Pro Intelmeroma : U dost studených a malých objektů, a navíc vzdálených třeba dost daleko někde až třeba za Kuiperovým pásem, se hledají a určují jejich vlastnosti často dost těžko, a objevení takovýchto objektů často bývá náhodné, a často jde taky i o šťastnou náhodu.Takovéto objekty vyzařují převážně jen slabé ič záření, žádné či jen velmi málo viditelného světla, a už ani vůbec žádné UV, X a gama záření (ty na povrch Země ani nedopadají, zachytí je atmosféra Země), tato energetická záření pozorují jen některé družice nad zemskou atmosférou.Vzdálené, velké a taky velmi hodně zářící objekty, které vydávají obrovské množství energie, jsou velkými dalekohledy vidět často téměř přes ,,celý vesmír", hodně zdaleka.
Názor byl 2× upraven, naposled 4. 7. 2025 06:56
a proc se nejmenuje treba WILLIAM T RIKER ? nebo JODI LA FORGE
Je to Alzák? Bohužel, nejsou to mimozemšťané jen kus skály s velkou kinetickou energii, který jak projektil letí napříč naší galaxií nejspíš vystřelen gravitační prakem. ..
Galaxií létají také osamělé planety i hvězdy vystřelené hodně velkou rychlostí ven, třeba centrální obří černou dírou ve středu naší galaxie atp.Původně obíhaly blízko této centrální č.d. a nakonec vlivem obrovské gravitace byly některé hvězdy a planety doslova vystřeleny obrovskou rychlostí ven z gravitačního chřtánu této obrovské č.d., jiné zase tato č.d. pohltila.Ty pak cestují galaxií opravdu velkou rychlostí a můžou být velmi nebezpečné pro vše živé, i pro celou hvězdnou soustavu s planetami, ke které se přiblíží a nebo ji rovnou navštíví.
Vysvetlí mi prosím niekto ako to teda je s pozorovaním objektov vo vesmíre? Na kraji našej sústavy je objekt ktorého rozmery nevedia vedci určiť, stovky metrov až 40 km. Ale o nejakom fliačku na fotke z Webba vzdialeného 20 mil. svetelných rokov (ktorý tam už milóny rokov nie je), vedia úplne všetko. Z čoho je zložený, veľkosť, váhu, rotáciu a pomaly aj kedy vznikol. Tak teda ako to je? Klamú tí prví vedci alebo tí druhí? Prosím neklamme sa rôznymi UV filtrami, pretože tie môžu použiť aj na ten objekt na kraji slnečnej sústavy 😃
no možná je to tou velikostí? 🙂 Taková galaxie, do které vleze milion slunečních soustav jako je naše může být i na tu dálku objektem, na kterém se dá dost věcí změřit ... zatímco 10 km prcek někde u Jupiteru bude pořád prcek. Navíc nevím jestli je to objekt zajímavý pro Webba, možná ten dalekohled ani nebude konstrukčně vhodný na takové krátké vzdálenosti (třeba schopností sledovat hýbající se objekty).
Nemyslel som na to aby to odfotil Webb. Len porovnávam analýzy z pozorovaní vesmírnych objektov. Skôr mi príde že pravda je taká ako si ju "vyráta teoretický fyzik"
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 7. 2025 13:34
Troška ma znepokojuje informácia:"jeho obejev, o který se 1. července 2025 postaral automatický systém ATLAS v Chile" následne: Ke Slunci se nejvíce přiblíží 29. října 2025.To znamená, že od objavenia po dorazenie skoro k našej planéte ubehnú 4 mesiace. Znepokojuje ma hlavne to, že ak by podobný objekt mal dráhu stretu so zemou tak neviem či by sme dokázali niečo urobiť.
Pozri si Armageddon (1998, Bruce Willis), tam je vsetko vysvetlene 😉
Jo to je tom věc, i když víte jak to dopadne, tak stejně to má furt silnou atmosféru ;)
Ještě děsivější je, že už se to nestalo před 20 lety by si toho všimli ještě o 2měsíce později, protože žádný Atlas nebyl a Falcony co startují každý týden taky ne. Dneska by se tam asi fakt poslalo 20 dobrovolníků jak v Armagedonu
Pokud by přilétl ze směru od Slunce, byl jím tedy přezářený a tím i neviditelný (to už se jistěže stalo hodněkrát a bude se to stávat i dál), tak by se nedalo dělat nejspíš asi nic.A i kdyby přilétl odjinud, tak nevím přesně, buď taky možná nejspíš nic (záleží i na čase objevení předtím a určení jeho co nejpřesnější dráhy) a nebo možná něco jo, způsobů odklonu a zničení je vypracováno víc.Jen teda nevím, zda by toho bylo lidstvo schopné dnes, zda by se to též povedlo, a byla úspěšně odvrácena tato srážka se Zemí.
U takovéhoto rychle uhánějícího objektu kdoví odkud z naší Galaxie, či možná ještě z větší dálky nejspíš nic.Pokud by byl objekt dost velký, mohl by vyhubit lidstvo a případně i veškerý život na Zemi a až ji třeba i sterilizovat.No a pokud by šlo o těleso velikosti planet, třeba Marsu, tak by to nemusela přežít ani naše Země, roztavila by se a rozpadla po srážce, a to těleso určitě taky, a to buď obě celá a nebo z velké části (záleželo by i na vzájemné poloze těles při srážce a tvaru i složení cizího návštěvníka).
Takéto teleso o veľkosti planéty nikdy nebude. Ono to funguje tak, že ak teleso dosiahne určitú veľkosť začne fungovať gravitácia a tá z neho urobí „planétku“.
Bylo by zajímavé takový objekt prostudovat zblízka, chtělo by to mít nějakou misi připravenou v záloze na podobnou příležitost.
Mám obavu, že netušíte nic moc o orbitální mechanice těles.Myslíte, že lidstvo dokáže dnes urychlit družici na rychlost 90 km/s s trajektorií podobné tomuto tělesu?
s využitím gravitačního praku a mít k dispozici pár let ve vesmíru by to možná šlo 🙂
Ale ano, spočítá se trajektorie průletu a vypočítá se kde se bude těleso bude nacházet za XX let a počkat si a pak jej lze zkoumat bez fyzického přiblížení třeba výkonným laserem a spektrometrií odpařené horniny, ale máme spousty takových těles zachycených gravitací Jupiteru apod. a ty se samozřejmě již dávno pozorují a zkoumají. ..
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 7. 2025 13:35
Máme 3 měsíce. Ne několik let pro gravitační prak. Musíte dosáhnout rychlosti +90 km/s vůči slunci.Při startu ze země by raketa musela mít nosnost nekolik tisíc tun LEO a pak iontové pohony.Tomuto tělesu můžeme tak akorát zamávat... 😀
Názor byl 2× upraven, naposled 3. 7. 2025 14:11
Viz. "iDnes" (citace): Mezihvězdný objekt, který proletěl naší sluneční soustavou. Neškodný návštěvník se v současné době nachází poblíž Jupiteru ve vzdálenosti stovek milionů kilometrů a pohybuje se směrem k Marsu. Podle vědců by se ale neměl dostat blíže ke Slunci. Zatím je příliš brzy na to určit, zda jde o kamenný asteroid nebo o ledovou kometu, případně jak je vesmírné těleso, prozatím označená jako A11pl3Z, velké a jaký má tvar. K potvrzení jeho původu je zapotřebí dalších pozorování. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uvedl, že situaci sleduje. *** Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahrani...icni_Ichuc
Za prvé teprve vlétl do vnitřní části solarsys, nemění to nic na současné rychlosti 68 km/s a při průletu okolo slunce mezi orbitou Mars- Země rychlostí 90 km/s. Této rychlosti by družice musela dosáhnout na stejné orbitě v říjnu 2025.Mainstream většinou blábolí . Články tam dělá AI a redakce je jemně řečeno fyzikálně neznalá.
Může to být pevné těleso a i tak trochu kometa, atp., takže více či méně obojí by to mohlo být.
Možná Země není nejlepší startovací místo pro takovou misi?
Přesně tak, jen mu zamávat na rozloučenou, pá pá.👍
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 7. 2025 07:27
Proč na podobnou trajektorii? Pro začátek ho stačí potkat a pozorovat zblízka.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.