Soukromé izraelské kosmické sondě Berešit se měkké přistání na Měsíci nepovedlo. Dopad na povrch byl patrně tvrdý.
Sonda zahájila sestup do Moře jasu krátce po 21. hodině. Krátce před přistáním však došlo k poruše motoru. O chvíli později sice motor opět naskočil, ale to už bylo patrně příliš pozdě. Ve 21:19 našeho času ztratilo řídicí středisko se sondou kontakt. Na panelu s telemetrickými daty zůstala vertikální rychlost 143,3 m/s, přičemž správné „zelené“ hodnoty končily už mezi 25–50 m/s. Přesná čísla nemáme, během změny indikátoru na žlutou barvu zrovna vypadla komunikace.
Na videu si můžete znovu pustit záznam z řídicího střediska. Napřed se dlouho povídá hebrejsky, samotný akt přistání začne po 21. minutě.
Malá sonda s jedním přístrojem
Berešit měla po startu hmotnost 585 kg. Většinu hmotnosti tvořilo palivo, kterého bylo potřeba opravdu hodně nejen pro přistání ale i pro samotný přelet k Měsíci.
Sonda Berešit odstartovala do vesmíru 22. února pomoci rakety Falcon 9 od SpaceX. Letěla jen jako sekundární zatížení společně s indonéskou telekomunikační družicí na oběžnou dráhu Země.
Pro SpaceIL to znamenalo úsporu nákladů na start, ale také výrazně delší let k Měsíci. Sonda postupně prodlužovala a upravovala svou dráhu. Na oběžnou dráhu Měsíce vstoupila 4. dubna.
Izrael se stal sedmou zemí, která dostala sondu k Měsíci. Klub zemí, které dokázaly na povrchu Měsíce měkce přistát, je ještě menší. Vedle SSSR a USA je členem ještě Čína.
SpaceIL začínala s projektem původně jako účastník soutěže Google Lunar XPRIZE. Do stanoveného a několikrát prodlouženého data se ale žádnému z účastníků nepodařilo dostat sondu na Měsíc, a tak soutěž skončila bez vítěze. SpaceIL se přesto rozhodla projekt dotáhnout do konce. Hlavním úkolem mise je popularizace vědy.
Na palubě byl jediný vědecký přístroj – magnetometr pro měření magnetického pole během letu, přistání i na povrchu.
Projekt byl financován ze soukromých zdrojů a jeho rozpočet se vyšplhal na 100 milionů dolarů.