Oživeno 19:00 | Při rutinní kontrole inženýři přece jen objevili a následně vyřešili problémy v systému sběru dat. Kvůli tomu se ale posunul start nejdříve na 21:00 SELČ, píše ESA na síti X. Snad to bude jediná komplikace.


V úterý večer 9. července se snad Evropa po dlouhém čekání opět zařadí mezi raketové velmoci. V Guyanském kosmickém centru už tiše čeká nový dvoustupňový raketový nosič Ariane 6, a pokud se na poslední chvíli neobjeví nějaký problém, první letové okno se otevírá dnes mezi osmou večerní a půlnocí našeho času.

Premiérový start rakety Ariane 6 s českým komentářem: 

Přímý přenos začíná půl hodinky před plánovaným startem. Můžete jej sledovat v surové podobě, anebo s anglickým komentářem inženýrů z programu Ariane 6. O český komentovaný přenos se postarají kolegové z Komonautix.cz.

První fáze: Výstup na oběžnou dráhu 

Ariane 6 bude létat ve dvou základních variantách Ariane 62 (středně těžký nosič) a Ariane64 (těžký nosič). Druhé číslo udává počet boosterů – pomocných raket –, přičemž v úterý večer poletí lehčí varianta 62.

Klepněte pro větší obrázek
Plán večerního letu minutu po minutě

Evropská vesmírná agentura dělí premiérový let do tří fází. V té první se zažhne hlavní motor Vulcain 2.1 na tekutý kyslík a vodík a dvojice přídavných raket na tuhá paliva P120C.

V čase 7:41 bychom se měli dočkat oddělení druhého stupně a zážehu jeho motoru Vinci, který jej vynese na eliptickou dráhu 300×700 kilometrů nad povrchem. Vinci bude hořet 18 minut a po jeho zhasnutí končí první fáze.

Klepněte pro větší obrázek
Ariane 6 v konfiguraci se dvěma boostery (62) v představách grafiků ESA

Druhá fáze: Vypuštění družic

Druhá fáze začíná zhruba po hodině letu, kdy se inženýři pokusí znovu zapálit motor druhého stupně, což je jedna z klíčových novinek rakety Ariane 6. Nový zážeh navede loď na kruhovou dráhu ve výšce 580 kilometrů.

Klepněte pro větší obrázek
Druhý stupeň se zažehnutým motorem Vinci a platformou pro družice a palubní experimenty v představách grafiků ESA

Aby nový zážeh ve stavu beztíže vůbec fungoval, je třeba nahnat palivo směrem k motoru, o což se postará drobná pomocná jednotka APU (Auxiliary Propulsion Unit) , která vytvoří malým zážehem dostatečné zrychlení – nakopnutí, díky kterému steče palivo v nádrži k čerpadlům motorů.

Necelých deset minut poté druhý stupeň vypustí první várku maličkých družic OOV-Cube (Německo), Curium One (Německo) a Robusta-3A (Francie). Další dva experimenty YPSat a Peregrinus budou pracovat odstartují svoji práci přímo na lodi.

Klepněte pro větší obrázek
Nanosatelity a palubní experimenty první mise Ariane 6

O pár sekund později palubní počítač iniciuje vypuštění druhé várky družic 3Cat-4 (Španělsko), ISTSat-4 (Portugalsko) a GRBBeta (Slovensko+Česko) a spustí zbývající palubní experimenty SIDLOC a Parisat.

Po malé přestávce nastává třetí vypuštění a loď opustí malý satelit americké NASA jménem CURIE.

Košicko-brněnská družice na palubě

Úkoly družic a palubních experimentů jsou poěmrně široké. Jedná se jak o projekty z univerzit, které mají ověřit vůbec vlastní přežití v nehostinných podmínkách kosmu, tak experimenty s AI, meteorologické měření, analýzu rádiových vln nebo třeba miniaturní astrofyzikální laboratoř GRBBeta.

Klepněte pro větší obrázek
GBRBeta v představách grafiků z brněnského studia Spacemanic

Právě ta je docela pozoruhodným slovensko-českým experimentem, pro Technickou univerzitu v Košicích ji totiž vyrobili inženýři z brněnského studia Spacemanic. Další součásti vznikaly v Maďarsku, Japonsku a Kanadě.

Třetí fáze: Vypuštění návratových kapslí a smrt

Závěrečná fáze letu Ariane 6 spočívá v kontrolovaném pádu druhého stupně zpět do atmosféry. Aby to fungovalo, musí se po dlouhé prodlevě potřetí a definitivně zapálit motor Vinci, který nasměruje loď nad jižní oblast Tichého oceánu (tzv. NEMO point).

Poté se od Ariane 6 oddělní dvě návratové kapslí, které se ESA pokusí vylovit z oceánu, a druhý stupeň vypustí do vesmíru případné zbytky paliva, aby se předešlo nečekaným explozím, které by mohly změnit kurz.

Klepněte pro větší obrázek
Charakter prvního letu Ariane 6 a přijímací stanice po celém světě

Ariane 6 je totiž navržená tak, aby po sobě při návratu z vesmíru kompletně uklidila. Všechny její části proto bezpečně shoří v atmosféře, aniž by hrozilo, že některé zůstanou na oběžné dráze a stanou se dalším kosmickým smetím s potenciálně kolizní dráhou.

Necelé tři hodiny po startu bude dokonáno. Pokud se vše podaří podle plánu, hodiny by měly ukazovat zhruba třičtvrtě na jedenáct středoevropského letního času.

Klepněte pro větší obrázek
Kdo vyrobil raketu Ariane 6. Na plášti je díky klatovské firmě ATC Space také česká vlaječka

Jihoamerický kosmodrom ve správě francouzské CNES a evropské ESA hlásí dobré počasí, a tak jsou naděje, že se to dnes opravdu podaří, docela velké.

V následující kapitole si můžete přečíst náš červnový článek o strastiplné cestě Ariane 6 až k dnešnímu dni

Diskuze (3) Další článek: Sledujte start nové evropské rakety Ariane 6, na jejímž vývoji se podíleli i Češi

Témata článku: ,