Proti věku není léku. To platí i o plodnosti. Řada lidí přesto rodičovství odkládá. V době, kdy jsou s plodností na vrcholu, mají jiné starosti. Budují kariéru, užívají si života. Když pak konečně zatouží po dětech, zjistí, že jim „ujel vlak“. Šance na otěhotnění po čtyřicítce jsou dramaticky snížené.
Navíc stoupá riziko, že se dítě narodí s nějakým postižením. Významně například roste pravděpodobnost vzniku tzv. Downova syndromu. Tikající biologické hodiny se zdaleka netýkají jen žen. Také starší otcové mají sníženou plodnost a riskují narození potomka s dědičným defektem. Buňky, z kterých se jim ve varlatech tvoří spermie, už mají „svoje léta“ a mohly za tu dobu nashromáždit řadu poškození DNA.
Některé problémy může vyřešit odvětví medicíny označované jako asistovaná reprodukce. Ale i metody umělého oplodnění fungují podstatně lépe u mladších pacientů. Ženy nad čtyřicet let mají i v případě „oplození ve zkumavce“ mnohem menší šanci na úspěch než pacientky v plném reprodukčním věku.
Některé ženy řeší tenhle problém tzv. sociální kryokonzervací. Ve věku, který je optimální pro mateřství, si nechají odebrat vajíčka dozrálá v jejich těle po razantní hormonální stimulaci a ta pak embryologové zmrazí speciálním postupem. Vajíčka pak budou čekat v tekutém dusíku v teplotě -196°C na to, až žena dosáhne svých kariérních met nebo konečně najde partnera, který splňuje její nároky.
Některé velké firmy dokonce na tuto ne zrovna lacinou proceduru připlácejí svým zaměstnankyním v reprodukčním věku v rámci firemních benefitů. Taková zaměstnankyně pak může věnovat nejlepší léta života tvrdé práci pro firmu a „nerozptyluje se“ mateřstvím.
Mezinárodní tým pod vedením Davida Sinclaira z Harvard University a Haydena Homera z University of New South Wales nyní našel způsob, jak nezadržitelně tikající biologické hodiny nejen zpomalit, ale dokonce zvrátit jejich chod. Výsledky jejich experimentu zveřejnil vědecký časopis Cell Reports.
Zázračný sirtuin
Omlazení vajíček se zatím podařilo jen u laboratorních myší. Přesto jsou výsledky studie považovány za průlomové. Jako „elixír mládí“ totiž vědci využili molekulu, která je tělu savců včetně člověka vlastní. Jde o nikotinamidmononukleotid (zkráceně NMN), jenž je derivátem vitaminu B3 (dříve byl označován i jako vitamín PP).
Myší i lidský organismus je vybaven enzymy, které MNM promění na nikotinamidadenindinukleotid (NAD). Tato látka sehrává centrální úlohu v metabolismu. Kromě jiného je aktivátorem enzymů ze skupiny sirtuinů, které mají na starost stav dědičné informace. Přičiněním sirutinů je DNA v buňkách buď těsněji, nebo volněji smotaná a to se následně promítá do její náchylnosti k poškození a do aktivity genů.
Pokud je DNA „volnější“, pak mají geny lepší podmínky pro práci, ale DNA se snáze poškodí. A naopak. Pokud je DNA více „utažená“, pak je „nerozbitnější“, ale její geny mají horší podmínky pro práci.
Vědci podávali starým myším samicím s defektními vajíčky malé dávky MNM v pitné vodě. Myši si z MNM vyrobily NAD a ten pak „pošťouchl“ k vyšší aktivitě sirtuiny, konkrétně jejich variantu sirtuin 2. Výsledkem byla zvýšená kvalita vajíček a nápadný vzestup plodnosti starých myší.
Z neléčených starých myši porodila po páření s myšákem jen každá šestá. Po léčbě malými dávkami MNM ale porodily dvě třetiny stejně starých myší. Počet mláďat ve vrhu se po léčbě zvýšil na trojnásobek.
O tom, že ve hře jsou skutečně sirtuiny a konkrétně sirtuin 2, se vědci přesvědčili poté, co genoví inženýři zasáhli do dědičné informace myší tak, aby si samy produkovaly zvýšené hladiny sirtuinu 2. Tyto myši si udržovaly plodnost i ve velmi pokročilém věku, kdy normální myši už jsou co do mateřských schopností dávno za zenitem. Zajímavé je, že vyblokování genu pro sirtuin 2 nemělo na plodnost myší významný dopad.
Zatím není jasné, nakolik dokáží MNM a sirtuin 2 otočit zpátky i ručičkami biologických hodin žen. Vzhledem k tomu, že aktivitu sirtuinů v těle lze podpořit zdravou výživou, např. příjmem potravin obsahujícím resveratrol, nemusí ženy odkládající mateřství čekat na výsledky klinických testů. Zdravá výživa jim může celkově jen prospět. Sirtuiny jsou obecně považovány za látky, které přispívají k lepšímu zdravotnímu stavu lidského organismu a k prodloužení života.
