Tohle mi přijde od státu pěkně podlé. Donutí vás zřídit si pojištění, a to násilím. Ovšem přestože se to vztahuje na neúmyslné škody, tak si nepohlídá nijak výši. Když pácháte škodu neúmyslně, většinou předem neplánujete, za kolik to bude. A když má jeden smůlu, ty stovky milionů škody vytvořit může. A ne, není to tak, že chyby dělají jen nějací jiní lidé, děláme je všichni. Nikdo z nás neví, kdy udělá nějakou blbost; teda dobře, spousta lidí je bezchybných 
ale každý z těch bezchybných ví, že je jeden z mála, a všude kolem jsou debilové. To víme.
Tohle mi přijde dost pošahané. Pokud budu mít zkrat v hlavě, a zničím u toho neúmyslně vlak, jako ten řidič v neslavné Studénce, tak nedává smysl zničit život ještě mně. Když už to povinné ručení teda máme.
A že na to povinné ručení nemusíme mít až tak vliv, protože se nepojišťují lidé, ale vozidla. Nemám tušení, na kolik je mé služební auto pojištěné. Na 30M? 100M? A nemám na to úplně moc vliv.
Úplně vidím, jak se u pohovoru ptám, jak je pojištěné to vozidlo, co mi chtějí dát. Hehe.Mnohem raději bych pojistil sebe. Respektive u toho služebáku, když jsem ho poprvé dostal, jsem to ihned udělal. Jak mi dali klíče, a já viděl, co je to za auto, zavolal jsem na pojišťovnu a pojistil se. Vybral jsem si limit plnění a spoluúčast podle toho, co jsem uznal za vhodné, zaplatil pár korun, a nemusel jsem se v tom autě stresovat, že ho někde odřu, a příští tři měsíce makám zadarmo. I díky tomu se mi nikdy nic takového nestalo.
To samé, kdyby nebylo povinné ručení. No jeje, to bych se rychle pojistil, a setsakra bych si zkontroloval plnění.
