Zakladatel a generální ředitel společností SpaceX a Tesla Elon Musk nejčastěji používá pro komunikaci s veřejností sociální síť Twitter. Během třinácti let si zde vybudoval početnou základnu čítající téměř 77 milionů sledujících. Většina jeho příspěvků je stručná, avšak v noci na pondělí se vyjádřil k tématu jaderných elektráren nečekaně obšírně.

Reagoval tak na odklon některých zemí od jaderné energie. Řeč je zejména o Německu, které k počátku letošního roku uzavřelo tři ze svých šesti jaderných elektráren. O ukončení jaderné energetiky rozhodla v roce 2002 vláda Gerharda Schrödera. Angela Merkel toto rozhodnutí po svém nástupu k moci v roce 2005 zrušila, ale po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 ho odvolala.

„Nyní je snad již zcela zřejmé, že Evropa by měla znovu spustit odstavené jaderné elektrárny a zvýšit výkon těch stávajících.“ uvedl Elon Musk v sérii příspěvků s tím, že je to kriticky důležité pro národní a mezinárodní bezpečnost.

„Pro ty, kteří se (mylně) domnívají, že hrozí riziko radiace – vyberte si místo, které je podle vás nejhorší. Já tam klidně přijedu a budu před kamerami jíst místní potraviny.“ konstatoval Musk k obavám panujícím vůči atomovým elektrárnám. „Udělal jsem to v Japonsku před mnoha lety, krátce po Fukušimě. Riziko radiace je mnohem, mnohem nižší, než si většina lidí myslí.“

Elon Musk také konstatoval, že z hlediska globálního oteplování je jaderná energie pro výrobu elektřiny mnohem lepší než spalování uhlovodíků. Tuto myšlenku do jisté míry podporuje i Evropská komise, která nedávno zařadila jádro a plyn do zelených investic.

Americký Úřad pro energetické informace sice konstatuje, že „Nekontrolovaná jaderná reakce v reaktoru by mohla vést k rozsáhlé kontaminaci ovzduší a vody.“, ale doslova jedním dechem dodává, že riziko, že k něčemu takovému dojde je malé díky různorodým a redundantním bariérám a bezpečnostním systémům.

Na rozdíl od elektráren spalujících fosilní paliva neprodukují jaderné reaktory během provozu znečištění ovzduší ani oxid uhličitý. V rámci objektivity je však nutné dodat, že proces těžby, obohacování uranové rudy a výroby paliva pro reaktory vyžaduje velké množství energie. Stejně tak při stavbě elektrárny je nutné velké množství kovu a betonu, které nelze vyrobit bez zplodin.

Hlavním problémem v oblasti životního prostředí v souvislosti s jadernou energií je vznik radioaktivních odpadů, jako je hlušina, vyhořelé (použité) palivo z reaktorů a další. V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině se do popředí dostává otázka bezpečnosti – atomové elektrárny jsou sice koncipované tak, aby bez úhony přestály pád letadla, avšak proti soustředěnému vojenskému útoku je zcela zabezpečit nelze.