Zakladatel a generální ředitel Tesly a SpaceX Elon Musk učinil svůj patrně nejvíce filantropický krok: slíbil odměnu ve výši sto milionů amerických dolarů (cca 2,1 miliardy českých korun) jako odměnu za nejlepší technologii pro zachycování uhlíku.
Muskova nabídka zaujala zahraniční média nejen výší nabízené odměny, ale i faktem, že se nejbohatší muž planety až dosud dobročinnosti příliš nevěnoval. Magazín Engadget například konstatuje: „Přesto, že patří mezi nejbohatší lidi na planetě, je historie Muskovy dobročinnosti za ta léta ve srovnání s Jeffem Bezosem chatrná.“
Sto milionů od Elona
Musk oznámil svůj záměr na sociální síti Twitter, kam stroze napsal: „Daruji 100 milionů dolarů jako ocenění za nejlepší technologii pro zachycování uhlíku“. V navazujícím příspěvku pak dodal, že podrobnosti zveřejní příští týden.
Tweety Elona Muska
Boji s uhlíkovými emisemi, jež jsou označovány za jeden z hlavních důvodů globální klimatické změny, se věnuje nespočet vědeckých týmů. Základní myšlenka spočívá v zachycování, využití a skladování uhlíku (CCUS).
Cílem bude zachycování emisí oxidu uhličitého (CO₂) dříve, než mohou uniknout do atmosféry. Vítěz by tedy měl nabídnout technologii pro filtrování CO2 ze zdrojů poškozujících klima, jako jsou uhelné elektrárny. Uhlík může být buď recyklován a použit jinde, nebo uložen někde, odkud nemůže uniknout a znečistit atmosféru.
Nadějné projekty
Musk není zdaleka prvním, kdo nabídl za technologii pro odstraňování uhlíku zajímavou částku. V roce 2018 uspořádala nezisková organizace XPRIZE podobnou soutěž, ve které ocenila pět finalistů, přičemž vítěz získal odměnu ve výši 20 milionů dolarů (cca 430 milionů korun).
Elon Musk nabízí pětkrát vyšší částku než XPRIZE. I na jeho poměry je to neobvykle vysoká filantropická investice – dosud daroval na dobročinné účely částky do deseti milionů dolarů. Dle neoficiálních informací by měla celý projekt zastřešit právě organizace XPRIZE.
Naději má celá řada projektů – zmínit můžeme například katalyzátor na bázi železa, manganu a draslíku, vyvinutý vědci z Oxfordské univerzity, jež přeměňuje oxid uhličitý na palivo pro letadla. Se zajímavou metodou zachycování CO2 z výfuků přišli před rokem také odborníci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL).
Masovějšímu nasazení dosavadních technologií zatím brání především vysoké vstupní náklady. Nejnadějněji v tomto směru působí technologie LanzaTech, která zachycuje emitované odpadní plyny a využívá bakterie k přeměně na etanolové palivo.
