Důvodem tragické letecké havárie v Tanzanii mohla být náhlá změna počasí, naznačují vyšetřovatelé | Foto:  Keith Parkinson, CC BY-SA 2.0

Foto: Keith Parkinson, CC BY-SA 2.0

Důvodem tragické letecké havárie v Tanzanii mohla být náhlá změna počasí, naznačují vyšetřovatelé

6. listopadu 2022 havarovalo při pokusu o přistání na tanzanském letišti Bukoba letadlo ATR 42-500 (registrace 5H-PWF) se 43 lidmi na palubě. Havárie si vyžádala 19 obětí na životech a všech 24 přeživších osob utrpělo lehká zranění. Předběžná vyšetřovací zpráva, vydaná ministerstvem dopravy, na šesti stránkách naznačuje možné důvody této tragické události.

Letadlo, provozované aerolinkami Precision Air, odstartovalo v 6:10 místního času z mezinárodního letiště Julius Nyerere International Airport ve městě Dar es Salaam. Jednalo se o pravidelný vnitrostátní let číslo 494, jehož cílem bylo letiště Bukoba Airport. Na palubě bylo 39 cestujících a čtyřčlenná posádka (2 piloti a 2 členové palubního personálu). Stroj měl dále pokračovat na letiště v Mwanze a poté zpět do Dar es Salaamu.

Zrádné proměnlivé počasí

Až do 8:20 panovalo v cílové destinaci dobré počasí, které se ale během velmi krátké chvíle zásadně změnilo. Náhle začalo pršet, objevily se bouřky, silný vítr a indikovaná viditelnost se zkrátila z deseti na dva kilometry. V 8:25 přiletělo do oblasti letadlo Precision Air a podle očitých svědků zde zhruba dvacet minut kroužilo.

Posádka následně informovala že pokud se počasí v Bukobě nezlepší, bude muset let odklonit na mezinárodní letiště Mwanza, vzdálené vzdušnou čarou asi 175 kilometrů. Při třetím pokusu se však viditelnost zlepšila a pilot zahájil přiblížení na dráhu 31, tedy směrem od Viktoriina jezera.

Přeživší cestující později vypověděli, že letadlo bylo před havárií nakloněné doleva a přední část směřovala dolů. Několik pasažérů uvedlo, že z okének viděli dráhu a značení prahu, jakož i ostrov vzdálený asi tři kilometry. Krátce před přistávací dráhou se letadlo prudce otřáslo, poté následovala hlasitá rána a během okamžiku téměř celou kabinu zaplnilo velké množství vody.

Letušce v zadní části stroje se poté podařilo odjistit zadní dveře, které s pomocí jednoho z cestujících otevřeli. Touto cestou se dostala ven část pasažérů, kteří havárii přežili. Z místa, vzdáleného od prahu přistávací dráhy číslo 31 asi 500 metrů, je pak odvezli na pevninu rybáři, kteří se u vraku objevili asi pět minut po havárii.

Co vypovědělo zkoumání vraku?

Letadlo bylo nárazem do vodní hladiny značně poškozené, k dalším škodám pak došlo během záchranných operací. Z jeho vraku bylo vyproštěno sedmnáct mrtvých cestujících a zahynuli také oba piloti. Hloubka vody v tomto místě byla 5,4 metrů a letadlo bylo nakloněné s přední částí trupu zcela ponořenou pod hladinou.

V době nárazu měl být stroj nakloněný doleva a skloněný přídí dolů. Dle vyšetřovatelů byl v přistávací konfiguraci se spuštěným podvozkem a klapkami nastavenými na hodnotu 35 stupňů. O vodní hladinu zavadil levým křídlem, levou vrtulí, levým a příďovým podvozkem, což způsobilo otočení letadla do opačného směru, které původně vedlo ke spekulacím, že stroj při přistání přejel konec dráhy. Poškození pravého křídla a pravé vrtule bylo relativně malé.

Oddělení dvou podvozků (předního a levého) naznačuje, že šlo o náraz s vysokou energií. Současně s odlomením levého podvozku došlo k utržení části podlahy, čímž se do kabiny pro cestující dostala voda. Zejména pasažéři v přední části, kterým se nepodařilo včas odpoutat a uniknout, se následně utopili, což je velmi pravděpodobně i osud obou pilotů.

Zpackané záchranné práce

Vyšetřovatelé se velmi kriticky vyjadřují k průběhu záchranné operace. Člun, patřící policejní námořní jednotce, dorazil na místo až ve 13:49 místního času. Důvodem tak velké prodlevy byla skutečnost, že se nenacházel v přístavu, ale prováděl hlídkovou činnost ve vzdálené oblasti.

Záchranné operace dále komplikovala skutečnost, že člun neměl dostatečné množství paliva a disponoval jen omezeným množstvím kyslíku. Ještě před příjezdem policejní námořní jednotky zahájil jeden z místních rybářů proces vytahování mrtvých těl z vraku.

Předběžná vyšetřovací zpráva klade významnou část viny na bedra pilota, který měl „Vzhledem k tomuto typu počasí na letišti Bukoba zvolit odklon na letiště Mwanza nebo kroužit, dokud se stav počasí nezlepší.“ Podotýká, že pro piloty operující na letišti Bukoba jsou bouřky nad Viktoriiným jezerem dobře známé a mohou pokrýt oblast o rozloze přibližně sta metrů čtverečních.

V období dešťů je v Bukobě obvyklé, že náhlé změny povětrnostních podmínek, které někdy trvají jen 15 až 20 minut, vytvářejí nad hladinou jezera silné turbulence. V této fázi šetření tedy nelze vyloučit možnost střihu větru – takzvaný downdraft, tedy prudký sestupný proud vzduchu, který se vyskytuje při určitých meteorologických podmínkách, například při bouřích, turbulencích nebo nad horskými hřebeny.

Určitě si přečtěte

Články odjinud