Nemusíte být zkušený amatérský astronom, abyste na zimní obloze našli hvězdu Sirius. Svou jasností provokuje nízko nad východním nebo jihovýchodním obzorem. Jedná se o nejjasnější hvězdu na nočním nebi.
Sirius je tak jasný, protože vyzařuje 25krát více záření než Slunce, ale také proto, že se nachází poměrně blízko od nás – ve vzdálenosti jen asi 8,6 světelných let.
Ve skutečnosti se nejedná o jednu hvězdu. Na obloze vidíme Sirius A, který je součástí dvojhvězdy. Průvodcem je bílý trpaslík Sirius B, který byl objeven v roce 1862.
Přestože se jedná o blízký pár, bílý trpaslík je poměrně špatně pozorovatelný. Nachází se úhlově blízko od větší hvězdy a vyzařuje mnohem méně světla. Je doslova přezářen. Jeho jasnost je asi 10 000krát menší ve srovnání se Siriem A.
Nedávno vyšla studie, která se bílému trpaslíkovi podívalo trochu více na zoubek. Vědci provedli přesná měření poloh obou hvězd. Využili pozorování z U.S. Naval Observatory od roku 1956, starší pozorování od roku 1862 z jiných observatoří a především přesná pozorování z Hubblova kosmického dalekohledu od roku 1997 do roku 2016.
Slunce vměstnáno do objektu menší než Země
Sirius je skutečně fascinující dvojice. Větší z hvězd má hmotnost 2,06 Slunce. Bílý trpaslík má přibližně poloviční hmotnost (1,018 Slunce). Rozdíly ve velikostech jsou ovšem výrazně dramatičtější. Zatímco Sirius A je o 70 % větší než Slunce, Sirius B má průměr jen 11 270 km. Je tedy menší než Země!
Obrovská hmota je soustředěna do velmi malého tělesa. Není divu. Bílí trpaslíci jsou v podstatě obnažená jádra bývalých hvězd. Kostička o objemu 1 cm3 hmoty z bílého trpaslíka by měla hmotnost více než 2,7 tun!
Přesná měření umožnila vědcům také určit stáří obou hvězd. Sirius B je zdánlivě mladší, ale stáří hvězd lze samozřejmě určit jen s určitou chybou. Obě hvězdy tak zřejmě vzniky současně a to přibližně před 240 miliony lety.
V současné době obíhají okolo sebe s periodou 50 let a to po dosti protáhlé dráze. V roce 1994 je dělilo 1,2 miliard kilometrů, v maximu je to 4,7 miliardy.
Jak už jsme psali, bílí trpaslíci jsou obnažená jádra bývalých hvězd. Zhruba před 130 miliony lety měl Sirius B hmotnost okolo 5,5 Sluncí.
Po vyčerpání paliva ve svém nitru se začal zvětšovat do fáze rudého obra. Jeho velikost byla až 500 milionů kilometrů. V té době byla vzdálenost mezi hvězdami daleko menší než dnes. Dokonce tak malá, že se Sirus A nacházel uvnitř Siria B! Podobné případy astronomové znají, říká se tomu fáze společné obálky.
Pokud si hvězdy projdou touto fází, mají obvykle tendenci upravit svou vzájemnou dráhu na kruhovou, což se v případě Siria evidentě nestalo a vědci nevědí proč.
Zdroj: ArXiv