Dva zásadní průlomy v embryologii: Embrya z kůže a děti porozené ze zkumavky

  • Světová experimentální embryologie hlásí hned dva zásadní průlomy
  • Počáteční stádia vývoje lze zajistit v laboratorních podmínkách po překvapivě dlouhou dobu
  • Lidské embryo lze vytvořit z buněk kůže.

Moderní medicína dává šanci na přežití dětem narozeným po dvacátém týdnu těhotenství. Je to malá naděje, navíc, bohužel, s vysokým rizikem vážného postižení. V relativně nedávných časech však neměly šanci přežít ani podstatně donošenější novorozenci. Pokrok v medicíně i technice udělal své.

Pokrok je patrný i při zásazích na samém počátku vývoje člověka. Běžně lze udržet ve zkumavce vzniklé embryo mimo tělo matky po dobu jednoho týdne. Za hranici možností dlouho platila laboratorní kultivace po devět dní. Už počátkem osmdesátých let minulého století se vědci dohodli, že lidské embryo nebudou udržovat v laboratorních podmínkách déle než čtrnáct dnů.

Bylo celkem lehké tenhle závazek splnit, protože tak dlouho nikdo v laboratoři lidské embryo v životaschopném stavu udržet neuměl. To se ale změnilo a nové techniky kultivace embryí otevírají možnost nechat vyvíjet embrya v laboratoři daleko za čtrnáctidenní limit.  Co to přinese?

Za hranici čtrnácti dní

Už před pěti lety publikoval tým vedený Magdalenou Zernickou-Goetzovou z University of Cambridge kultivační systém, který dovoluje kultivovat lidské embryo nejméně po dobu čtrnácti dní. Vědci experiment ukončili právě „na hraně“ čtrnáctého dne, aby neporušili zavedenou normu. Ale z výsledků experimentu bylo nad slunce jasné, že embrya mohla ve vývoji pokračovat za čtrnáctidenní hranici.  Jak daleko?

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Ed Uthman, CC BY 2.0

To naznačuje nová studie vědců vedených Jacobem Hannou z Weizmann Institute v izraelském Rechovotu publikovaná zcela nedávno ve vědeckém časopise Nature. Hanna a spol. kultivovali zatím jen embrya myší. Zajistili jim však vývoj do stádií, která se při vývoji v těle objevují zhruba v polovině březosti.

Myší embryo má v té době vyvinutý základ nervového systému. Zárodkům narostlým v laboratorních podmínkách například tepe srdce. Kultivační systém zajistí tento vývoj bez placenty a bez podpory ze strany matky. U lidského embrya by stejné stádium vývoje odpovídalo minimálně 30. dni po početí.

Měli bychom tyto technické možnosti využít a prolomit čtrnáctidenní limit na kultivaci lidských embryí v laboratorních podmínkách? A proč bychom se měli do něčeho takového vůbec pouštět?

Titulní foto: Anatomist90, CC BY-SA 3.0

Diskuze (7) Další článek: NASA nabízí soukromým společnostem až 400 milionů dolarů na vývoj vesmírných stanic

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,