Spojené státy se nedávno rozhodly, že v Evropě dramaticky zvýší zastoupení svých raketových systémů dlouhého (a středního) doletu. Očividně jde o reakci, i když ne příliš pohotovou, na rychlé zhoršování bezpečnostní situace v Evropě.
Mělo by k tomu dojít počínaje rokem 2026, takže je samozřejmě otázkou, jak toto rozhodnutí ovlivní případné převzetí moci v USA administrativou Donalda Trumpa.
Zveřejněný plán USA zahrnuje „epizodická nasazení“ raketových systémů, které by mělo být následováno „dlouhodobějším nasazením“ různých systémů s raketami dlouhého doletu. Zdá se, že alespoň některé systémy by měly být umístěny na dlouhou dobu v Německu.
Podle dostupných informací by mělo jít o pozemní zbraňové systémy se střelami jako Standard Missile 6 (SM-6) nebo BGM-109 Tomahawk, s nimiž mají americké jednotky zkušenosti. Vypouštět je mohou systémy jako je například nový Typhon Mid-Range Capability (MRC).
I hypersonické raketové systémy
Stejně tak by se to ale mělo týkat i hypersonických raketových systémů, které jsou v podstatě ve vývoji, jako je například Dark Eagle (též známý jako LRHW, Long-Range Hypersonic Weapon), možná i Operational Fires (OpFires) nebo vyvíjené balistické střely krátkého dosahu Precision Strike Missile (PrSM).
Se střelami SM-6 a Tomahawk by v zásadě neměl být problém. Americká armáda i námořnictvo už je mají nasazené na různých místech světa. Horší to bude s hypersonickým systémem Dark Eagle, jehož vývoj provázejí komplikace a průtahy.
Úřad Government Accountability Office (GAO) nedávno oznámil Kongresu, že první kompletní baterie Dark Eagle by měla být operačně nasazena ve fiskálním roce 2025.
V nedávném společném prohlášení USA a Německa stojí, že tímto způsobem chtějí demonstrovat závazek USA k NATO a příspěvek USA k odstrašovacímu potenciálu Evropy. Asi nejvýznamnější je v tomto prohlášení informace, že zbraňové systémy, jejichž nasazení se plánuje, by měly mít podstatně větší dosah, než raketové systémy, které mají západní státy v Evropě k dispozici.
Vlastně není až tak těžké toho dosáhnout. USA doposud nedokázaly navázat na odstoupení od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987, kterou Rusko mnoho let porušovalo (ačkoliv to samozřejmě oficiálně odmítá).
Americké jednotky mají stále k dispozici ve větším počtu pozemní raketové systémy pouze s dosahem do 300 km, přičemž do této vzdálenosti dostřelí rakety ATACMS.