Hubbleův kosmický dalekohled slaví 35. narozeniny. Letošní výročí se ale nese v trochu ponuré atmosféře. Rozpočtu NASA totiž hrozí škrty a nejvíce to má odnést právě věda.
Slavná Planetary Society to dokonce označila za možnou Dobu temna. Peníze pro NASA by se podle návrhu Bílého domu mohly propadnout zhruba o pětinu z 25 na 20 miliard dolarů. NASA přitom nejsou jen zdaleka nejmedializovanější lety k Mezinárodní vesmírné stanici a návrat člověka na Měsíc, jehož budoucí podoba je teď také ve hvězdách, ale také vědecký (a laicky vzato poněkud pomalejší) výzkum blízkého a vzdáleného vesmíru.
Drastické škrty ve vědě
V příslušných kapitolách rozpočtu NASA na vědu má dojít ke škrtům ve výši až 50 %. Největší zásah utrpí astrofyzika, která měla v roce 2024 k dispozici přibližně 1,5 miliardy dolarů, nicméně příští rok by podle plánu dostala méně než 500 milionů dolarů. Padesátiprocentní škrty se týkají také výzkumu Země (zhruba 1 miliarda dolarů) a Slunce (450 milionů dolarů). Na výzkum planet zbude 1,9 miliardy dolarů, což je pokles o třetinu.
Provoz Hubbleova dalekohledu a JWST sice v ohrožení není, obecně ale platí, že výzkum vesmíru je drahý, a pokud dojde k tak velkým škrtům, je nutné některé projekty zrušit.
Konec teleskopu Nancy Grace Romanové
Černého Petra si s největší pravděpodobností vybere tým, který celé roky připravoval projekt Vesmírného teleskopu Nancy Grace Romanové (zkráceně Roman Space Telescope, Roman, nebo RST), který má podle současných plánů odstartovat někdy v letech 2026-2027.
RST má poměrně blízko k Hubbleovu dalekohledu a svým způsobem je to jeho nástupce. Oba svojí konstrukcí vycházejí ze špionážních družic, teleskop Nancy Grace Romanové je ale navržený pro práci v oblasti infračerveného spektra a má také mnohem větší zorné pole.
Stavba teleskopu ve videu NASA:
Zaměřit se měl na výzkum temné energie a exoplanet nebo třeba na pozorování gravitačních mikročoček, kdy gravitace bližšího tělesa ohýbá a zesiluje světlo vzdálené hvězdy. Může jít třeba o hvězdu s planetou nebo i bludnou planetu.
Roman má na palubě také koronograf, který dokáže odstínit světlo hvězdy a vědci tak mohou přímo pozorovat obří exoplanety.
Hrozí konec vedoucího postavení Ameriky
Vzhledem k tomu, že se termín startu povážlivě přiblížil, je zřejmé, že přípravy Vesmírného teleskopu Nancy Grace Romanové jsou už v pokročilé fázi. Demokratický senátor Chris Van Hollen proto úvahy o zrušení dalekohledu označil za „spláchnutí peněz daňových poplatníků do kanálu“.
Ozvali se ale také někteří republikánští představitelé, kteří se dlouhodobě věnují vesmíru. Podle nich NASA potřebuje modernizovat, ale „ne na úkor vědeckých programů světové úrovně. Mnohem méně peněz ve vědeckých programech NASA by znamenalo konec vedoucího postavení Ameriky ve vesmírné vědě. To by světu (a americkým dětem) jasně naznačilo, že Amerika je upadající mocností.“
Teleskop RST je prakticky hotový. Zrušení v tak pokročilé fázi nedává smysl
Republikáni si všimli také škrtů v oblasti výzkumu Slunce a jeho aktivity. „Sluneční fyzika je nejvíce neznámá a podceňovaná část vědeckého programu NASA. Jak se lidstvo stává více závislým na satelitní technologii a jak expandujeme do vesmíru, musíme mnohem lépe předpovídat vesmírné počasí. Sluneční bouře a další události dramaticky ovlivňují magnetická pole Země a atmosféru.“
Mars v ohrožení
Skončit by měla také mise DAVINCI k Venuši, která měla startovat za pět let. Sonda by zkoumala sestru Země z její oběžné dráhy, ale také by vypustila menší sondu do atmosféry.
Navrhované škrty by byly také dalším hřebíčkem do rakve ambiciózní mise, při které chce agentura dopravit vzorky z Marsu zpět na Zemi. Na rudé planetě je už roky sbírá rover Perseverance. Původní koncept právě kvůli astronomické ceně doznal výrazných změn, NASA uvažovala o zapojení soukromého sektoru, nyní ale visí na vlásku celý program.
Návrh rozpočtu je zatím skutečně jen návrhem. Uvidíme, zda americký Kongres nevyslyší tlak ze strany vědecké komunity a výsledná podoba rozpočtu nebude pro NASA nakonec přece jen trošku optimističtější.