Lidé | Stárnutí

Dobrá zpráva všem: Dlouhověkost nemáme v genech. Držíme ji ve vlastních rukou

  • Některé rodiny jsou dlouhověké, v jiných se umírá brzo
  • Geny k tomu ale přispívají jen ze 7%
  • Zbytek máme do značné míry pod kontrolou
Dobrá zpráva všem: Dlouhověkost nemáme v genech. Držíme ji ve vlastních rukou

Spoluzakladatel Googlu Larry Page „nasypal“ do firmy Calico miliardy dolarů s jediným cílem – odhalit tajemství stárnutí a postavit smrti do cesty co nejvíc překážek. Toto krédo se odráží i v názvu firmy, který vznikl jako zkratka California Life Company.

Jednou z principiálních otázek výzkumu stárnutí je, nakolik promlouvají do délky života geny. Vědci byli přesvědčeni, že dědičné vlohy přispívají k dlouhověkosti možná až z jedné třetiny. Jenže dosavadní odhady dědičného základu lidského stárnutí vycházely z poměrně malých souborů dat. A to chtěli vědci z Calico napravit.

V roce 2015 se Calico dohodlo na spolupráci s firmou Ancestry, která svým zákazníkům provádí na objednávku analýzy dědičné informace využitelné pro sestavování rodokmenů. Ancestry díky tomu disponuje databází rodokmenů sahajících i několik staletí do minulosti a zahrnujících asi šest miliard lidí.

Bioinformatik Graham Ruby ze společnosti Calico nedostal přístup ke kompletní rodokmenové databázi Ancestry. Firma mu v ní vyčlenila data o zhruba 400 milionech lidí, z nichž většina jsou Američané a Evropané.

Ancestry vyřadila všechny své žijící zákazníky a zbývající údaje zbavila jakýchkoli informací, které by dovolovaly identifikaci konkrétních lidí. Pak se mohl Ruby pustit do práce na bezkonkurenčně největším souboru dat, jaký se kdy vědcům pro tyto účely otevřel.

Až příliš podobní manželé

Ruby se nezabýval dědičnou informací klientů Ancestry. Proháněl složitými matematickými algoritmy a statistickými testy data o délce života jednotlivých lidí. Přitom bral ohled na příbuzenské vazby, např. kdo je čí potomek a kdo je čí rodič, ale i na to, kdo si koho bere a má s ním pak děti.

V první fázi to nevypadalo na žádnou „díru do světa“. Dědivost dlouhověkosti vycházela podobně jako v dřívějších analýzách. Pak si ale Ruby všiml, že se manželé velmi podobají svou dlouhověkostí, i když pokrevně příbuzní samozřejmě nejsou.

Délka života manželů se podobá víc než délka života u bratrů a sester z jedné rodiny. To může mít samozřejmě příčinu v tom, že oba manželé žijí pod jednou střechou a působí na ně stejné prostředí. Jenže lidé se dlouhověkostí nápadně podobají třeba i svým švagrům a švagrovým, s kterými je nepoutá pokrevní pouto a s kterými nežijí ve společné domácnosti. To byla záhada.

S kým chceme žít a s kým ne?

Graham Ruby se nevzdával a prokutával databázi Ancestry svými bioinformatickými „udělátky“ stále důkladněji. Pátral také po stopách něčeho, čemu se v odborné literatuře říká „assortative mating“. Za tímto termínem se skrývá fakt, že si lidé vybírají partnery, kteří se jim v řadě ohledů podobají.

V tomto případě si lidé, kteří se dožijí vysokého věku, vybírají partnery, kteří se dožijí podobně vysokého stáří. Jenže jak to předem zjistí? Ve dvaceti nevíte, jestli se váš chlapec nebo vaše dívka dožijí jen šedesátky nebo zda budou čiperní ještě v devadesáti letech. „Lidé se obvykle vdávají a žení ještě předtím, než umřou,“ říká k téhle záhadě žertem Graham Ruby.

Dlouhověcí partneři se zřejmě najdou podle nepřímých „indicií“. Svou roli mohou při takovém nenáhodném výběru sehrát genetické vlivy. Například tělesná výška je významně určena dědičnými vlohami a vysocí lidé si obvykle vybírají vysoké partnery.

Pokud by se vyšší lidé dožívali vyššího věku, pak by si dlouháni vybírali zároveň partnery s vyhlídkou na delší život. Nezanedbatelnou úlohu sehrávají i kulturní faktory. Lidé z rodin s vyššími příjmy si najdou s větší pravděpodobnosti partnera z podobně situované rodiny. Přitom v rodinách s vyššími příjmy se lidé dožívají vyššího věku, než v chudých rodinách.

Pouhých sedm procent genů

Když Ruby zohlednil „assortative mating“, pak mu vyšlo, že geny mají na lidské dlouhověkosti překvapivě nízký podíl. Pouhých sedm procent! Dlouhověkost sice „běhá po rodinách“, ale to je dáno z valné části tím, kdo si koho vybírá za životního partnera. Ze třinácti čtrnáctin určují délku lidského života jiné než dědičné faktory. A to je dobrá zpráva, protože s geny toho moc nenaděláme, ale ostatní faktory máme do určité míry pod kontrolou.

Calico nedává většinou nakouknout pod pokličku dění ve své firmě. Rubyho studie publikovaná ve vědeckém časopise Genetics je jedním z mála zveřejněných výsledků. Ze spolupráce s Ancestry je to vůbec první zpráva a možná nadlouho i poslední, protože Calico a Ancestry se letos v červenci z blíže neupřesněných důvodů nepohodly a spolupráci ukončily.

Pramen: Genetics

Diskuze (11) Další článek: Bitcoin před rokem letěl strmě vzhůru, teď je na cenovém rozcestí

Témata článku: Google, Výzkum, Rodokmen, Larry Page, Genealogie, Genetika, Lidé, Stárnutí, Partner, Dolar, Malý soubor, Jediný cíl, První fáze, Dědičné vlohy, Odborná literatura, Dobrá zpráva, NEM, Nízký podíl, Životní partner, Ancestry, Určitá míra, Vysoký věk, Tělesná výška, Genetics, Dlouhý život