V souvislosti s povinným nošením roušek se občas objevují spekulace o jejich možném negativním vlivu na zdraví. Nejčastěji je zmiňována škodlivost vdechování vydechnutého oxidu uhličitého, který vzniká jako produkt oxidačních dějů. Otázku vlivu roušek v tomto směru řeší magazín LifeHacker.
Začněme u samotného procesu dýchání: vzduch, který vdechujeme, obsahuje 78 % dusíku, 21 % kyslíku 1 % argonu a 0,04 % oxidu uhličitého. Ve vydechovaném vzduchu je 78 % dusíku, 17 % kyslíku 4 % oxidu uhličitého a 1 % vodní páry a vzácných plynů. Jde o výsledek procesu, kdy si plíce „odeberou“ kyslík a místo něj uvolní „odpadní“ oxid uhličitý.
Jaký vliv má rouška?
Některé (zpravidla nepříliš důvěryhodné) zdroje uváděly, že opětovné vdechování vydechnutého CO2 může vést ke zvýšení jeho koncentrace v krvi – v krajních případech až k takzvané hyperkapnii. K příznakům patří například ospalost či závratě. Odborníci však upozorňují, že rozhodně nelze tohoto stavu dosáhnout pomocí roušky či respirátoru.
Prvním důvodem je skutečnost, že molekula oxidu uhličitého je velmi malá – mnohem menší než prostor mezi vlákny v těchto typech masek. Úkolem roušek je zastavit nebo alespoň omezit mnohonásobně větší kapénky slin a hlenu, nicméně stále umožňují průchod vzduchu.
Jiná situace by nastala, pokud byste místo látkové roušky použili jako ochranu neprodyšný materiál – například igelit. Nicméně skrz látku může oxid uhličitý velmi dobře protékat. Pokud se tedy v roušce cítíte nepříjemně, je to především vlhkostí vzduchu, který vdechujete.
Není se čeho bát
Na sociálních sítích bývá často odkazována studie z roku 2006, na které staví většina dezinformací. Pravda je taková, že v jejím rámci byl testován úplně jiný typ masky, než jaký dnes používáme. U toho sice došlo k mírnému zvýšení hladiny oxidu uhličitého, nicméně ani v tomto případě testované subjekty nevykazovaly žádné známky hyperkapnie.
Čistě prakticky vzato: pokud by roušky opravdu způsobovaly to, že se v nich lidé cítí ospalí, zmatení či unavení, pak by mnozí zdravotničtí pracovníci, kteří je používají, nebyli schopni vykonávat svou práci. Masky by se tak nikdy nestaly standardním vybavením na operačních sálech, infekčních a mnoha dalších odděleních.
LifeHacker poznamenává, že ti, kteří nyní poukazují na škodlivost nošení roušek, jsou často ti samí, kteří je zpočátku odmítali z jiných důvodů. Problémy s maskami mají objektivně především lidé s dechovými obtížemi a děti do dvou let. Každopádně rouška může být nepříjemná, ale není důvod se domnívat, že by mohla být zdraví škodlivá.
Koronavirus online
