Léky proti bolesti by brzy mohly pomáhat nejen pacientům, ale v přeneseném významu také životnímu prostředí. Vědci z University of Bath totiž našli způsob, jak vyrábět běžné léky proti bolesti, jako je ibuprofen a paracetamol, z borovic namísto ropných produktů, informuje web StudyFinds.
Není žádným tajemstvím, že se různé farmaceutické produkty vyrábějí pomocí chemických látek, které pocházejí z ropy. Podle vědců to však představuje významnou hrozbu v úsilí o udržitelnost a snížení emisí skleníkových plynů.
Léky proti bolesti bez ropy
„Používání ropy k výrobě léčiv je neudržitelné – nejenže přispívá ke zvyšování emisí CO₂, ale její cena dramaticky kolísá, protože jsme značně závislí na geopolitické stabilitě zemí s velkými zásobami ropy, a bude jen stoupat,“ říká v univerzitní zprávě Josh Tibbetts, který pracuje jako vědecký pracovník na katedře chemie v Bathu. „Namísto další těžby ropy ze země ji chceme v budoucnu nahradit modelem biorafinerie.“
Nové chemické prekurzory se získávají z biologicky obnovitelného beta-pinenu, který je součástí terpentýnu. Terpentýn pochází z borovic a je významným vedlejším odpadním produktem papírenského průmyslu. Roční produkce terpentýnu přesahuje 350 000 tun, což je více než trojnásobek množství potřebného k pokrytí celosvětové poptávky po paracetamolu i ibuprofenu.
Prekurzory jsou chemické sloučeniny, které se účastní chemické reakce. Může se jednat například o meziprodukty při syntéze aktivních složek léků. Tyto prekurzory jsou přeměňovány a upravovány chemickými reakcemi tak, aby se získala konečná léčivá látka.
Vědecký tým úspěšně z terpentýnu syntetizoval celou řadu dalších chemických prekurzorů, například 4-hydroxyacetofenon, který je prekurzorem léků, jako jsou beta-blokátory či inhalační lék proti astmatu salbutamol. Tento prekurzor se také používá pro výrobu produktů, jako jsou parfémy a čisticí prostředky. Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v recenzovaném vědeckém časopise ChemSusChem.
Ekologičtější farmacie
„Náš model biorafinerie na bázi terpentýnu využívá odpadní chemické vedlejší produkty z papírenského průmyslu k výrobě spektra cenných a udržitelných chemických látek, které lze využít v široké škále aplikací od parfémů po paracetamol,“ říká Tibbetts.
Při výrobě léků se chemikálie obvykle vkládají do velkého reaktoru, kde se vyrábějí samostatné šarže produktu. Nyní vědci používají reaktory s kontinuálním průtokem, což znamená, že výroba může probíhat plynule bez přerušení a lze ji snadno rozšiřovat. Nevýhodou nového přístupu však je vyšší výrobní cena.
Mírně vyšší náklady jsou však kompenzovány tím, že výrobky budou výrazně udržitelnější a zcela rostlinného původu. Potenciální využití terpentýnu při sériové výrobě běžných léků proti bolesti jako náhrady ropy by mohlo pomoci zemím z celého světa rychleji dosáhnout cíle snížit emise skleníkových plynů na úroveň co nejbližší nule.