Extrémní horka způsobená globální klimatickou změnou by mohla během následujících 50 let ztrojnásobit počet úmrtí souvisejících s kardiovaskulárními chorobami. Vědci předpovídají, že pokud nebude vyvinuto dostatečné úsilí o snížení emisí, mohl by se počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních problémů, jako je mrtvice a infarkt, způsobených horkem, v příštích 13 až 47 letech zvýšit až o 233 %.
Vědecký tým spolupracující s Americkou kardiologickou asociací rovněž upozorňuje na zvýšený výskyt úmrtí u starších osob a osob černé pleti. Vysoké teploty by mohly v celých Spojených státech zvednout počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění na více než dvojnásobek současného počtu.
Model postavený na historických datech
Studie zdůrazňuje, že je nutné přijmout agresivnější opatření na omezení emisí skleníkových plynů, což by podle vědců mohlo výrazně snížit počet úmrtí v důsledku extrémních veder. V současné době dochází ve Spojených státech každých 33 sekund k jednomu úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění, která zahrnují celou řadu zdravotních problémů postihujících srdce a cévy.
V letech 2008 a 2019 způsobovala letní extrémní vedra každý rok o 1 651 více úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Vědci z Pensylvánské univerzity analyzovali údaje z jednotlivých okresů USA a prokázali jasnou souvislost mezi zvýšeným počtem dnů s extrémními vedry a nárůstem počtu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.
Údaje z minulosti následně posloužily jako základní měřítko pro novou studii, která využila modely k projekci budoucích emisí skleníkových plynů a očekávaných socioekonomických a demografických trendů v populaci Spojených států pro roky 2036 až 2065.
Nárůst nadměrných úmrtí o 233 %
Vědci odhadli nadměrný počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v souvislosti s extrémními vedry porovnáním předpokládaného počtu úmrtí v každém okrese v případě, že by extrémní vedra nenastala, s počtem nadměrných úmrtí, ke kterým by došlo, pokud by se předpokládaný počet dnů extrémních veder naplnil.
Analýza ukázala, že i kdyby bylo plně realizováno a dodržováno v současnosti navrhované snížení emisí, nadměrný počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v důsledku extrémních veder by byl v polovině století stále o 162 % vyšší ve srovnání s výchozím stavem v letech 2008 až 2019.
Na druhou stranu: pokud by snížení emisí skleníkových plynů nebylo důsledně realizováno, prognózy naznačují, že by se nadměrná úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v důsledku extrémního horka v nadcházejících desetiletích mohla zvýšit až o 233 %.
Rostoucí dopad klimatických změn
Studie rovněž zdůrazňuje, že prosazování ekologických politik hraje zásadní roli při určování výsledků v oblasti zdraví. U dospělých ve věku 65 let a starších se předpokládá 2,9× až 3,5× vyšší výskyt úmrtí v důsledku extrémních veder ve srovnání s osobami ve věku 20 až 64 let.
Analýza dále předpokládá, že u dospělých černochů bez hispánské příslušnosti dojde k 3,8× až 4,6× nárůstu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v důsledku extrémního horka ve srovnání s dospělými bělochy bez hispánské příslušnosti, a to v závislosti na přísnosti provádění a dodržování ekologických politik.
Hlavní autor studie Sameed Khatana, který působí jako odborný asistent na Pensylvánské univerzitě a kardiolog ve Philadelphia Veterans Affairs Medical Center, zdůraznil rostoucí dopad klimatických změn na náš život. „Klimatické změny a jejich četné projevy budou v nadcházejících desetiletích hrát stále významnější roli na zdraví komunit po celém světě,“ uvedl ve zprávě pro média.
„Rozsah procentuálního nárůstu byl pro nás překvapivý. Tento nárůst zohledňuje nejen známou souvislost mezi úmrtími na kardiovaskulární onemocnění a extrémními vedry, ale je také ovlivněn stárnutím populace a úměrným nárůstem počtu osob jiných ras a/nebo etnik v USA,“ vysvětluje Khatana.