Tak jak jsem to poznal já, tak ten postup ředění je tam klíčový (žádné "kapka do moře", jak v těchto diskuzích někteří píšou). Podle mě je základní chyba, že se k tomu přistupuje jako k léku a očekává se stejný princip fungování. Také těch směrů v homeopatii je více, takže jistá roztříštěnost názorů a přístupů.
Je dost těžké, aby se tím začaly nějak více zabývat vědecké kruhy, protože budou vědci narážet nejen na velký odpor (a to je vidět i v takovýchto diskuzích), ale také na nedostatek znalostí současné fyziky.Co se týká ředění, tak obvyklý argument proti je, že když tam není nic z původní látky, tak to nemůže fungovat. Důležité ale je opustit tu představu, že to musí léčit "účinnou látkou". Můj názor je, že čím více cykly ředění to projde, tím je tam silněji zaznamenána "nějaká informace", kterou umí lidské tělo přečíst. A ano, nemám na to další vysvětlení, kde se informace bere a jakým způsobem se přenáší. To ale neznamená, že neexistuje. Tak jako tady jeden čtenář napsal o pokusu s fotony letící rychlostí světla opačnými směry, které si jsou schopny vzájemně předat informaci o změně stavu a věda také neví jak je to možné a přesto to existuje.