Někteří lidé si sotva povšimnou, že ji mají. Jiní s ní okamžitě zalezou do postele a obklopí se nosními spreji, horkými nápoji a papírovými kapesníky. A ještě dalším může způsobit závažné zdravotní problémy – například pokud mají oslabený imunitní systém. O čem je řeč? O úplně obyčejném nachlazení, „rýmičce“.
Navzdory k obrovským pokrokům, kterých jsme v medicíně v uplynulých letech dosáhli, stále platí, že „neléčená rýma trvá 7 dní a ta léčená týden“. Pomalu však začíná svítat na lepší časy.
Nejběžnějšími a nejinfekčnějšími původci nachlazení jsou rhinoviry, které způsobují asi 50 % všech infekcí. To znamená, že pro vědce představují cíl číslo jedna. Problém spočívá v tom, že v současnosti existuje cca 160 různých kmenů rhinovirů, tudíž je velmi obtížné vyrobit vakcínu či antiviriotikum, které by účinkovalo proti všem.
Odborníci ale nevzdávají. Řada z nich se snaží manipulovat s proteiny uvnitř buněk hostitele, protože právě ty jsou životně důležité pro replikaci viru. Tak třeba na Imperial College vyvinuli syntetickou sloučeninu, která se zaměřuje na enzymy v buňkách napadených NMT1 a NMT2 a brání tomu, aby jmenované viry během replikace tyto enzymy mohly využívat.
Tým vedený Peterem Barlowem z Edinburgh Napier University se rozhodl vyzkoušet jiný přístup. Pracuje s tzv. antimikrobiálními peptidy, které dokážou likvidovat širokou škálu bakterií, hub i virů. Jeden z nich, známý pod názvem katelicidin, je nesmírně účinný proti chřipkovým virům… a jak se nedávno ukázalo, poradí si také s rhinoviry. Přitom nutně nemusí pocházet z člověka – stejné schopnosti má i prasečí katelicidin atd.
„Je to však jen první krok na dlouhé cestě. Nyní doufáme, že tyto peptidy modifikujeme tak, aby byly stabilnější a účinnější a to nejen proti rhinovirům a chřipce, ale i proti jiným virům nachlazení,“ uvedl Barlow.
