Román Franka Herberta Duna z roku 1965 i jeho nejnovější filmová adaptace v režii Kanaďana Denise Villeneuva bývají vnímány jako jakési ekologické manifesty. Stranou zájmu ale zůstává celkem nezaslouženě jejich další významné téma, a tím je řízený vývoj lidstva, či spíše jeho jedné části.
Frank Herbert svěřil tento úkol sesterstvu Bene Gesserit, které po devadesát generací vybírá vhodné páry a děvčata narozená z těchto vykalkulovaných svazků pak vychovává tak, aby přijala za své řádová pravidla a ideály. Když dospějí, počnou s předem vybranými partnery další generaci dcer, jež bude v selekčním programu pokračovat.
Konečným cílem Bene Gesserit je zplození muže s nadlidskými schopnostmi. Toho chce sesterstvo Bene dosadit jako císaře na trůn galaktického impéria a jeho prostřednictvím skrytě vládnout.
Když Frank Herbert vymyslel pro potřeby svého románu program Bene Gesserit, nepřišel s ničím novým. Snahy o vylepšování lidstva mají velmi dlouhou historii. Ve své jednodušší podobě se projevovaly eliminací těch, kteří byli považováni za méněcenné, defektní či jinak abnormální.
V antickém světě se děti slabé nebo narozené s nějakým postižením zbavovaly života. Známé je shazování nedochůdčat ze skály v řecké Spartě. Starověký Řím měl pro tyto účely Tarpejskou skálu. Společnost si tak zajišťovala vysokou fyzickou zdatnost populace, kterou nutně potřebovala k úspěchu ve válečných střetech. A bylo jedno, zda šlo o boje obranné či dobyvačné.
O vědecké uchopení tohoto problému se pokusila už v druhé polovině 19 století eugenika. Za jejího zakladatele je označován Darwinův bratranec britský polyhistor Francis Galton. Ten se přičinil o významný pokrok v mnoha vědních disciplínách počínaje antropologií a konče statistikou.
Galtona přitahovaly kromě jiného i otázky dědičnosti inteligence a byl přesvědčen, že lidé s chabým intelektem by neměli mít děti, aby společnost jako celek nehloupla. Galtonovi následovníci vypracovali pro hodnocení intelektu první IQ testy. Na rozdíl od Bene Gesserit se eugenici nesnažili o vytvoření nějakého nadčlověka. Přednostně se snažili zabránit celkovému společenskému úpadku.
Dnes je eugenika spojována především s nacistickým Německém, které na jedné straně decimovalo všechny, kdo neodpovídali zvráceným představám o nadřazené rase. Tuto část zrůdné nacistické ideologie realizovali ve vyhlazovacích táborech. Na druhé straně probíhaly v nacistickém Německu i pokusy o zalidnění světa „čistou rasou“. Pro tyto účely sloužil třeba projekt Lebesborn založený Heinrichem Himmlerem v roce 1935.
V první polovině 20. století neměla eugenika pevnou pozici jen v hitlerovském Německu. Nadále prosperovala ve své britské domovině, ale třeba i ve Spojených státech. Tam také vznikly první IQ testy sestavené americkým pedagogem Johnem Franklinem Bobbittem.
Genetické vylepšení dnes
Moderní doba disponuje prostředky, které by cestu za genetickým ideálem urychlily. Techniky pro tzv. editaci genomu umožňují cílené zásahy do dědičné informace. Pro řád Gene Besserit, který odmítal i umělé oplodnění a spoléhal výhradně na přirozené početí, by něco takového nepřipadalo do úvahy.
Ale třeba čínský biofyzik Jiankui He podobné zábrany neměl a v listopadu 2018 oznámil světu narození dvou děvčat s cíleně upravenou dědičnou informací. He provedl velmi pochybné zákroky na lidských embryích s cílem získat jedince odolné vůči infekci virem HIV1.
Předpokládal, že se mu dostane celosvětového uznání a obdivu. Čínské úřady mu ale místo metálů napařily tučnou pokutu a k tomu navrch tři roky odnětí svobody nepodmíněně.
Cesta za genetickým vylepšením lidstva sice začala čínským skandálem, ale neuzavřela se definitivně. Mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že současný stav, kdy vědci genetické vylepšování lidstva odmítají, je pouze přechodný. Až se metody editace genomu patřičně zdokonalí a budou náležitě účinné a bezpečné, pak je lidstvo k svému genetickému vylepšení využije.
Volba pohlaví
Románový eugenický program sesterstva Bene Gesserit se odchýlil od plánu ve chvíli, kdy členka řádu Bene Gesserit Lady Jessica zplodí místo dcery syna. Členky Bene Gesserit přezdívané pro své fyzické i mentální schopnosti benegesseritké čarodějnice uměly po početí ovlivnit pohlaví svých dětí.
Ani tohle není nic, co by pozemská příroda neznala. Řada živočich dokáže změnit buď své vlastní pohlaví nebo umí předurčit pohlaví potomků. A současná věda v řadě případů neví, jak toho ti tvorové dosáhnou. Svým způsobem jsou to pro nás tyto ryze biologické pochody stejně záhadné, jako kdyby tu místo přírody účinkovaly triky benegesseritských čarodějnic.
Příkladem živočichů schopných podle potřeby měnit své vlastní pohlaví jsou ryby klauni. Ti žijí v tropických mořích na sasankách, kde jsou spletí žahavých ramen velmi dobře chráněni před nepřáteli. Sasanku obývá „rodina“ tvořená samečkem a harémem jeho samiček.
Pokud sameček zahyne, utkají se samičky o jeho nástupnictví. A nejsilnější z nich se začne velmi rychle měnit na samce. Start proměny je záležitostí několika mála hodin poté, co se samice octne na vrcholu „společenského žebříčku“. Zvrat pohlaví však může být završen třeba i po několika letech, kdy ryba dosáhne v nově získaném pohlaví plné plodnosti.
Rákosníci seychelští mají kontrolu nad pohlavím potomstva. U těchto pěvců odloží dospělé dcery na rok založení vlastního páru a pomáhají rodičům s odchovem další generace mláďat. Synové se rozprchnou a u rodičů nezůstávají.
Pokud je dostatek potravy, líhne se z vajec rákosníků seychelských 80 % dcer, protože jejich pomoc je vítaná a potrava, kterou přitom spotřebují, nikomu nechybí. Pokud je potravy málo, líhne se z vajec 80 % synů, kteří se rozprchnou a nejsou pro nová mláďata konkurencí.
V případě ryb je zvrat pohlaví celkem snadno vysvětlitelný, protože jejich pohlaví je silně ovlivnitelné hormonálním stavem. Vítězství v soubojích a získání dominantního postavení je u klaunů provázeno tak zásadními hormonálními změnami, že to na zvrat pohlaví stačí.
V případě ptáků má volbu pohlaví potomstva zřejmě pod kontrolou samička, protože ta dává do vajíček buď pohlavní chromozom Z a pak se líhne z vejce samec, nebo pohlavní chromozom W a pak se z vejce líhne samice. Jak samičky rákosníků seychelských konkrétně provádějí volbu pohlaví, ale nevíme.
Pokud by měly členky sesterstva Bene Gesserit kontrolovat, zda se jim narodí dcera nebo syn, musely by mít vliv na to, která spermie oplodní jejich vajíčko. Spermie nesoucí pohlavní chromozom X by daly vzniknout žádaným dcerám, spermie s pohlavním chromozomem Y by zajistily narození nechtěných synů.
Ani výběr spermií samicí není v přírodě nic neobvyklého. U včely medonosné rozhoduje matka o tom, zda bude nakladené vajíčko oplozené spermií nebo zda se dostane z jejího těla neoplozené. To stačí, aby se rozhodlo o pohlaví. Z neoplozených vajíček se vyvíjejí trubci, z oplozených vajíček dělnice nebo nové matky. U mořských bezobratlých jihoatlantických žebernatek Beroe ovata si vajíčko vybírá, kterou z několika spermií se nechá oplodnit.
Dokonce i u člověka se zdá, že vajíčko je s to vysílat chemický signál, kterým selektivně láká určité spermie a pro jiné se učiní méně atraktivním. Frank Herbert neměl o tomto nedávno objeveném mechanismu nejmenší ponětí. Ale jak je u něj zvykem, když popouštěl uzdu své fantazii, moc daleko od pravdy nebýval.
Od Bene Gesserit ke spikleneckým teoriím
Bene Gesserit drží svůj eugenický program v přísné tajnosti. Je to forma jejich vzpoury proti tvrdě patriarchální společnosti. Sesterstvo neusiluje o revoluci, která by nastolila matriarchát benegesseritských čarodějnic.
Vede tajné spiknutí s cílem nenápadně se chopit moci prostřednictvím poslušného ale extrémně zdatného a schopného mužského vládce. Ani tahle představa nám není cizí, a i proto zůstává Herbert a jeho Duna populární. Představa tajných spiknutí má pro nás přímo neodolatelné kouzlo.
Spiklenecké, konspirační teorie zaplavují svět. Některé jsou stupidní, jiné jsou ještě stupidnější. Můžeme slyšet i číst, že skupinka mocných a majetných nechala vyrobit virus SARS-CoV-2, vypustila ho do světa, aby se napakovala na prodeji vakcín. Navíc při testech na nákazu nasazuje lidem do mozku čipy, jejichž prostřednictvím je pak sleduje či dokonce ovládá.
Můžeme slyšet i číst o tom, že kondenzační stopy za tryskovými letadly, které se dost rychle nerozpustí, obsahují chemikálie nebo mikroorganismy určené k decimaci lidstva. Prý se tímhle způsobem rozšířil i COVID-19. Mocní tohoto světa si tak údajně zajišťují redukci obyvatel planety, aby nedošlo k vyčerpání zdrojů a následnému kolapsu civilizace.
Před sto lety se z obav ze zhloupnutí lidstva zrodila eugenika. Dneska už máme tenhle omyl víceméně za sebou. S hloupostí jsme se ale stále nevypořádali. To je běh na dlouhou trať. Bene Gesserit dosáhly svého cíle po devadesáti generacích, když se neplánovaně narozený muž Paul Atreides ukázal jako dlouho vyhlížený spasitel.
Měl jen jednu malou chybičku – odmítal poslouchat své „stvořitelky“ z Bene Gesserit. Je otázka, jestli my máme k dispozici devadesát generací na to, abychom se zbavili hloupostí, které můžou lidstvo dovést k hořkým koncům. Nejspíš ne.
