Dvojici masivních hvězdných mláďat obklopuje horká slaná pára

  • Soustava radioteleskopů ALMA se opět předvedla
  • Astronomové s její pomocí objevili pozoruhodnou dvojici mladičkých hvězd
  • Ta se nachází ve vzdálenosti asi 9500 světelných let od nás

Soustava radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která sleduje vesmír z chilské pustiny, se opět předvedla. Astronomové s její pomocí objevili pozoruhodnou dvojici mladičkých hvězd IRAS 16547-4247, která se nachází ve vzdálenosti asi 9500 světelných let od nás, v souhvězdí Štíra.

Nejsou to žádné skromné hvězdičky. Celková hmota této dvojhvězdy odpovídá asi 25 Sluncím. Zároveň je obklopuje veliký kokon mezihvězdného plynu, o váze asi 10 tisíc Sluncí. Tento kokon tvoří například horká vodní pára, acetonitril (též methylkyanid), a také nám důvěrně známý chlorid sodný, tedy kuchyňská sůl.

Jak ale uvádí vedoucí výzkumu Kei Tanaka z japonské výzkumné instituce National Astronomical Observatory of Japan, právě chlorid sodný není ve vesmíru nijak zvlášť hojný. Jde teprve o druhou detekci této látky u podobných mladých masivních hvězd.

Disky hvězd rotují v opačném směru

Dvojice hvězdných mláďat upoutala astronomy i tím, že disky hmoty, které je obklopují, rotují v opačném směru. V podobných situací se přitom disky hmoty čerstvě zrozených hvězd ve dvojhvězdách otáčejí stejným směrem.

Podle badatelů může opačná rotace disků hvězd ve dvojhvězdě IRAS 16547-4247 signalizovat, že ve skutečnosti nejde o pravá hvězdná dvojčata. Mohly by to být původně samostatně vzniklé hvězdy, které vytvořily dvojhvězdu až později.

Pokud můžeme soudit, tak masivní hvězdy mají téměř vždy nějakého hvězdného partnera. Proto je velmi zajímá zkoumat detaily vzniku dvojhvězd, jako je právě IRAS 16547-4247. Badatelé v tomto případě očekávají, že další pozorování a analýzy této dvojhvězdy prozradí cenné informace.

Přítomnost horké vodní páry a chloridu sodného v systému IRAS 16547-4247 prozrazuje, že v bezprostředním okolí obou hvězdných mláďat probíhají intenzivní procesy za vysokých teplot.

Díky nim pravděpodobně došlo k uvolnění zmíněných látek z prachových částic v discích okolo hvězd. Podobné procesy přitom možná probíhaly i v rané Sluneční soustavě, jak ukazují analýzy meteoritů starobylého původu.

Diskuze (3) Další článek: Spotify vám pomůže najít písničky, i když neznáte jejich názvy. Vyhledá je podle textů

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , ,