Duna, Bene Gesserit a eugenika: Genetické vylepšení člověka je po technické stránce již možné

  • Tajný program na vyšlechtění spasitele nadlidských schopností z románu Duna dnes už není sci-fi
  • Razantní genetické vylepšení člověka je po technické stránce možné
  • Ani další fígle, jimiž sesterstvo Bene Gesserit zajišťuje v Duně svůj program, nejsou nereálné

Román Franka Herberta Duna z roku 1965 i jeho nejnovější filmová adaptace v režii Kanaďana Denise Villeneuva bývají vnímány jako jakési ekologické manifesty. Stranou zájmu ale zůstává celkem nezaslouženě jejich další významné téma, a tím je řízený vývoj lidstva, či spíše jeho jedné části.

Frank Herbert svěřil tento úkol sesterstvu Bene Gesserit, které po devadesát generací vybírá vhodné páry a děvčata narozená z těchto vykalkulovaných svazků pak vychovává tak, aby přijala za své řádová pravidla a ideály. Když dospějí, počnou s předem vybranými partnery další generaci dcer, jež bude v selekčním programu pokračovat.

Konečným cílem Bene Gesserit je zplození muže s nadlidskými schopnostmi. Toho chce sesterstvo Bene dosadit jako císaře na trůn galaktického impéria a jeho prostřednictvím skrytě vládnout.

Když Frank Herbert vymyslel pro potřeby svého románu program Bene Gesserit, nepřišel s ničím novým. Snahy o vylepšování lidstva mají velmi dlouhou historii. Ve své jednodušší podobě se projevovaly eliminací těch, kteří byli považováni za méněcenné, defektní či jinak abnormální.

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Luca Galuzzi (Lucag), CC BY-SA 2.5

V antickém světě se děti slabé nebo narozené s nějakým postižením zbavovaly života. Známé je shazování nedochůdčat ze skály v řecké Spartě. Starověký Řím měl pro tyto účely Tarpejskou skálu. Společnost si tak zajišťovala vysokou fyzickou zdatnost populace, kterou nutně potřebovala k úspěchu ve válečných střetech. A bylo jedno, zda šlo o boje obranné či dobyvačné.

O vědecké uchopení tohoto problému se pokusila už v druhé polovině 19 století eugenika. Za jejího zakladatele je označován Darwinův bratranec britský polyhistor Francis Galton. Ten se přičinil o významný pokrok v mnoha vědních disciplínách počínaje antropologií a konče statistikou.

Galtona přitahovaly kromě jiného i otázky dědičnosti inteligence a byl přesvědčen, že lidé s chabým intelektem by neměli mít děti, aby společnost jako celek nehloupla. Galtonovi následovníci vypracovali pro hodnocení intelektu první IQ testy. Na rozdíl od Bene Gesserit se eugenici nesnažili o vytvoření nějakého nadčlověka. Přednostně se snažili zabránit celkovému společenskému úpadku.

Dnes je eugenika spojována především s nacistickým Německém, které na jedné straně decimovalo všechny, kdo neodpovídali zvráceným představám o nadřazené rase. Tuto část zrůdné nacistické ideologie realizovali ve vyhlazovacích táborech. Na druhé straně probíhaly v nacistickém Německu i pokusy o zalidnění světa „čistou rasou“. Pro tyto účely sloužil třeba projekt Lebesborn založený Heinrichem Himmlerem v roce 1935.

V první polovině 20. století neměla eugenika pevnou pozici jen v hitlerovském Německu. Nadále prosperovala ve své britské domovině, ale třeba i ve Spojených státech. Tam také vznikly první IQ testy sestavené americkým pedagogem Johnem Franklinem Bobbittem.

Diskuze (10) Další článek: Intel ukázal testovací čipy Core 14. generace Meteor Lake. Dorazí v roce 2023

Témata článku: Výzkum, USA, Zvířata, Kniha, Genetika, Děti, Lidé, Německo, DNA, Spermie, Sparta, Starověký Řím, Frank Herbert, UPA, Darwin, CISA, Denis Villeneuv, Antropolog, Library, Pedagog, Technická stránka, PROSPER, Vajíčko, Řím, Vylepšení