Německo se v dubnu 2023 definitivně rozloučilo s jadernou energií. Šlo o následek rozhodnutí, které následovalo po havárii v japonské Fukušimě. Tato změna však probíhala ve stínu kritiky, protože německá energetická strategie se od té doby spoléhá na obnovitelné zdroje a dražší import energie. Po letech, kdy Německo patřilo k čistým exportérům elektřiny, nyní musí třetinu své potřeby dovážet, často ze zemí využívajících jádro.
Podle odborníků neexistují technické překážky, které by bránily restartu většiny jaderných elektráren. Klíčová je politická vůle. Německá vláda by musela zastavit probíhající demontáž reaktorů a upravit legislativu tak, aby umožnila opětovné obnovení provozu. I přes rozdílné názory v energetickém sektoru má myšlenka restartu mezi Němci širokou podporu – dvě třetiny obyvatel by pokračování využívání jádra uvítaly.
Dle studie je to možné
Nedávná studie poradenské společnosti Radiant Energy Group přinesla podrobnou analýzu, která ukazuje, že technicky nic nebrání opětovnému spuštění německých jaderných elektráren, pokud bude zastavena jejich demontáž a upraveny příslušné zákony.
Moderní technologie, jako je umělá inteligence nebo cloudová centra, vyžadují obrovské množství stabilní elektrické energie. Restart německých reaktorů by mohl vytvořit tržní hodnotu přes 100 miliard eur za 20 let. Tento odhad vychází z konkrétních cen energií a předpokladů o dlouhodobých smlouvách. Investice by se navíc díky využití stávající infrastruktury vyplatily rychleji než výstavba nových elektráren.
Odborníci rozdělují reaktory podle stupně demontáže na čtyři kategorie. Nejlépe zachované by mohly být znovu spuštěny během několika let, některé dokonce už koncem roku 2025. Elektrárny, které podstoupily rozsáhlou demontáž, by vyžadovaly vyšší investice, ale stále představují reálnou možnost pro obnovu provozu.
Finanční ředitelka bývalého provozovatele elektrárny E.ON Nadia Jakobi však výše uvedeným závěrům oponuje. „Neexistuje žádný ekonomicky rozumný způsob, jak vrátit elektrárny zpět,“ řekla. Odmítla spekulovat o tom, co by bylo potřeba k restartu jaderných elektráren.
Jednoduché to ale nebude
Příklady ze zahraničí ukazují, že návrat k jádru není nemožný. Například ve Spojených státech bude díky dohodě s Microsoftem po pěti letech znovu spuštěn reaktor Three Mile Island. Podobně Nizozemsko, Švédsko či Japonsko mění svůj přístup a plánují nové jaderné projekty.
Navzdory technické proveditelnosti stojí restart německých reaktorů před mnoha výzvami. Kromě legislativních změn bude nutné obnovit kvalifikovanou pracovní sílu a zajistit dostatek jaderného paliva. Přestože palivové články vyráběné v Německu nejsou závislé na Rusku, dodávky by musely být strategicky naplánovány.
Restart reaktorů by přinesl i ekologické výhody. Jaderné elektrárny produkují stabilní, bezemisní energii, což by Německu pomohlo snížit uhlíkovou stopu. Dlouhodobý provoz by navíc umožnil využití recyklovaného paliva a snížení objemu jaderného odpadu.
Závěr je tedy jasný: obnovení provozu jaderných elektráren v Německu je technicky možné a ekonomicky atraktivní. K tomu ale bude nutné překonat legislativní a politické bariéry. Pokud by vláda dala zelenou, Německo by mohlo nejen stabilizovat svou energetiku, ale také posílit svou pozici na poli čisté a udržitelné energie.
Zdroje: radiantenergygroup.com, theenergymix.com, agenzianova.com.