Elektromagnetická pole vysílaná stožáry vysokého napětí mohou narušit schopnost včel opylovat blízké rostliny. V konečném důsledku může tato zdánlivá maličkost snížit biologickou rozmanitost v těchto oblastech, informuje web New Scientist.
Včely medonosné se při orientaci v prostoru mimo jiné spoléhají na přirozená elektromagnetická pole. Pro tyto účely je příroda vybavila speciálním magnetorecepčním systémem. Magnetické pole využívají zejména při navigaci na delší vzdálenosti – například při hledání cesty k úlu.
Hned několik vědeckých výzkumů v minulosti naznačilo, že vystavení umělým elektromagnetickým polím může včely medonosné dezorientovat. V některých případech způsobuje, že se včely na cestě domů ze sběru potravy ztratí, pokud se to stane většímu počti včel, může včelstvo uhynout.
Včely a sloupy elektrického vedení
Gabriel Ballesteros z univerzity v Talce v Chile a jeho kolegové vystavili v laboratoři sto včel medonosných (Apis mellifera) po dobu tří minut různým úrovním vysokonapěťových nízkofrekvenčních elektromagnetických polí.
Ukázalo se, že v porovnání se včelami vystavenými nízké úrovni elektromagnetického pole produkovaly ty, které byly vystaveny intenzivnějšímu poli, o 50 % více chaperonů – tj. proteinů, vyskytujících se v buňkách v reakci na různé stresové podněty, jako je například zvýšená teplota, nedostatek kyslíku nebo chemické poškození.
Vědci také v Quinamávidě v Chile pozorovali včely medonosné ve volné přírodě a porovnávali populace v oblastech s aktivními a neaktivními stožáry vysokého napětí. Zjistili, že u vybraných včel v blízkosti aktivních sloupů elektrického vedení se počet chaperonů zdvojnásobil již po 5 minutách.
„Včely se vyhýbaly květům, které se nacházely v blízkosti nadzemního elektrického vedení,“ říká Gabriel Ballesteros. „Jako by letěly ke květům, ale pak se raději držely dál.“ Kromě toho upozornil na skutečnost, že ve stejných oblastech byly také méně pestré a hojné populace rostlin.
Kritický pohled na studii
Podle Henryho Laie a jeho kolegy B. Blakea Levitta z Washingtonské univerzity v Seattlu, kteří zkoumali účinky elektromagnetických polí na rostliny a živočichy, to však nemusí být celý obrázek. Studie se dle nich zabývá pouze jedním druhem expozice elektromagnetickému poli ve volné přírodě, ale dnes je vzácné najít prostředí jen s jedním zdrojem elektromagnetického pole.
Například antény mobilních sítí vyzařující radiofrekvenční záření jsou často montovány přímo na stožáry vysokého napětí, takže včely medonosné jsou vystaveny záření na více frekvencích najednou. Vliv mohou mít dokonce i emise z mobilních telefonů vědců během probíhajících hovorů.
Levitt a Lai také poznamenávají, že studie neuvádí, zda byla polní stanoviště v blízkosti věží testována na přítomnost pesticidů, které se běžně používají k udržování těchto oblastí bez vegetace a mohly by ovlivnit chování včel medonosných.
Nedůležitá zajímavost: Všimli jsme si, že tento článek má v administraci Živě krásné ID 222222. Článek s podobným číslem 111111 vyšel před dvaceti lety, na Apríla 2003. Tenkrát ale mělo Živě ještě jiný redakční systém a starší články se neimportovaly od čísla jedna. Číslo neodpovídá počtu vydaných článků.
