Doporučení vypít denně osm sklenic, respektive dva litry vody, je podle vědců pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Ačkoli je tento údaj všeobecně přijímaný a často se objevuje ve zdravotnických doporučeních, aktuální vědecká studie, publikovaná v odborném časopise Science, tvrdí, že mnoha lidem stačí k pokrytí denních potřeb jen 1,5 až 1,8 litrů vody.

Doporučení vypít denně osm sklenic, respektive dva litry vody, je podle vědců pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Ačkoli je tento údaj všeobecně přijímaný a často se objevuje ve zdravotnických doporučeních, aktuální vědecká studie, publikovaná v odborném časopise Science, tvrdí, že mnoha lidem stačí k pokrytí denních potřeb jen 1,5 až 1,8 litrů vody.

„Současné doporučení není vědecky vůbec podložené,“ uvedl jeden z hlavních autorů článku Yosuke Yamada z Národního institutu biomedicínských inovací, zdraví a výživy v Japonsku. „Většina vědců si ani není jistá, kde se toto doporučení vlastně vzalo.“

„Současné doporučení není vědecky vůbec podložené,“ uvedl jeden z hlavních autorů článku Yosuke Yamada z Národního institutu biomedicínských inovací, zdraví a výživy v Japonsku. „Většina vědců si ani není jistá, kde se toto doporučení vlastně vzalo.“

Jedním z problémů je skutečnost, že předchozí odhady potřeby vody obvykle ignorovaly její obsah v potravinách, který se může na celkovém denním příjmu podílet značnou měrou. „Pokud jíte jen chléb, slaninu a vejce, nezískáte z jídla mnoho vody, ale pokud jíte maso, zeleninu, ryby, těstoviny a rýži, můžete z jídla získat přibližně polovinu své denní potřeby vody,“ řekl Yamada.

Jedním z problémů je skutečnost, že předchozí odhady potřeby vody obvykle ignorovaly její obsah v potravinách, který se může na celkovém denním příjmu podílet značnou měrou. „Pokud jíte jen chléb, slaninu a vejce, nezískáte z jídla mnoho vody, ale pokud jíte maso, zeleninu, ryby, těstoviny a rýži, můžete z jídla získat přibližně polovinu své denní potřeby vody,“ řekl Yamada.

Studie hodnotila příjem vody u 5 604 osob ze 23 zemí ve věku od osmi dnů do 96 let. Výzkum spočíval v tom, že lidé vypili sklenici vody, v níž byly některé atomy vodíku nahrazeny deuteriem – stabilním izotopem vodíku, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle a je neškodný.

Studie hodnotila příjem vody u 5 604 osob ze 23 zemí ve věku od osmi dnů do 96 let. Výzkum spočíval v tom, že lidé vypili sklenici vody, v níž byly některé atomy vodíku nahrazeny deuteriem – stabilním izotopem vodíku, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle a je neškodný.

Rychlost vylučování přebytečného deuteria ukazovala, jak rychle se voda v těle zpracovává. Studie zjistila, že se tato míra značně liší v závislosti na věku, pohlaví, úrovni aktivity a okolním prostředí. Osoby žijící v horkém a vlhkém podnebí a ve vysokých nadmořských výškách, stejně jako sportovci a těhotné a kojící ženy měli vyšší rychlost zpracování, což znamená, že musejí pít více vody.

Rychlost vylučování přebytečného deuteria ukazovala, jak rychle se voda v těle zpracovává. Studie zjistila, že se tato míra značně liší v závislosti na věku, pohlaví, úrovni aktivity a okolním prostředí. Osoby žijící v horkém a vlhkém podnebí a ve vysokých nadmořských výškách, stejně jako sportovci a těhotné a kojící ženy měli vyšší rychlost zpracování, což znamená, že musejí pít více vody.

Největší vliv na spotřebu vody má energetický výdej, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u mužů ve věku 20 až 35 let, a to v průměru 4,2 litrů denně. S přibývajícím věkem se tato hodnota snižovala a u mužů ve věku 90 let činila v průměru 2,5 litrů denně.

Největší vliv na spotřebu vody má energetický výdej, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u mužů ve věku 20 až 35 let, a to v průměru 4,2 litrů denně. S přibývajícím věkem se tato hodnota snižovala a u mužů ve věku 90 let činila v průměru 2,5 litrů denně.

U žen ve věku 20 až 40 let byla vodní bilance 3,3 litrů a do 90 let se snížila na 2,5 litrů. Sportovci zpracovali přibližně o litr více než lidé, kteří nesportovali. Největší spotřebu měli novorozenci, kteří každý den vymění asi 28 % vody ve svém těle.

U žen ve věku 20 až 40 let byla vodní bilance 3,3 litrů a do 90 let se snížila na 2,5 litrů. Sportovci zpracovali přibližně o litr více než lidé, kteří nesportovali. Největší spotřebu měli novorozenci, kteří každý den vymění asi 28 % vody ve svém těle.

„Tato studie ukazuje, že zavedený předpoklad, že bychom všichni měli vypít osm sklenic vody – tedy asi dva litry denně – je pro většinu lidí ve většině situací pravděpodobně příliš vysoký a ´univerzální politiku´ pro příjem vody tyto údaje nepodporují,“ uvedl spoluautor studie profesor John Speakman z Aberdeenské univerzity. „Myslím, že je to doporučení, které mnoho lidí ignoruje a řídí se tím, co jim říká jejich tělo.“

„Tato studie ukazuje, že zavedený předpoklad, že bychom všichni měli vypít osm sklenic vody – tedy asi dva litry denně – je pro většinu lidí ve většině situací pravděpodobně příliš vysoký a ´univerzální politiku´ pro příjem vody tyto údaje nepodporují,“ uvedl spoluautor studie profesor John Speakman z Aberdeenské univerzity. „Myslím, že je to doporučení, které mnoho lidí ignoruje a řídí se tím, co jim říká jejich tělo.“

Přestože pití většího množství vody, než tělo potřebuje, pravděpodobně není zdraví škodlivé, autoři upozorňují, že výroba čisté pitné vody není zadarmo. „Pití většího množství vody, než potřebujeme, něco stojí, i když to nejsou zdravotní potíže,“ řekl Speakman.

Přestože pití většího množství vody, než tělo potřebuje, pravděpodobně není zdraví škodlivé, autoři upozorňují, že výroba čisté pitné vody není zadarmo. „Pití většího množství vody, než potřebujeme, něco stojí, i když to nejsou zdravotní potíže,“ řekl Speakman.

„Pokud by se 40 milionů dospělých ve Velké Británii řídilo pokyny a vypilo každý den o půl litru čisté vody více, než potřebují, znamenalo by to 20 milionů litrů zbytečně spotřebované vody denně.“ komentoval Speakman ekonomickou a ekologickou stránku této záležitosti.

„Pokud by se 40 milionů dospělých ve Velké Británii řídilo pokyny a vypilo každý den o půl litru čisté vody více, než potřebují, znamenalo by to 20 milionů litrů zbytečně spotřebované vody denně.“ komentoval Speakman ekonomickou a ekologickou stránku této záležitosti.

„Současné doporučení není vědecky vůbec podložené,“ uvedl jeden z hlavních autorů článku Yosuke Yamada z Národního institutu biomedicínských inovací, zdraví a výživy v Japonsku. „Většina vědců si ani není jistá, kde se toto doporučení vlastně vzalo.“
Jedním z problémů je skutečnost, že předchozí odhady potřeby vody obvykle ignorovaly její obsah v potravinách, který se může na celkovém denním příjmu podílet značnou měrou. „Pokud jíte jen chléb, slaninu a vejce, nezískáte z jídla mnoho vody, ale pokud jíte maso, zeleninu, ryby, těstoviny a rýži, můžete z jídla získat přibližně polovinu své denní potřeby vody,“ řekl Yamada.
Studie hodnotila příjem vody u 5 604 osob ze 23 zemí ve věku od osmi dnů do 96 let. Výzkum spočíval v tom, že lidé vypili sklenici vody, v níž byly některé atomy vodíku nahrazeny deuteriem – stabilním izotopem vodíku, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle a je neškodný.
Rychlost vylučování přebytečného deuteria ukazovala, jak rychle se voda v těle zpracovává. Studie zjistila, že se tato míra značně liší v závislosti na věku, pohlaví, úrovni aktivity a okolním prostředí. Osoby žijící v horkém a vlhkém podnebí a ve vysokých nadmořských výškách, stejně jako sportovci a těhotné a kojící ženy měli vyšší rychlost zpracování, což znamená, že musejí pít více vody.
10
Fotogalerie

Doporučení pít dva litry vody denně není vědecky podložené. Některým lidem stačí méně

Doporučení vypít denně osm sklenic, respektive dva litry vody, je podle vědců pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Ačkoli je tento údaj všeobecně přijímaný a často se objevuje ve zdravotnických doporučeních, aktuální vědecká studie, publikovaná v odborném časopise Science, tvrdí, že mnoha lidem stačí k pokrytí denních potřeb jen 1,5 až 1,8 litrů vody.

Současné doporučení není vědecky vůbec podložené,“ uvedl jeden z hlavních autorů článku Yosuke Yamada z Národního institutu biomedicínských inovací, zdraví a výživy v Japonsku. „Většina vědců si ani není jistá, kde se toto doporučení vlastně vzalo.“

Dva litry denně je pro některé zbytečně moc

Jedním z problémů je skutečnost, že předchozí odhady potřeby vody obvykle ignorovaly její obsah v potravinách, který se může na celkovém denním příjmu podílet značnou měrou. „Pokud jíte jen chléb, slaninu a vejce, nezískáte z jídla mnoho vody, ale pokud jíte maso, zeleninu, ryby, těstoviny a rýži, můžete z jídla získat přibližně polovinu své denní potřeby vody,“ řekl Yamada.

Studie hodnotila příjem vody u 5 604 osob ze 23 zemí ve věku od osmi dnů do 96 let. Výzkum spočíval v tom, že lidé vypili sklenici vody, v níž byly některé atomy vodíku nahrazeny deuteriem – stabilním izotopem vodíku, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle a je neškodný.

Rychlost vylučování přebytečného deuteria ukazovala, jak rychle se voda v těle zpracovává. Studie zjistila, že se tato míra značně liší v závislosti na věku, pohlaví, úrovni aktivity a okolním prostředí. Osoby žijící v horkém a vlhkém podnebí a ve vysokých nadmořských výškách, stejně jako sportovci a těhotné a kojící ženy měli vyšší rychlost zpracování, což znamená, že musejí pít více vody.

Takže kolik toho máme vypít?

Největší vliv na spotřebu vody má energetický výdej, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u mužů ve věku 20 až 35 let, a to v průměru 4,2 litrů denně. S přibývajícím věkem se tato hodnota snižovala a u mužů ve věku 90 let činila v průměru 2,5 litrů denně.

U žen ve věku 20 až 40 let byla vodní bilance 3,3 litrů a do 90 let se snížila na 2,5 litrů. Sportovci zpracovali přibližně o litr více než lidé, kteří nesportovali. Největší spotřebu měli novorozenci, kteří každý den vymění asi 28 % vody ve svém těle.

„Tato studie ukazuje, že zavedený předpoklad, že bychom všichni měli vypít osm sklenic vody – tedy asi dva litry denně – je pro většinu lidí ve většině situací pravděpodobně příliš vysoký a 'univerzální politiku' pro příjem vody tyto údaje nepodporují,“ uvedl spoluautor studie profesor John Speakman z Aberdeenské univerzity. „Myslím, že je to doporučení, které mnoho lidí ignoruje a řídí se tím, co jim říká jejich tělo.“

Ekonomické a ekologické hledisko

Přestože pití většího množství vody, než tělo potřebuje, pravděpodobně není zdraví škodlivé, autoři upozorňují, že výroba čisté pitné vody není zadarmo. „Pití většího množství vody, než potřebujeme, něco stojí, i když to nejsou zdravotní potíže,“ řekl Speakman.

„Pokud by se 40 milionů dospělých ve Velké Británii řídilo pokyny a vypilo každý den o půl litru čisté vody více, než potřebují, znamenalo by to 20 milionů litrů zbytečně spotřebované vody denně.“ komentoval Speakman ekonomickou a ekologickou stránku této záležitosti.

Určitě si přečtěte

Články odjinud