Evropská vesmírná agentura v letech 2014 a 2016 vypustila dvojici družic Sentinel-1A a Sentinel-1B. Staly se základem programu Copernicus a od té doby snímkují zemský povrch pomocí svých C-bandových radarů (5 GHz).
Jelikož se jedná o vědecký program financovaný z veřejných zdrojů, veřejná je i ohromná hromada jeho datových výstupů, kterou od té doby analyzují výzkumníci z celého světa. Jedním z nich byl i izraelský geoinformatik Harel Dan, který si na publikovaných záběrech zemského povrchu všiml zvláštních chyb ve tvaru výrazných proužků.
Zvláštní proužky na radarových snímcích z družic ve webové aplikaci EO Browser
Brzy přišel na to, že se jedná o interferenci z aktivních vojenských radarů námořnictva a protivzdušné obrany, jejichž kmitočet se překrýval s pásmem C. Stručně řečeno, družice při letu nad základnou nezachytila pouze odrazy svého vlastního vysílače, ale i mikrovlny z aktivního radaru.
Dva přelety mohou identifikovat polohu radaru
Sentinely 1A a 1B snímají při přeletu výseč zemského povrchu o rozměrech 250 × 5 kilometrů. Pulz vojenského radaru samozřejmě nezachytily pokaždé, hledači proto kombinovali záběry dané lokality z různých dob přeletů.
Družice Sentinel-1 snímkují povrch v úzkých pruzích. Pokud v některém z nich dojde k interferenci a poškození dat, proužek má odlišnou barvu (Grafika: Bellingcat, licence MIT)
A co více, díky tomu, že mohly družice oblast zachytit i z jiného směru, překryvem dvou interferencí vznikl křížek, přičemž radar se s největší pravděpodobností nachází poblíž jeho středu.
Zachycením interferencí ze dvou různých přeletů na odlišných drahách lze poměrně přesně odhadnout geografickou polohu zdroj rušení (Grafika: Bellingcat, licence MIT)
Zapojil se Bellingcat a vyrobil mapovou aplikaci
Do hledání se později zapojili i další výzkumníci včetně skupiny Bellingcat, která se výsledky mapování nedávno pochlubila v obsáhlém článku a hlavně ve webové aplikaci Radar Interface Tracker.
Překryvy ve tvaru X značí rušení pravděpodobně z vojenských a námořních radarů
Bellingcat totiž využil své bohaté investigativní zdroje a spojil rušení se skutečnou polohou pozemních radarových stanic průzkumem na místě, analýzou Street View, běžných družicových snímků atp.
Radary se přitom prakticky vždy nacházejí poblíž podobných křížení interferencí, anebo v oblasti nejsilnějšího rušení, pokud se Sentinely trefily do pulzu pozemního radaru třeba jen při jednom z přeletů.
Základna s protivzdušnou obranou včetně radaru v Saudské Arábii
Do mikrovlnných snímků se tímto způsobem mohly propsat lokace třeba amerického systému MIM-104 Patriot, japonského FCS-3, čínského 381 nebo třeba ruského protivzdušného raketového systému S-400, píše Bellingcat. Právě jejich radary totiž pracují na podobných kmitočtech jako C-band na Sentinelech.
