V hlubinách vesmíru se neustále něco děje a občas k nám zabloudí i návštěva z cizích hvězdných systémů. Právě takového poutníka, teprve třetího v historii pozorování, se podařilo zachytit astronomům. Dostal jméno 3I/ATLAS (původně A11pl3Z) a jeho objev, o který se 1. července 2025 postaral automatický systém ATLAS v Chile, způsobil mezi odborníky pořádný rozruch. Objekt byl rychle potvrzen jako mezihvězdný, což znamená, že nepochází z naší Sluneční soustavy.
Těleso se pohybuje po hyperbolické dráze, což znamená, že není vázáno gravitací Slunce a do naší soustavy přilétlo z mezihvězdného prostoru. Jeho excentricita, tedy míra „protáhlosti“ dráhy, dosahuje hodnoty přes 6; pro srovnání, většina komet a planet má hodnotu pod 1. Takto vysoká excentricita je jasným důkazem, že jde o těleso z jiné hvězdné soustavy. Mezihvězdný původ potvrzuje i extrémní inklinace dráhy (cca 175°).
Je to kometa, nebo něco jiného?
V tuto chvíli není zcela jisté, co je vlastně mezihvězdný návštěvník zač. S největší pravděpodobností jde o kometu. První snímky krátce po objevu totiž odhalily slabou komu, tedy obláček plynu a prachu, a dokonce i náznak krátkého ohonu.
Hyperbolická trajektorie sondy 3I/ATLAS (bílá) sluneční soustavou
Velikost objektu je předmětem diskusí. Odhady se pohybují od několika stovek metrů až po 40 kilometrů v průměru, což by z něj činilo největší mezihvězdný objekt, jaký jsme kdy pozorovali. Přesné určení velikosti komplikuje prach a plyn uvolněný z povrchu. Pokud by šlo o kometu s vysokým podílem ledu, mohla by být ve skutečnosti menší, než se zdá.
Kometa je v podstatě „špinavá sněhová koule“ – směs ledu, prachu a kamení, která při přiblížení ke Slunci vytváří charakteristický oblak a ohon. Někteří astronomové však upozorňují, že aktivita komety je zatím jen velmi slabá a není vyloučeno, že jde o těleso s proměnlivou povrchovou aktivitou.
3I/ATLAS nasnímaný při Deep Random Survey v Chile dne 2. července 2025
Cesta 3I/ATLAS naší soustavou bude poměrně rychlá a pro pozemšťany neškodná. Ke Slunci se nejvíce přiblíží 29. října 2025 na vzdálenost asi 1,36 astronomické jednotky. Bude tedy blíže ke Slunci, než obíhá planeta Mars. V té chvíli se bude pohybovat rychlostí 68 km/s, tj. 244 800 km/h. Země v té době bude na opačné straně Slunce, takže se nemusíme ničeho obávat.
Zemi nehrozí žádné nebezpečí
K Zemi se však nikdy příliš nepřiblíží – nejblíže bude v prosinci, a to na vzdálenost 1,8 astronomické jednotky. Pro astronomy je to i tak doslova dar z nebes, neboť objekt byl objeven s velkým předstihem, takže jej budou moci sledovat několik měsíců. Při odletu ze Sluneční soustavy v dubnu 2026 bude rychlost pohybu vůči Zemi ještě vyšší – až 90 km/s, tj. 324 000 km/h.
Každý takový mezihvězdný návštěvník je pro vědu doslova pokladem. Je to unikátní příležitost, jak zblízka studovat materiál, který vznikl u úplně jiné hvězdy. Zatímco 'ʻOumuamua byl záhadný a rychle se vzdaloval a Borisov připomínal nám známé komety, 3I/ATLAS je opět jiný, především svou extrémní rychlostí a dráhou. Umožňuje nám tak nahlédnout do rozmanitosti, která ve vesmíru panuje.
S objevy těchto poutníků se v budoucnu zřejmě roztrhne pytel. Máme totiž stále lepší nástroje a například observatoř Very C. Rubin, která je právě uváděna do provozu, slibuje, že podobných těles najde několik ročně. Současná éra nám tak otevírá zcela nové okno do vesmíru a ukazuje, že naše Sluneční soustava není zdaleka tak izolovaným místem, jak jsme si kdysi mysleli.