To je sporné. U vesmírného cestování bohužel vždy váha dopravovaného nákladu (vč. lidí) hraje zásadní roli, a záchranné systémy jsou váha navíc. U ruského sojuzu třeba jde o systém dopravy lidí, tam se záchranný systém čeká. Podobný systém bude na Dragonu a ostatních modulech pro lidskou posádku. Ale raketoplán / space shuttle byl multipurpose, měl nejen vozit lidi, ale i náklady a to ne malé, a každý kilogram se počítal. Záchranný modul v kabině (který by zřejmě zachránil posádku challengeru) by vážil cca 3 tuny, a to méně by pak mohl tento raketoplán vozit...Raději tedy byla zvolena taktika - krapet méně bezpečí zato více nosnosti. Bezpečí bylo zajištěno kvalitní technologií. Nicméně se u Challengeru nepočítalo s odletujícími kusy ledu, které mohou poškodit booster a u Columbie se bohužel nemyslelo na to, že ledem může být při startu poškozena i náběžná hrana křídla (kritické místo pro re-entry).Podobná logika je dnes u dopravních letadel, kde se počítá s vysokou spolehlivostí všech komponent, a nehledí se na bezpečnost lidí z pohledu záchrany při nehodě, protože se dělá vše proto, aby nehoda nebyla. Pokud by měla být kabina dopravního letadla zabezpečena pro případ nehody, měla by padáky a systémy podpory života ve výškách nad 6km, pak by letadlo vozilo méně lidí (circa polovinu) a tudíž by letenky byly dvakrát a více dražší. Rozhodnutí cestovních kanceláří a leteckých společností znáte - nechtějí záchrannou kabinu, chtějí více sedadel...