Podle nedávného průzkumu britské analytické společnosti YouGov si je přibližně třetina Američanů buď velmi jistá, nebo spíše jistá, že by v případě nouze dokázala bezpečně přistát s dopravním letadlem. Zajímavostí je, že kladně odpovědělo 46 % mužů, ale jen 20 % žen, uvádí magazín Life Hacker.
Piloti a letečtí odborníci byli méně optimističtí, i když tuto myšlenku přímo nezavrhli. Profesor letectví a vedoucí katedry letectví na Univerzitě Severní Dakoty v Grand Forks Brett Venhuizen, navrhl způsob, jak bravuru aspirujících pilotů otestovat v praxi: posadit je do jednoho ze školních leteckých simulátorů.
Tragické virtuální pokusy o přistání
Šance, že by běžní cestující museli čelit takové výzvě, je velmi malá. Navzdory nezaslouženému sebevědomí amerických mužů by takový pokus téměř jistě skončil havárií. Vyplývá to z experimentu, který provedl americký deník The Washington Post, který posadil do simulátoru s kokpitem identickým s Airbusem A320 šest pokusných osob – čtyři muže a dvě ženy ve věku od 19 do 67 let – s různou mírou zkušeností s řízením letadel.
Účastníci byli odděleni od skupiny, dokud na ně nepřišla řada, takže nikdo nemohl pozorováním získat žádné tipy. Na začátku cvičení jim byl popsán scénář: dva piloti letadla jsou z nevysvětlitelných důvodů neschopni řídit a oni coby cestující mají navést stroj do bezpečí pomocí nástrojů dostupných na palubě.
Všichni vstoupili na scénu ve stejném okamžiku letu a za stejných podmínek. Letadlo letělo ve výšce 20 000 stop, ve výšce 1 000 stop byla zatažená obloha, foukal klidný vítr a v předpovědi nebyl žádný déšť. Příjemným usnadněním byla skutečnost, že na obloze nebyla žádná další letadla, na která by museli brát ohled.
Úkolem účastníků bylo pokusit se o nouzové přistání a zachránit všechny na palubě. Ze čtyř netrénovaných pilotů se pouze jednomu podařilo zabránit zabití všech cestujících, ale i tento úspěch zahrnoval velmi drsné přistání a sjetí letadla z dráhy. Testy přitom neprobíhaly v reálné nouzové situaci, kdy by adrenalin a panika byly stejně důležitým faktorem jako neznalost řízení letadla.
Zkušenosti s létáním se hodí
Účastníci, kteří měli zkušenosti s řízením letadel, si vedli o poznání lépe, což se ostatně dalo očekávat. I praxe z malých strojů může hodně pomoct – piloti znají alespoň základy ovládání a chápou principy, na kterých letadla fungují. „Dobře si vedli lidé, kteří měli jakoukoli zkušenost s reálným létáním, včetně člověka, který létal s malými letadly pouze rekreačně. Praktické zkušenosti prostě nic nenahradí.“ konstatuje Life Hacker.
Sedmačtyřicetiletý lékař Aaron Prestbo před vstupem do simulátoru prohlásil, že by v případě nouze dobrovolně přistál s letadlem, stejně jako by zvedl ruku pro pomoc nemocnému cestujícímu. Měl však řadu obav, které, jak později přiznal, způsobily, že se mu v simulátoru třásly nohy. „Jsem si jistější při létání než při přistávání,“ řekl Prestbo, který získal certifikát soukromého pilota v roce 1997 a létá rekreačně s jednomotorovými letadly.
Část úspěchu spočívala v tom, že se dokázal spojit s řízením letového provozu, odkud dostával instrukce od dalšího pilota. Po necelé půlhodině letu se obloha začala rozjasňovat a pod ní se zhmotnila země. Několik kilometrů od přistávací dráhy odpojil autopilota. Letadlo se mírně zakymácelo, ale o dvě minuty později už stálo pevně na zemi – přistání se podařilo a virtuální cestující přežili.
Skutečnému pilotovi se vedlo nejlépe
Brian Dilse, který má zkušenosti s nákladními i osobními letadly, byl jediným účastníkem, který měl plné právo být sebevědomý. A přesto nebyl. Když mu byl předložen imaginární scénář, devětatřicetiletý muž odpověděl: „Doufejme, že je tu někdo, kdo pracoval pro leteckou společnost a má větší zkušenosti než já. Nebudu první, kdo vyskočí a řekne: 'Jsem tady, abych to zachránil'. Nehodlám být superhrdina.“
Přesto přistupoval k misi s vysokou mírou profesionality a sebeovládání. Praktikoval hlavní zásady létání – létat, navigovat a komunikovat – a řídil se radami instruktora British Airways, se kterým se spojil přes vysílačku. Jeho pokročilé zkušenosti mu umožnily využívat sofistikované navigační a technické systémy letadla.
Na rozdíl od ostatních pilotů bral v úvahu také mnoho faktorů, které mohly ovlivnit výsledek letu – například množství paliva, počasí na letištích v Minneapolis a Omaze a maximální přistávací hmotnost. Když viděl zem, nastavil systém automatického brzdění letadla po přistání. S letadlem přistál hladce jako motýl na listu, včetně toho, že nakonec stroj zastavil a vypnul motory.
Moc si nefanděte, říkají odborníci
Podle pilota a autora blogu Ask the Pilot Patricka Smithe „by člověk, který není pilotem, neměl nejmenší tušení, jak pracovat s komunikačními vysílačkami, natož jak letadlo řídit a přistát s ním.“ I kdyby bylo letadlo již nakonfigurováno na přistání a srovnáno s přistávací dráhou, je šance na úspěšné přistání s laikem v kokpitu velmi mizivá.
Jedinou pozitivní zprávou tak je, že se téměř jistě nikdy nedostanete do situace, kdy by nouzové přistání spočinulo na vašich bedrech. K nezpůsobilosti pilota během komerčního letu dochází neuvěřitelně zřídka a pro tyto účely je na palubě druhý pilot, který ho může vystřídat, pokud by se tak stalo. Pro druhého pilota to sice bude psychicky náročný zážitek, ale není pravděpodobné, že by měl fatální následky.
Historie pamatuje jeden případ, kdy v průběhu letu upadla celá posádka do bezvědomí. Jednalo se o let Helios Airways 522 a důvodem indispozice byl chybně nastavený přetlakový systém letadla. Dle pilotů stíhaček, kteří k neodpovídajícímu stroji vzlétli, vstoupil do pilotní kabiny stevard Andreas Prodromou a usedl na místo kapitána. Nedokázal však převzít kontrolu nad letadlem, a to se později v důsledku vyčerpání paliva zřítilo.
Zatím nikdy žádný cestující nebo nezkušený pilot s dopravním letadlem nepřistál. Jen občas se někomu bez zkušeností podaří přistát s menším strojem – například v roce 2019 se žákovi, který absolvoval svou první lekci létání, povedlo bezpečně přistát s letadlem poté, co jeho instruktor zkolaboval. V roce 2013 přistál s letadlem 77letý muž, který nikdy předtím nelétal.