V neděli 12. srpna 2018 se z floridského kosmodromu na mysu Canaveral vydala do vesmíru jedna z nejsilnějších současných raket Delta IV Heavy. Podívejte se na nádherné fotky z nočního startu. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Raketa vynesla do vesmíru sondu Parker Solar Probe. Bude zkoumat sluneční korónu ze vzdálenosti 6 milionu kilometrů. I když se zdá, že je to stále neskutečně daleko, jde o 8× menší vzdálenost než kdykoli dřív. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Parker Solar Probe bude obíhat okolo Slunce po velmi protáhlé dráze, která se bude postupně měnit a sonda se tím bude ke Slunci přibližovat. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Během sedmi let čeká sondu 25 oběhů okolo Slunce a také sedm blízkých setkání s Venuší, které mají pomoci v úpravě dráhy. První průlet okolo Venuše proběhne 3. října. První perihelium (nejbližší bod dráhy od Slunce) čeká sondu 5. listopadu. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Sonda bude mít ještě další prvenství: bude to nejrychlejší objekt, jaký kdy člověk vyrobil. Při průletu kolem Slunce dosáhne rychlosti až 200 km/s. To je téměř třikrát víc než dosavadní rychlostní rekord. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Na konci výletu bude sondě pořádné horko. Aby odolala teplotě až 1 380 stupňů Celsia, bude ji chránit štít z 114 mm vysoké vrstvy uhlíkového kompozitu. Přístroje uvnitř zůstanou díky tomuto štítu a aktivnímu chlazení při pokojové teplotě. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

V prosinci 2024 – ano, až za šest let – proběhne průlet okolo Slunce s pořadovým číslem 22, který už je označován jako velmi těsný. Parker Solar Probe mine Slunce ve vzdálenosti jen asi 6 milionů kilometrů. Poté budou následovat ještě další dva těsné průlety v roce 2025. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Parker Solar Probe je první družice pojmenována po žijícím člověku. Astrofyzik Eugene Parker (1927) v padesátých letech podrobně studoval převážně energetické jevy na Slunci a vysvětlil například sluneční vítr. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

První plánovaný termín startu rakety Delta IV Heavy v sobotu 11. srpna se nezdařil. Napřed ho řídicí centrum odložilo o dvacet minut, posléze o další půl hodinu. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

I když se už zdálo, že tentokrát start proběhne, odpočítávání se zastavilo necelé dvě minuty před novým termínem a během sobotního startovního okna se už nerozběhlo. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

NASA neoznámila přesnou příčinu odkladu startu o jeden den. Proslýchá se, že za ním byl problém s čidlem indikujícím tlak helia. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

O den později se už start podařil hned napoprvé. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Online přenos startu bohužel nedosahoval standardu, na který jsme si už zvykli u SpaceX. Chyběla hlavně prezentace telemetrických údajů nebo atraktivní záběry z kamery umístěné přímo na raketě. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Žádný z prvních stupňů rakety se samozřejmě nepokusil přistát. To stále umí jen SpaceX, případně Origin od Amazonu, který je ale stále jen ve fázi testů. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Delta IV Heavy je nejsilnější model z rodiny raket Delta. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Aktuálně je to druhá nejsilnější raketa v aktivním provozu. Unese asi polovinu nákladu Falconu Heavy, který je na prvním místě, ale zatím u něj proběhl jen prezentační let. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Výrobcem rakety je soukromá firma United Launch Alliance, kromě řad Delta vyrábí také rakety Atlas. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Raketa Delta IV Heavy měří na výšku 72 m, na šířku 15 m. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Na nízkou oběžnou dráhu kolem Země dokáže vypravit náklad 29 tun, na geostacionární dráhu 14 tun. K měsíci by dostala 10 tun nákladu, k Marsu 8 tun. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Delta IV Heavy poprvé vyletěla v prosinci 2004. Byl to testovací let, který skončil částečným neúspěchem: raketa náklad zaparkovala na nižší oběžné dráze kolem Země, než se plánovalo. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Po stranách centrálního prvního stupně rakety jsou dva boostery na kapalné palivo. Při startu všechny tři motory pracují na plný výkon. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Po 44 sekundách letu klesne výkon středního stupně rakety na 55 %, aby šetřil palivo do doby, než postranní boostery odpadnou. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

To se stane po 242 sekundách letu, střední stupeň následně pokračuje s plným výkonem ještě 86 sekund. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Po vyhoření a odpadnutí centrálního prvního stupně převezme činnost horní druhý stupeň rakety. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Delta IV Heavy váží při startu kolem 733 tun. Pro srovnání legendární Saturn V vážil 2 970 tun. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Tak těžké rakety do vesmíru příliš často nestartují. I když je Delta IV Heavy v provozu už čtrnáct let, včerejší start se sondou Parker Solar Probe byl teprve devátý (testovací let nepočítáme). | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

I proto se objevují obavy, jak moc bude při současných požadavcích využitelná Muskova raketa Falcon Heavy. Na druhou stranu její starty budou kvůli vícenásobné použitelnosti prvních stupňů levnější. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Delta IV Heavy by měla letos odstartovat ještě jednou při misi NROL-71, která vynese do vesmíru nový zpravodajský satelit. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

V příštích pěti letech by měla tato výkonná raketa startovat každý rok alespoň jednou. Pokaždé v rámci misí NROL. | Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0

Foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0