Dvě stovky výletních lodí vypouští do ovzduší víc oxidů síry než všechna auta na světě

Evropská federace pro dopravu a životní prostředí publikovala zprávu „Jak luxusní výletní lodě znečišťují evropská města“. Popisuje v ní, jak v nejrušnějších evropských přístavech dochází ke znečišťování ovzduší lodní turistickou dopravou.

Po propadu způsobeném covidovou pandemií se úroveň znečištění ovzduší vyšplhala na nové rekordy. V porovnání s rokem 2019 se počet lodí a čas strávený v přístavech zvýšil o 23 až 24 %. To mělo za následek nárůst emisí oxidů síry o 9 %, oxidů dusíku o 18 % a pevných částic PM2,5 o 25 %.

Emise oxidů síry

Například v Barceloně vyprodukovalo 106 výletních lodí skoro třikrát víc emisí oxidů síry než všech 531 tisíc aut jezdících v tomto městě. Ještě výrazněji je tento nepoměr vidět v relativně malém italském přístavním městě Civitavecchia, kde lodě vypustily do ovzduší přes 16 tun oxidů síry, zatímco emise 34 tisíc místních aut činily necelých půl tuny.

Analýza ukazuje, že navzdory zavedení limitu pro obsah síry, který stanovil orgán OSN pro námořní dopravu v roce 2020, vypustilo 218 evropských výletních lodí více oxidů síry než jedna miliarda osobních automobilů. Vzhledem k tomu, že v EU je registrováno 278 milionů motorových vozidel, to znamená, že výletní lodě vypustily do vzduchu čtyřikrát víc oxidů síry než všechna auta v EU.

Klepněte pro větší obrázek Poměr emisí síry z lodí a aut v přístavních městech

Nepříznivý vývoj se však netýká jen středomořských měst. Například německý Hamburk poskočil ze sedmnáctého místa, na kterém byl v roce 2019, rovnou na šestou příčku. Naopak Benátky, které v roce 2021 zakázaly vplouvání velkých výletních lodí do svého přístavu, spadly díky 80% poklesu SOx z první příčky na 41. místo.

Klepněte pro větší obrázek Razantní pokles emisí v Benátkách

Ani benátský úspěch však nezabránil tomu, aby Itálie předstihla Španělsko a stala se zemí s největším znečištěním z výletních lodí v Evropě. Zatímco první trojici nejznečištěnějších míst obsadily středomořské země, Norsko na čtvrtém místě ukázalo, že se zdaleka nejedná pouze o problém Středomoří.

Jedna společnost obzvláště vyčnívá

Nejvíce znečišťujícím provozovatelem se stala jedna z předních světových společností v oblasti výletů na luxusních výletních lodích – MSC Cruises. Jejích 19 lodí vypustilo téměř tolik emisí síry, jako všechna auta registrovaná na evropském kontinentu.

MSC Cruises nabízí širokou škálu plaveb po celém světě, včetně Středozemního moře, Karibiku, Severní a Jižní Ameriky, Spojeného království, Dubaje, Jižní Afriky a Asie. Na palubě lodí jsou bazény, lázně, kasina, divadla, sportovní vybavení, obchody, restaurace a bary. Firma také nabízí různé výlety a exkurze v přístavech, které cestujícím umožňují poznávat zajímavá místa a kultury.

Klepněte pro větší obrázek 19 lodí vyprodukovalo tolik emisí SOx jako všechna auta v EU

Mnoho provozovatelů výletních lodí, včetně zmíněného MSC Cruises, investuje do pohonu na zkapalněný zemní plyn (LNG) coby alternativy k tradičním palivům pro lodní provoz. V současné době je více než 40 % výletních lodí určeno k vybavení duálními pohonnými jednotkami na LNG.

Klepněte pro větší obrázek Jedna loď na LNG vyprodukuje stejně metanu, jako 10 500 krav

Při provozu na LNG tyto lodě sice způsobují menší znečištění ovzduší, ale z hlediska klimatu jsou škodlivější kvůli uvolňování metanu. Metan je přitom silným skleníkovým plynem, který způsobuje více než osmdesátkrát větší oteplování klimatu než oxid uhličitý. Například výletní loď MS Iona za rok vypustí stejné množství metanu jako 10 500 krav.

Odsiřovací jednotky – výhody, ale i nedostatky

V roce 2022 vypustily výletní lodě kolem evropských přístavů 509 tun oxidů síry, 19 tun oxidů dusíku a 448 tun pevných částic PM2,5. Nejen z těchto čísel je patrné, že aktivita stále narůstá a s tím se zvyšuje i znečištění ovzduší, protože standardy pro znečišťující látky produkované loděmi kolem přístavů se po mnoho let nezměnily.

Důvodem, proč emise oxidů síry a dusíku nevzrostly tak výrazně jako celková spotřeba paliva, je skutečnost, že čím dál více lodí používá odsiřovací zařízení nebo LNG. Jedním z problémů spojených s odsiřovacími jednotkami je však zvýšení emisí pevných částic o 61 %. To vysvětluje, proč emise PM2,5 vzrostly ještě více než spotřeba paliva.

Klepněte pro větší obrázek Vývoj počtu lodí s odsiřovacími jednotkami

Odsiřovací zařízení fungují tak, že odstraňují oxidy síry ve výfukových plynech rozprašováním vody do výfukového potrubí. Umožňují tak výletním lodím splnit přísnější požadavky na emise, a přitom nadále používat levná lodní paliva s vysokým obsahem síry.

Další problém spočívá v tom, že lodě následně vypouštějí do oceánů vodu kontaminovanou znečišťujícími látkami, jako jsou těžké kovy, částice PM a další škodliviny. Vypouštění kontaminované vody ovlivňuje chemické složení oceánů a moří, což různými způsoby negativně působí na mořské živočichy.

Co je ještě horší: zdá se, že přes zvýšení provozu výletních lodí a emisí se celkový počet cestujících na výletních lodích snížil. Znamená to, že v roce 2022 toto odvětví znečišťovalo ovzduší více, a přitom přepravilo méně lidí než v roce 2019. Podle dat z přístavů se počet cestujících na výletních lodích snížil o 18 % až 28 %; například v oblasti Středozemního moře klesl o 23 %.

Opatření proti znečišťování ovzduší

Je pochopitelné, že se dotčeným evropským zemím stávající stav nelíbí. Mezinárodní námořní organizace a EU proto připravují řadu opatření, jejichž společným cílem je snaha o snížení emisí produkovaných lodní dopravou.

Klepněte pro větší obrázek Emise v přístavech v roce 2022 vzrostly

Od 1. května 2025 začne platit dohoda SECA, vztahující se na celou oblast Středozemního moře. Mimo jiné omezuje podíl síry v palivu na 20 %, což by mohlo vést k většímu využívání zkapalněného zemního plynu. Dalším opatřením na úrovni EU bude legislativní balíček „Fit-for-55“, který ovlivní ekologické vlastnosti výletních lodí. Zahrnuje tři opatření:

  • Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) ukládá většině přístavů povinnost instalovat dostatečný počet elektrických přípojek, aby do roku 2030 byla pokryta poptávka zakotvených výletních lodí i trajektů po elektřině. To by teoreticky mělo vést ke snížení emisí z námořní dopravy v Evropě a k výrazně lepší kvalitě ovzduší v přístavních oblastech.
  • Systém obchodování s emisemi (ETS) bude od roku 2024 zahrnovat i lodní dopravu, což znamená, že výletní lodě budou muset platit za dopady na klima, které způsobují. To by mohlo přimět společnosti provozující výletní lodě, aby používaly ekologicky méně škodlivá paliva a zlepšily energetickou účinnost svých plavidel.
  • Nařízení FuelEU o námořní dopravě stanoví cíle emisí skleníkových plynů pro spotřebovaná lodní paliva, které se postupem času budou zpřísňovat, a tím donutí provozovatele lodí – včetně výletních – volit paliva šetrnější ke klimatu. V krátkodobém horizontu se však výletní lodě budou pravděpodobně i nadále spoléhat převážně na fosilní paliva a do paliva budou přimíchávat malé množství biosložky.

Zpráva končí konstatováním, že ačkoli z hlediska právních předpisů dochází k pokroku, na úrovni Mezinárodní námořní organizace a Evropské unie by se dalo dosáhnout mnohem lepších výsledků v boji proti znečišťování ovzduší a změně klimatu způsobené výletními loděmi.

Především by se předpisy měly zaměřit na podporu dlouhodobých a škálovatelných řešení, která budou provozovatele lodí motivovat k odklonu od fosilních paliv a zabrání používání řešení s nevýhodami, jako jsou odsiřovací jednotky nebo paliva na bázi metanu.

Diskuze (42) Další článek: Dojede dále a bez defektu. Test elektrické koloběžky Sencor Scooter S70

Témata článku: , , , , , , ,