Dva kilometry pod Antarktidou se skrývá ztracený prehistorický svět. Kdysi jej formovaly řeky podobně jako u nás | Zdroj: Christopher Michel, CC-BY-SA 2.0

Zdroj: Christopher Michel, CC-BY-SA 2.0

Dva kilometry pod Antarktidou se skrývá ztracený prehistorický svět. Kdysi jej formovaly řeky podobně jako u nás

Stovky až tisíce metrů pod Východoantarktickým ledovým příkrovem (EAIS) se už dobrých 34 milionů let skrývá zapomenutý svět, který kdysi formovaly řeky podobné těm z našich zeměpisných šířek.

Vědci se o něj zajímají už déle než sto let, díky mohutné mase ledu by to totiž mohl být pomyslný mrazák, který nám zakonzervoval nepřeberné množství materiálů z dávných dob. Podle kritiků povrchových vrtů dost možná i viry a bakterie, které naše imunita vůbec nezná.

Pod Antarktidou jsou stovky jezer

A také je tam voda, kterou v tekutém stavu udržuje obrovský tlak ledovce. Glaciologové doposud objevili okolo sedmi set podzemních jezer, přičemž tím největším je Vostok v hloubce dobrých 4 000 metrů.

e6f264bf-3a74-4ee5-ad3e-6bed7125d9e7
Řez ledovým příkrovem nad jezerem Vostok v podání americké National Science Foundation

V posledních desetiletích mohou vědci Antarktidu sledovat i pomocí plošného družicového snímkování, a tak se tým z Durhamské univerzity před dvěma lety pochlubit podrobnou mapou malé části kontinentu, kdybychom ji z velké části zbavili ledu.

Ačkoliv se jedná o článek publikovaný v časopisu Nature Communications už v roce 2023, čerstvě jej připomenul magazín The Brighter Side a sociálními sítěmi prolétly zkazky o tajemném světě dva kilometry pod ledem.

Zakonzervovaná krajina, kterou formovaly řeky

Vědci pod vedením Stewarta Jamiesona k analýze podloží využili radarových snímků z kanadské družicové konstelace RADARSAT. A na co přišli? Objevili reliéf krajiny, který formovaly prehistorické řeky a vytvořily zde hluboká údolí.

5857cd98-6630-42d5-8d13-52005e698b86
Před nástupem ledového příkrovu formovaly Antarktidu řeky

Když se pak díky deskové tektonice dostala Antarktida do polárních oblastí a dešťové srážky nahradil sníh, v průběhu stovek tisíc a milionů let vše postupně překryl několik kilometrů tlustý led, který podložil díky obrovské hmotnosti stlačil na mnoha místech pod hladinu oceánů.

Kdyby EAIS roztál, hladina poskočí o 50 metrů

Kdyby Východoantarktický ledový příkrov lusknutím prstů roztál, zatlačená krajina by se postupně zase zvedala jako kdysi severní partie Evropy po poslední době ledové. Současná a z velké části pobřežní lidská civilizace by z toho ale radost neměla.

d5497913-1c31-45ba-b812-32173bd08776
Analýza krajiny pod ledem pomocí radarů na palubě družic RADARSAT

Podle výpočtů by se totiž zároveň zvedla hladina moří. A to až o třiapadesát metrů. A změnila by se i jejich chemie a salinita, Antarktida je totiž zdaleka největší zásobárnou sladké vody na planetě.

Určitě si přečtěte

Články odjinud