Rozsáhlá studie, zahrnující více než 6,5 milionů lidí, prokázala překvapivě silnou souvislost mezi duševním zdravím a kardiovaskulární kondicí. Vědci zjistili, že mladí dospělí ve věku 20 a 30 let s duševními poruchami mají více než třikrát vyšší pravděpodobnost, že je postihne infarkt nebo mrtvice. O výsledcích informuje web Study Finds.
Vědecký tým z Jižní Koreje zdůrazňuje, že pozorované zvýšené riziko nevysvětluje volba životního stylu. Mezi analyzovanými jedinci trpěl každý osmý nějakou formou duševního onemocnění, například depresí, nespavostí nebo úzkostí.
Srdce a mozek
„Psychické problémy byly u mladých dospělých běžné a měly silnou souvislost s kardiovaskulárním zdravím,“ uvádí autor studie – profesor interní medicíny Eue-Keun Choi ze Seoul National University College of Medicine ve zprávě pro média.
„Zjištění naznačují, že by tito jedinci měli být pravidelně sledováni a v případě potřeby by měli užívat léky, aby se předešlo infarktu myokardu a mozkové mrtvici. Ačkoli životní styl nevysvětlil nadměrné kardiovaskulární riziko, neznamená to, že by zdravější návyky nezlepšily prognózu. Mladým dospělým s duševními poruchami by proto měla být doporučena úprava životního stylu.“ konstatoval Eue-Keun Choi.
Vědci zkoumali souvislost mezi duševními poruchami u dospělých ve věku 20 až 39 let a rizikem vzniku infarktu myokardu a ischemické cévní mozkové příhody. V rámci tohoto projektu využili databázi korejské Národní zdravotní pojišťovny (NHIS), která pokrývá celou populaci země.
Studie se zúčastnilo celkem 6 557 727 mladých dospělých, kteří v letech 2009 až 2012 podstoupili zdravotní prohlídky a neměli v anamnéze infarkt myokardu ani cévní mozkovou příhodu. Průměrný věk těchto účastníků byl 31 let a více než polovině (58 %) bylo nejméně 30 let.
Každý osmý trpí duševní poruchou
Více než 13 % (přesně 856 927) účastníků trpělo alespoň jednou duševní poruchou. Mezi těmi, kteří měli nějakou poruchu, se téměř polovina (47,9 %) potýkala s úzkostí. Více než pětina (21,2 %) měla depresi a 20 % trpělo nespavostí. Více než čtvrtina (27,9 %) účastníků s problémy s duševním zdravím měla somatoformní poruchu – stav, který způsobuje, že lidé pociťují v reakci na psychické potíže fyzické tělesné příznaky.
Dalších 2,7 % osob s duševními poruchami mělo problémy s nadměrným a nekontrolovaným užíváním různých psychoaktivních látek, 1,3 % trpělo bipolární poruchou, 0,9 % schizofrenií, 0,9 % poruchami příjmu potravy, 0,7 % poruchami osobnosti a 0,4 % posttraumatickou stresovou poruchu.
Během 7,6 let bylo zaznamenáno celkem 16 133 infarktů a 10 509 mozkových příhod. Vědci poté analyzovali souvislost mezi duševními poruchami a kardiovaskulárními příhodami. Brali při tom ohled na další faktory, které mohly mít na tento vztah vliv, jako je věk, pohlaví, hypertenze, diabetes, vysoká hladina cholesterolu, metabolický syndrom, chronické onemocnění ledvin, kouření, alkohol a fyzická aktivita.
U osob s duševní poruchou bylo riziko infarktu v průměru o 58 % vyšší a riziko mrtvice o 42 % vyšší než u osob bez duševních poruch. Riziko srdečního infarktu se reálně zvýšilo u všech zkoumaných duševních poruch, a to v rozmezí přibližně 1,49 až 3,13násobku.
Až třikrát větší riziko
Pokud se podíváme na každý stav zvlášť, zjistíme, že ve srovnání s osobami bez duševních poruch bylo riziko infarktu 3,13× vyšší u osob s posttraumatickou stresovou poruchou, 2,61× vyšší u schizofrenie, 2,47× vyšší u poruch způsobených užíváním návykových látek, 2,40× vyšší u osob s bipolární poruchou, 2,29× vyšší u poruch osobnosti, 1,97× vyšší u poruch příjmu potravy, 1,73× vyšší u nespavosti, 1,72× vyšší u deprese, 1,53× vyšší u úzkosti a 1,49× vyšší u somatoformní poruchy.
Riziko mrtvice se zvýšilo u všech duševních problémů s výjimkou posttraumatické stresové poruchy a poruch příjmu potravy, přičemž poměr rizika se pohyboval od 1,25 do 3,06. Poměry nebezpečí pro jednotlivé stavy byly následující: 3,06 pro poruchu osobnosti, 2,95 pro schizofrenii, 2,64 pro bipolární poruchu, 2,44 pro poruchu užívání návykových látek, 1,60 pro depresi, 1,45 pro nespavost, 1,38 pro úzkost a 1,25 pro somatoformní poruchu.
Autoři studie se také analyzovali asociace podle věku i pohlaví. Deprese, úzkost, schizofrenie a poruchy osobnosti měly souvislost s vyšším rizikem infarktu u účastníků ve věku 20 let ve srovnání s účastníky ve věku 30 let. Navíc deprese a nespavost vykazovaly souvislost s vyšším rizikem infarktu a mrtvice u žen než u mužů.
„Je známo, že pacienti s duševními problémy mají kratší průměrnou délku života než běžná populace, přičemž většina úmrtí je způsobena fyzickými nemocemi. Naše studie ukazuje, že značný počet mladých dospělých má alespoň jeden problém s duševním zdravím, což je může předurčovat k infarktu a mrtvici,“ komentoval to Chan Soon Park z nemocnice Seoul National University Hospital.
„Budoucí výzkum by se měl zabývat kardiovaskulárními přínosy řešení psychologických problémů a sledováním zdraví srdce u této zranitelné skupiny,“ uzavřel Park.