Naopak se dají upřít velmi snadno, stačí se podívat na historická fakta. Omlouvám se teď za trochu delší historický výklad už od Řeků, ale je potřeba jít tak hluboko, aby se dalo pochopit, proč středověká arabská věda vlastně vůbec není arabská (resp. lze arabský původ velmi zpochybnit).Začátky vědy máme běžně spojené s antikou a tehdejšími řeckými filosofy, jako jsou Aristoteles, Platón, Sokrates, Pythagoras a další. Na antickou filosofii koneckonců navazuje celá naše civilizace. Vedle Řecka ale dlouhou dobu fungovala jiná silná říše - Perská. Zatímco Řekové hloubali nad jsoucnem, republikou a demokracií, Peršané postavili centrálně fungující říši a vymysleli poštu a byrokracii. To berte pochopitelně s jistou nadsázkou, ale ne až tak moc. Antická filosofie byla skutečně podstavena na jednotlivci, Peršané ale nebyli v tomto ohledu o nic horší, pouze se zaměřili jiným směrem a jejich "věda", dá-li se to tak říct, se zaměřovala spíše prakticky. V mnoha ohledech se jejich matematika mohla směle srovnávat s Thaletem, Euklidem a dalšími a je jisté, že i přes dlouhé řecko-perské války fungovala mezi oběma říšemi čilá výměna myšlenek.Později, když začala na významu nabírat Římská říše o pohltila Řecký svět, převzali Římané nejen antickou kulturu, ale také mnohé z Perských vynálezů. Jejich fungování byrokracie skutečně není Římským vynálezem. Perská říše byla sice v té době oslabena, ale přesto vydržela ještě dalších 600 let a vnitřně nadále fungovala včetně svébytné kultury i vědy.Proč ale stále mluvím o Peršanech… V roce 610 nějaký Mohamed měl vidění v jeskyni u Mekky a v následujících letech se mu díky novému, značně militantnímu učení podařilo sjednotit okolní kočovné kmeny a s překvapivě malou vojenskou silou se podařilo dobýt jemu a jeho následovníkům neuvěřitelně velká území. Muslimskému nájezdu podlehla mimo jiné i Perská říše. Arabové ovšem nebyli schopni tak velkou říši funkčně udržet, na fungování velkého státu jen meč nestačí. V bývalé perské říši se však našlo mnoho lidí, dnes bychom mohli říct byrokratů, kteří naopak zkušenosti s vedením státu měli a kteří přijali více či méně ochotně nové náboženství, které jim umožnilo zůstat reálně u moci, byť pod novou hlavičkou. To se zřejmě týká zejména nové dynastie Abbásovců, kteří odvozovali svůj původ strýce Mohameda, ale mnohem pravděpodobněji se jedná o původně perskou dynastii - odpovídá tomu zejména kultura, zcela otevřené protežování perských úředníků a guvernérů ve státní správě a pak právě přístup k vědě.Tady se už dostávám k jádru věci. Roku 762 založil chalífa al-Mansúr z abbásovské dynastie nové sídelní město Bagdád. Jeho nástupce založil v Bagdádu novou knihovnu, Věž vědění, u které se inspiroval historií Alexandrijské knihovny. Vyslal delegace do celého tehdejšího známého světa a získával veškeré knihy, které mohl. Stejně tak knihy zabavoval i všem, kteří do Bagdádu přicestovali (údajně je alespoň vyvažoval zlatem). Veškeré knihy nechával překládat do arabštiny, která se v té době stala jednotným jazykem muslimského světa. Zde jsou počátky oné arabské vědy. V arabštině také vydali své knihy velcí myslitelé té doby - peršan Ibn Sína (Avicena), peršan al-Chwarizmí (sepsal al-Kitáb al-Džabr wa-l-Muqabala, neboli založil Algebru) a mnozí další. Arabů tam reálně opravdu mnoho nenajdete. V době, kdy byl Bagdád centrem "arabské" vzdělanosti, neměli Arabové reálně velký vliv. Jejich dynastie Umajjovců byla vytlačena na Pyrenejský poloostrov a říši až na výjimky vládli Peršané.Toto nejúžasnější a nejotevřenější období, právem označované za jediné světlé období Islámu bylo ukončeno v roce 1258, kdy Bagdád vyplenilo mongolské vojsko chána Hülegüho (vnuk Čingischána, bratr Kublajchána). Mongolové dokázali to, co se Arabům nepodařilo o 500 let dříve a zničili poslední zbytky Perské říše. Mongolové sami pak u Egypta podlehli arabským Mamlúkům, kteří se díky Mongolům vymanili z Abbásovské nadvlády a ač to byli původně vojenští otroci, získali postupně nadvládu a vládli arabskému světu až do 16. století. Co se asi stalo s kulturou v době, kdy vládu převzali lidé zaměření čistě na vedení války, asi není třeba rozvádět. Každopádně jak jsem už psal na začátku - arabská matematika je stejně arabská jako jejich číslice. Číslice přišly z Indie, Peršané je zdokonalili a rozpracovali celé nové oblasti matematiky (algebra je arabský… tedy vlastně perský vynález) a jen z důvodu, že vše bylo psáno v arabštině, považuje se to za arabský objev. Ale jako Newton psal latinsky, asi by ho těžko někdo považoval za Římana.
