Stovky až tisíce metrů pod Východoantarktickým ledovým příkrovem (EAIS) se už dobrých 34 milionů let skrývá zapomenutý svět, který kdysi formovaly řeky podobné těm z našich zeměpisných šířek.
Vědci se o něj zajímají už déle než sto let, díky mohutné mase ledu by to totiž mohl být pomyslný mrazák, který nám zakonzervoval nepřeberné množství materiálů z dávných dob. Podle kritiků povrchových vrtů dost možná i viry a bakterie, které naše imunita vůbec nezná.
Pod Antarktidou jsou stovky jezer
A také je tam voda, kterou v tekutém stavu udržuje obrovský tlak ledovce. Glaciologové doposud objevili okolo sedmi set podzemních jezer, přičemž tím největším je Vostok v hloubce dobrých 4 000 metrů.
Řez ledovým příkrovem nad jezerem Vostok v podání americké National Science Foundation
V posledních desetiletích mohou vědci Antarktidu sledovat i pomocí plošného družicového snímkování, a tak se tým z Durhamské univerzity před dvěma lety pochlubit podrobnou mapou malé části kontinentu, kdybychom ji z velké části zbavili ledu.
Ačkoliv se jedná o článek publikovaný v časopisu Nature Communications už v roce 2023, čerstvě jej připomenul magazín The Brighter Side a sociálními sítěmi prolétly zkazky o tajemném světě dva kilometry pod ledem.
Zakonzervovaná krajina, kterou formovaly řeky
Vědci pod vedením Stewarta Jamiesona k analýze podloží využili radarových snímků z kanadské družicové konstelace RADARSAT. A na co přišli? Objevili reliéf krajiny, který formovaly prehistorické řeky a vytvořily zde hluboká údolí.
Před nástupem ledového příkrovu formovaly Antarktidu řeky
Když se pak díky deskové tektonice dostala Antarktida do polárních oblastí a dešťové srážky nahradil sníh, v průběhu stovek tisíc a milionů let vše postupně překryl několik kilometrů tlustý led, který podložil díky obrovské hmotnosti stlačil na mnoha místech pod hladinu oceánů.
Kdyby EAIS roztál, hladina poskočí o 50 metrů
Kdyby Východoantarktický ledový příkrov lusknutím prstů roztál, zatlačená krajina by se postupně zase zvedala jako kdysi severní partie Evropy po poslední době ledové. Současná a z velké části pobřežní lidská civilizace by z toho ale radost neměla.
Analýza krajiny pod ledem pomocí radarů na palubě družic RADARSAT
Podle výpočtů by se totiž zároveň zvedla hladina moří. A to až o třiapadesát metrů. A změnila by se i jejich chemie a salinita, Antarktida je totiž zdaleka největší zásobárnou sladké vody na planetě.