Elon Musk prolomil mlčení o explozi SN9: „Byli jsme příliš hloupí.“

V tuhle chvíli jí to nejenom nechybí citelně, ale nechybí jí to vůbec. V téhle fázi je to jen plechovka, vybavená systémy, potřebnými pro testování možností manévrování s tělesem tohoto tvaru, velikosti a hmotnosti. Montovat do těchhle modelů cokoli navíc by bylo jen vyhazováním peněz.

To by nebylo vyhazování peněz, protože to byly krásné příležitosti jak takový systém vyzkoušet. Nebo myslíte že se tak důležitý bezpečnostní prvek zkoušet v reálných podmínkách nemusí?

"Kosmická loď nebude vybavena únikovým systémem pro posádku..."
(zdroj: https://www.elonx.cz/vse-o-super-heavy-starship/... )Asi to bude jeden neoddělitelný celek. To je jako bys chtěl odhazovat část rakatoplánu. Až se vychytají mouchy, tak to bude bezpečné jako letadla. Že se může něco porouchat je už holt riziko a ty lidi tam do toho s tím polezou. U Crew Dragonu taky nejdou odhodit ty postraní motory a nádrž.

Nakonec je to jejich byznys, jsem na tu spolehlivost zvědav

Broučku učivo pro základní školy. Pokud to má přistávat na jiných planetách tak padáky tam nedávají smysl kvůli hustotě atmosféry další motory jsou u misí kde se počítá každé kilo podstatná mrtvá váha a oddělitelný záchraný modul je taky k prdu protože by jen oddálil nevyhnutelnou smrt posádky.

Někdo, kdo nezvládá interpunkci, by se neměl ohánět učivem pro základní školy. Nedá se to číst.

a este k tomu ma male usi. vsetci s malymi usami sa vzdy myslia, to je jasne.

No a jak má takový systém řešený třeba Airbus A320 nebo nejnovější Octavia? Co tím chci říct je, že aby raketové lety měly budoucnost, musí se bezpečnost řešit tak, aby k situaci "že přistání nedopadne dobře" vůbec nedocházelo. Nelze k tomu přistupovat že na všechno dáme záchranný systém a záchranný systém záchranného systému. Tady k tomu mají očividně ještě daleko, ale učí se. Například ostrá Starship bude mít motorů šest. Pokud při přistání nastartují všech šest, není možné, aby alespoň dva nenaběhly spolehlivě.

Šest motorů mít bude, ale tři další budou pro provoz ve vakuu, ty bych pro přistání moc nepoužíval to by nepopadlo dobře.

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

Proč by to nemělo dopadnout dobře? Budou to totožné motory, jen s minimálními úpravami, například delšími tryskami. V atmosféře můžou fungovat úplně stejně dobře jako atmosférické Raptory. Ano, budou mít v atmosféře horší účinnost a tím pádem i menší tah. Ale pro nouzové použití se dají použít úplně stejně dobře jako atmosférické Raptory.
Koneckonců až bude Space X časem zkoušet abort v max Q, myslíte, že zapálí jen tři atmosférické motory, nebo všech šest?

Trysky optimalizovane pro vakuum by se v atmosfere rozpadly kvuli delaminaci. Rikal to i Musk v nejakem rozhovoru, ktery ted hledat nebudu.

jistě, po několika minutách provozu, protože by na ně působily síly na které nejsou stavěné. Ale pár sek.und provozu jim nemá ják ublížit. Nakonec, myslíte si, že po integraci na raketu ji na test motorů povezou celou do vakuové komory?

To platí pro vakuové Merliny, ale ne vakuové Raptory. Ty jsou schopny zážehu i v atmosféře. Testují je tak v McGregoru a Musk k tomu dával i nějaká čísla. Psal jsem o tom zde: https://www.elonx.cz/jak-pokracuje-vyvoj-a-tes...

Tak to je pro me novinka. Informace ze ktere jsem vychazel uz je asi starsiho data: https://twitter.com/elonmusk/status/117112568... ...

Ten twitter neni to co jsem chtel puvodne najit, nedavno jsem videl nejaky rozhovor s Muskem, kde rikal, ze by se rozpadla tryska. Ale mozna to taky bylo z nejakeho starsiho videa.

Samej raketak jen by mne zajimalo jestli je zde alespon nekdo kdo pamatuje na "vlastni kuzi" rakety z travexu a novin?

Já jsem měl tuhle raketu:
https://starozitnosti.hyperinzerce.cz/stare-hracky-panenky/inze... ...
Dnes by něco takového v hračkářství (pokud vůbec) bylo snad jen na zbrojní pas.
A taky jsem si vyzkoušel navinout pár rachejtliček ze starých hořlavých negativů a staniolu.

No jeden z důvodů je i to že vakuový budou rozmístěny moc daleko u těžiště a navíc nebudou schopny vektorování tahu, co si vzpomínám. Obojí jsou vlastnosti důležité pro přistání a vektorování je nejen důležitá, ale bez ní přistát nejde.

Vážně vakuové nebudou vektorovat? Nepletete si to se specialni verzi atmosferickeho?

R-Vac i R-Boost budou bez vektorizace. Naklápět se bude jen klasický atmosférický Raptor (3 ks na Starship a 8 ks na Super Heavy).

Vakuové motory mají v atmosféře nestabilní spalování (combustion instability). Jde o to, že atmosférický tlak je větší než tlak na konci vakuové trysky, takže se vzduch dostává dovnitř, což muže vést ke zničení trysky (a pripadne i okolnich motoru)
Rapotry se to snaží řešit dvojitou tryskou, aby sli pouzit pro abort

Podívej Bohoušku, jak bych ti to… víš, že kdyby se nám taková věc stala s automobilem, tak se můžeš posadit do škarpy a třeba hodinku nad tím spekulovat, protože ten automobil stojí. Kdežto tady, zatímco ty uvazuješ, ta raketa padá.

Ach tak. A když se ti v plné rychlosti na dálnici zablokují všechny čtyři kola a do toho začne hořet nádrž, tak budeš taky hodinku spekulovat? Jo vlastně, ony jsou auta stavěná tak, aby k tomu nemohlo dojít.
No a o tom to je. Nikdo neřeší únikový systém do auta pro případ, že ti v plné rychlosti začne hořet pod zadkem nádrž, místo toho se nádrže konstruují tak, aby nezačaly hořet pokud možno ani po nehodě.

V podstate jedine, co potrebujes k preziti na silnici je, aby ti fungoval podvozek a brzdy. A ty jsou postavene tak, ze i pri mizerne udrzbe k takovym nehodam prakticky nedochazi(coz je overeno biliony najetych kilometru). Ze by nekomu zacala pod zadkem horet nadrz jsem neslysel, ale na 99 % budes mit dost casu zastavit a vystoupit. Jo, muze kleknout motor. Jenze kdyz klekne motor, tak dojedes ke krajnici a zavolas odtahovku.
Cele je to o tom, ze podstatne casti v aute muzou byt hodne naddimenzovane, protoze hmotnost nehraje az takovou roli. To ale neni pripad raket - tam se jede na hranice fyzikalnich moznosti.

Když už začne hořet nádrž zevnitř, tak nestihneš vůbec nic, pravděpodobně se ani pomodlit. Řešením je nádrž konstruovaná tak, aby zevnitř hořet nemohla. Když ti klekne motor tak, že zablokuje kola, tak ke krajnici fakt nedojedeš. Řešením je konstrukce motoru, která se nezablokuje plus připojení na kola odpojitelnou spojkou. A takhle je to na autě se vším. Všechno se dá zkonstruovat blbě a nebezpečně, nebo dobře a bezpečně. Jediný rozdíl je, že auta se vyrábí už 150 let a vyrobily se jich stovky milionů, takže ty blbé konstrukce už se dávno odfiltrovaly a ty dobré považujeme za naprostou samozřejmost. Rakety takovou výhodu nemají, ani co do let, ani co do počtu kusů.Jo a to s tím dimenzováním je blbost odtržená od reality. Jestli jsi někdy viděl konstrukcí moderního osobního auta, tak bys viděl, že skutečně naddimenzované tam není nic a hraje se o každý kilogram hmotnosti. Naddimenzovaných aut typu MB G klasse je naprosté minimum, prostě protože by se takové auto neprodalo.

Vzdyt se podivej jenom na tu tvoji palivovou nadrz. Prvni stupen Falcon 9 ma pomer paliva ke zbytku rakety 15:1! Vis kolik vazi samotna padesatilitrova nadrz v aute? Asi 10 kilo. A to je navic benzin sranda proti takovemu kapalnemu kysliku. V aute se mozna resi kazde kilo, ale ne na ukor bezpecnosti/spolehlivosti/ceny. Ono by slo dnesni auta udelat treba s polovicni hmotnosti, ale vydrzely by 1000 kilometru a staly 10 milionu. To je proste pitomost. U rakety ale skutecne MUSIS resit kazdy gram, protoze jinak nikam neletis - nedovoli ti to fyzika. Kdyz autem trefis divocaka, tak v pohode dojedes domu, i kdyz budes mit zohybane plechy, hnutou poloosu a tekouci chladic. U rakety staci naprosta drobnost a v lepsim pripade nikam neletis(viz nedavno kapicka barvy v nejake trubce u merlinu), nebo rovnou bouchnes.

brzdy su ti nanic, ak ti z protismeru vyleti zavodnik v tvojom pruhu. vtedy by sa automaticky katapult hodi. zachranil by ti zivot

Nechybí, tohle je záchranný systém musíš počítat že pod touhle částí celého systému bude superheavy booster (první stupeň). Když při startu selhá tak celá Starship (druhý stupeň) bude sloužit jako záchranný modul. V této výšce při problému při přistání by ti to stejně moc nepomohlo.
To je stejný jako by si chtěl u dopravního letadla při přistání mít nějaký záchranný systém který by fungoval při problému pár metrů nad přistávací plochou. Když v takové kritické fázi přistání vypadnou letadlu motory tak s tím toho taky moc většinou neuděláš.

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

Jde mi o přistání, tato loď má přistávat s posádkou na povrchu s atmosférou i bez ní. Analogie s letadlem není to pravé - pokud letadlu vysadí motory má ještě šanci nouzově přistát, ano ne vždy se to povede. Pokud u Starship dojde k selhání při přistání jako v těchto dvou testech, posádka by byla bez šance. I systém který by v případě takového selhání oddělil v malé výšce kabinu od nádrží a ta by dopadla alespoň pár metrů od výbuchu by dal osádce alespoň nějakou šanci na přežití. Vy si možná myslíte že je to zbytečné, no jsem zvědav zda stejného názoru budou i lidé co s tím budou létat.

U takto koncipované lodi je záchranný systém technicky nerealizovatelný, aniž by to výrazně nezvětšilo váhu a tím pádem snížilo užitečný náklad. Uvědomujete si, že se počítá teoreticky s kapacitou 100 osob? Jak byste chtěl oddělit tak velkou sekci? Víte, jak velký tah motorů by byl na zbrždění tak velké části lodi třeba? Na to by Superdraco z Dragonu nestačily.

Navíc ten záchraný systém by taky potřeboval nějaké motory a nádrže a musel by umět přistát. Nebo by SS musela v sobě obsahovat nějaké nafukovací polštáře či podobný systém.
Aspoň v prvních fázích by to té posádce stejně bylo k ničemu. Sice by pád na Marsu přežili, ale měli by jen kabinu bez motorů a bez paliva. Pokud by na orbitě nebyla připravená záchranná loď, tak by stejně nepřežili.

V téhle knize
https://www.databazeknih.cz/knihy/martan-225946...
je popsaná expedice na Mars, snad se autor inspiroval plány na skutečný let.
Že lidi odletěli, až když na Marsu úspěšně přistály rakety co tam dovezly všechno potřebné pro tu expedici a návrat na oběžnou dráhu.

Dlouhodobě zastávám názor, že osídlit Mars alespoň minimálním počtem pár desítek lidí je v současnosti utopie. Neexistují odladěné technologie a postupy, které by zaručovaly přežití kolonie, které navíc nebudeme mít možnost dopravit cokoli potřebné, kdykoli to bude třeba. Budeme jen sledovat, jak umírají v přímém přenosu a za dva roky v dalším startovacím okně jim poletíme vykopat hrobečky. Využijme toho, že nám kolem Země v dosahu čtyř, pěti dnů letu krouží testovací polygon, kde v (téměř) podobných podmínkách můžeme zkoušet a ladit vše, co bude k osídlení Marsu nutné. Pěstování plodin, stavbu základen, výrobu paliva atd. V tomhle století se fungující základny na Marsu nedočkáme, a to Muskovi fandím.

Budou stejného názoru jako jsou dneska lidé když si sedají do automobilu, letadla, vlaku, lodě, ... s vědomím rizika že mohu zemřít při použití dopravního prostředku.

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

Jednou z věcí která srazila systému Space Shuttle vaz byla arogance nad myšlenkou, že se nemůže posádce nic stát, tudíž není záchranný systém pro posádku třeba.

To je sporné. U vesmírného cestování bohužel vždy váha dopravovaného nákladu (vč. lidí) hraje zásadní roli, a záchranné systémy jsou váha navíc. U ruského sojuzu třeba jde o systém dopravy lidí, tam se záchranný systém čeká. Podobný systém bude na Dragonu a ostatních modulech pro lidskou posádku. Ale raketoplán / space shuttle byl multipurpose, měl nejen vozit lidi, ale i náklady a to ne malé, a každý kilogram se počítal. Záchranný modul v kabině (který by zřejmě zachránil posádku challengeru) by vážil cca 3 tuny, a to méně by pak mohl tento raketoplán vozit...Raději tedy byla zvolena taktika - krapet méně bezpečí zato více nosnosti. Bezpečí bylo zajištěno kvalitní technologií. Nicméně se u Challengeru nepočítalo s odletujícími kusy ledu, které mohou poškodit booster a u Columbie se bohužel nemyslelo na to, že ledem může být při startu poškozena i náběžná hrana křídla (kritické místo pro re-entry).Podobná logika je dnes u dopravních letadel, kde se počítá s vysokou spolehlivostí všech komponent, a nehledí se na bezpečnost lidí z pohledu záchrany při nehodě, protože se dělá vše proto, aby nehoda nebyla. Pokud by měla být kabina dopravního letadla zabezpečena pro případ nehody, měla by padáky a systémy podpory života ve výškách nad 6km, pak by letadlo vozilo méně lidí (circa polovinu) a tudíž by letenky byly dvakrát a více dražší. Rozhodnutí cestovních kanceláří a leteckých společností znáte - nechtějí záchrannou kabinu, chtějí více sedadel...

Přičemž věřím tomu, že výrobci letadel by uměli udělat záchranný systém pro lidi, a nehody by byly tím pádem ve většině případů bez obětí na životech. Pokud by nedošlo k výbuchu bomby nebo paliva/motoru, lidé by neumírali. Jenže když se podíváte na nalítané kilometry a nehody, tak zjistíte, že letecká doprava (aspoň donedávna) byla velmi bezpečná. Teď po Covidu kdo ví...

Jenomže bezpečnost letecké dopravy je vykoupena stoletím krvavých zkušeností. V padesátých létech padala dopravní letadla jak hrušky a nikoho to neodrazovalo, dnes si nikdo nemůže dovolit dvě havárie za sebou, viz.737 MAX.
Navíc současné technologie nosných raket nikdy nezaručí takovou bezpečnost jako u jiného druhu dopravy, dokud to budou male jaderné zbraně, co se týče razance výbuchu.

Ten bezpečnostní prvek je 3 motor nevím co jste na tom nepochopili. Který byl při testovacím letu vypnut.

Vypnut :) Tak se tomu dá říct taky... byl vypnut, protože vyteklo čerpadlo, jako už vícekrát. Protože je potřeba motory šetřit, přibude 4. Tedy motory budou moci běžet na tahu o 1/3 menším. Tam už se myslím dočkáme úspěšného přistání. Motory vydrží pracovat celou dobu. Abych se ale přiznal, čekal jsem, že když se poletí jen do cca 9km, jak SN9 letěl, tak ty tři motory to dají a SN9 přistane. No mýlil jsem se, Raptory jsou horší i než já jsem čekal.

ani v aute nemas zachranny system. tu tiez nebude

Tak v autě máte airbagy, pásy a kolem dokola dost plechu na to, abyste přežil většinu nehod při povolených rychlostech Ale je fakt, že kdybyste měl přežit všechno, auto by bylo spíše tank

zdaleka neprezijes vacsinu nehod v povolenych rychlostiach. spolieha sa na to ze pred tym obaja brzdia, aby sa rychlost znizila na nejakych 50km/h

Každý takový záchranný systém by přidal na komplexnosti celého řešení. Jinými slovy, bylo by tam podstatně víc věcí, které by se mohly potento. Momentálně je to prototyp, ten záchranný systém nepotřebuje. Pak se bude létat bez posádky a než se odváží v tom někoho odstartovat, tak to bude mít za sebou desítky až stovky startu, tak jako Falcon 9. Pak už tam ta spolehlivost bude na takové úrovni, že by si o tom Raketoplán mohl dát jen zdát. A tam taky záchranný systém nebyl, teda po pár letech se na něj vybodli, protože právě jen přidával na komplexnosti a fungoval by jen na zlomku případů. Everyday astronaut natočil pěkné video o tom, kolik životů záchranné systémy ve skutečnosti zachránily, je to velice nízké číslo, tady odkaz přímo na přehled https://youtu.be/v6lPMFgZU5Q...

Zkuste si představit padák, na kterém by dokázalo přistát něco zvící dvou třetin věže žižkovského vysílače...

Pro sea dragon se zprvu uvažovalo pristani prvniho stupne na padáku, ale vyžadovalo by to padak o pruneru 800 metru rozbalovany skoro v rychlosti 2Mach. U StarShip by to bylo ještě o řád těžší, protoze pristava z orbity a ne z par desítek km.

videl jste nekdy pristani falconu 9?

1. Palivo navíc je levnější než raketa. O hodně levnější. V kontextu všeho okolo s tím spojeného je skoro zadarmo.
2. Musí se zkontrolovat, to máte pravdu. Ale co je lepší, když přistane na zpevněné ploše hned vedle hangáru kde ji zkontrolují? Nebo když přistane na padácích kdo ví kde a kdo ví jak daleko, potenciálně v terénu, kam se ani nepůjde dostat s těžkou technikou, která by ji vyzvedla?

jak se to lisi od pristani nosne rakety?

proč? Na to, ze u F9 je pristani jen bonus, tak maj v porovnání se space shuttle solidini uspesnost. Sice je nižší, nez pristavani raketoplanu, ale ne zas o tolik

Kdyz budeme brat ciste uspesnost pristani, tak tu mel Space Shuttle 100 %. Challenger bouchnul pri startu a Columbia pri vstupu do atmosfery.

Loď která by přistávala jako kluzák musí mít řadu kompromisů z hlediska konstrukce. Minimálně musí mít křídla (nebo tvar který by fungoval jako vztlaková plocha), která raketu brzdí při startu a pak po celou dobu pobytu ve vesmíru představují mrtvou váhu. U raketoplánu výhradně na LEO jako je DreamChaser to až tak nevadí. Ale u lodě u které se počítá s dlouhodobým pobytem ve vesmíru a potenciálně meziplanetárními misemi to je až příliš velká cena.
Krátká kapsle jako je CrewDragon je samozřejmě ideální. Ale ta je zase nepraktická v momentě kdy chcete škálovat velikost, protože hypotetický Crew Dragon pro 100 lidí by motřeboval raketu tak 30 m v průměru.

Crew Dragon jsem uvedl jen jako příklad bočních motorů. Je nesmysl něco tohoto tvaru stavět pro 100 lidí. Když už něco takového, tak klasický létající talíř. Křídla můžou obsahovat i zbraňové systémy a nemusí tak plnit jen funkci křídel. Možná pro začátek zbraně nebudou potřeba, ale časem určitě jo (až se více států dostane do vesmíru). Případně se do té plochy dají vměstnat jiné systémy (měřící, těžařské, kamery...).
Pro meziplanetární lety by ta loď musela být trochu větší než ten Dream Chaser, takže ty křídla by se dala lépe využít.

Ja si zase myslim, ze to jinak nejde. Tenhle stroj ma pristavat na Marsu, kde rozhodne zadne runwaye nejsou a i kdyby je nekdo postavil, bylo by asi dost obtizne je udrzovat provozuschopne. Pripravit pristavaci plochu pro kolme pristani bude vyrazne jednodussi a dost mozna to pujde i bez ni.

Když by nebyla dráha, tak by to přistálo na místě. V podstatě by to byl takový vesmírný Harrier (VTOL). Když by dráha byla, třeba po návratu na Zemi, tak by to přistálo na ni.

Kolik uz ma za sebou BE4 opetovnych zazehu pri letu? Staci orientacne.

Tak minimalne tento https://www.geekwire.com/2021/jeff-bezos-kicks-bac... ...

Jo aha... ty neumis cist. Tim se mnohe vysvetluje.

Tak static fire je první úspěšný krok. Brzy budou další, don't worry.

Ale uz ted mas jasno v tom, ze je BE4 lepsi, nez raptor.

Pozor to jsem neřekl, jen říkám, bze jeho vývoj je lepší. Já nejsem opravdu vik_tor 😂I když s ním souhlasím😉

Let je pro funkční věci už jen třešnička na dortu 😉 netřeba žádný rapid dev s bouchajicimi sudy... Stačí pěkně v klidu dělat pořádnou práci. Za tohle mám Bezose rad👍

totez yt https://www.youtube.com/watch...

A tak nejak tupe predpokladam, ze prvni zazeh to neni

Aha takže static fire test v testovacím středisku společnosti která ještě za sebou nemá žádný komerční let je důkaz nadřazenosti motorů BO nad SPX, ... takových videí z testování raptorů je že by to vydalo na celovečerní film.
BO je někde na úrovni vývoje jako když se před lety testovali Merliny které už za sebou mají 100+ letů.
Ty jsi prostě hňup který nazve hovno čokoládou, a s pusou plnou sraček budeš okolí přesvědčovat jaká je to delikatesa a vůně.

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

Ano tento static fire je začátek série úspěchů Be4. Je totiž s jeho parametry s fyzikou ok.

Apropos, "důkaz nadřazenosti" jsem rozhodně nepoužil. Já říkám, že Bezos používá rozumné technologie, parametry jeho motorů se slučují s aktuálními fyzikálními vlastnostmi materiálů, a mají ještě rezervu. Pokud vezmu v potaz klidný průběh vývoje, kdy nikdo nepoletuje s polohotovými prototypy, které pak nebouchají atp, tak za mne Bezos a jeho vývoj jsou opravdu OK. Výsledek se ostatně brzy ukáže. Musk bude koukat na to, jak BE4 letí s nákladem nahoru, zatímco jeho SN14 bude teprve dolaďovat motory, které již budou seškrceny na fyzikální meze, přibudou motory (logicky - s menším výkonem jich bude potřeba více) atp... Ty 4 motory nejsou nic jiného než přiznání, že aktuální raptor nemá parametry, které měl mít. Na druhou stranu je pravda, že až to doladí, mohou jít zpět na 3 ... pokud se ale problémy podaří vyřešit. V což v aktuální situaci moc nevěřím.

Žádné čtyři motory tam nebudou. Počet motorů se nemění. Mění se akorát to, že doposud před přistáním zažehávaly jen dva motory ze tří, což je minimum potřebné pro kýžený způsob přistání. Pokud ale jeden motor selže, už pak nelze přistát. Nově tedy budou zažehávat všechny tři motory, aby zvýšili šanci, že alespoň dva naběhnou v pořádku. A pokud naběhnou všechny tři, jeden motor hned vypnou, protože potřebují jen dva.

Byl bych prisahal, ze jsem vcera cetl o narustu poctu motoru. Nicmene nemohu dohledat, takze davam za pravdu s poctem motoru. To, proc nebyly spusteny vsechny tri ponechavam spise otevrene. IMO mely byt uz nyni spusteny, ale proste uz to neslo. 3. Motor byl v okamziku priblizeni jiz mrtev. Navic oproti SN8 byl nyni let SN9 mnohem horsi, motory vypoustely podivny cerny dym a jiz se neukazovaly zabery na motorovy prostor celou dobu. Je dost spekulaci okolo tohoto startu, a hodne jich podezira raptory ze SN9 z velmi spatneho stavu.

Ty jsi fakt konspirační genius, ... jediný kdo tady spekuluje jsi ty.

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

Tady mozna (i kdyz tu je i par dalsich, kteri se snazi jen tupe nezrat to, co se jim v kuse podava, ale zamysli se), tu se to ovcemi jen hemzi. Beceni je casto slyset az za Vysocinu. Jenze svet neni jen vtm.zive.cz

Tak uvidíme, na to že BO je o dva roky starší než SPX tak zatím kouká jenom Bezos na 100+ komerčních startů SPX.
A prosím, s čím ty BE4 poletí ? na virtuálním New Glen? možná by pro začátek bylo dobrý alespoň pár komerčních letů s New Shepard. add, a žádný 4 motory tam nebudou, jen se vyzkouší jiná metoda se zážehem všech tři pro zvýšení redundance a následně vypnutí jednoho pro manévr na který potřebují jen dva.

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

Ty jsi vážně za celou dobu vývoje SS nepochopil proč musí být raptory na metan ?
Jen taková malá kontrolní otázka, jak vyrobíš na Marsu LNG nebo kerosin když tam nejsou vrstvy zkapalněných dinosaurů.
Alespoň teoreticky prosím, protože jestli to víš tak dostaneš Nobelovu cenu za chemii slibuju.
Nebo zase jen plácáš jako vždy hlouposti aby jsi se cítil zajímavě?

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

Oba moc dobře víme, že Spaceship na žádný Mars nepoletí. Rozhodně ne v podobě, jakou má dnes. Nejbližším cílem je Měsíc. A tam tedy doletí i na kerosen - pokud platí, že zvedne těch 100tun (mmch, ještě nedávno se říkalo, že 150... dnes už se tvrdí jen 100 a to číslo bude zřejmě zatím klesat... než se opraví raptory).
A teď si ale položme otázku - opravdu si myslíte, že je reálné, že se tímto - byť jen konceptem - dá na Mars bezpečně doletět a pak zpět? Začínám chápar, proč musk tvrdí ,že to má být sebevražedná mise / jednosměrná mise - jeho stroj jinou variantu ani nenabízí.

Je potreba si priznat realitu. Starship se k ceste na Mars vubec nehodi, pokud tam nehodlate zustat a hrdinne zemrit. Cela myslenka vyroby methanu na Marsu Sabatierovou reakci ma drobnou vadu v tom, ze k ni je potreba vodik a CO2. Vodik na Marsu neni, musel by se vozit. Cele je to proste Muskuv PR blabol.
Realne se poleti na Mesic. A u tohoto letu je uplne jedno co za palivo. I kdyz teda BE4 metanovy je.

Vodík se dá vyrobit elektrolýzou z vody, která na Marsu je. CO2 tvoří 96 % tamní atmosféry. Kde je problém?

Voda na Marsu prakticky neni. Mozna v nejakem podzemnim ledu desitky metru pod povrchem. Rozhodne neni realne aby pristala kosmicka lod, vytezila si nekde led, pal z ledu vyrobila vodik a z nej Sabatierovou reakci metan Pojdme si udelat maly vypcet. Starship ma nadrze dle Wikipedie na 1200 tun paliva. (Methan/LOX). Mix ratio je ~ 1:3, tj v nadrzich je 300 tun metanu.V tune metanu (CH4) je 400 kg vodiku. (C ma atomove cilso 6, H 1). Tj je nekde potreba sehnat 300 x 0,4 = 120 tun vodiku. Atomove cislo O je 8. V tune vody (H2O) je tedy 800 kg kysliku a 200 kg vodiku. K vyrobe 120 tun vodiku je tedy potreba 600 tun vody, nebo tedy na Marsu spise ledu.Jak se bude z toho podzemi na Marsu 600 tun ledu tezit? Prileti tam Starship. Priveze si sebou tezni stroje? Chemickou tovarnu na Sabatier? Nekolik km ctverecnich solarnich baterii na vyrobu elektriny?Na vyrobu 1 kg vodiku z vody je potreba cca 60 kWh elektricke energie. na 120 tun bude tedy potreba 60 x 120 000 = 7 200 000 kWh = 7200MWh. Rekneme ze vyroba vodiku bude trvat 200 dnu, pokud by to bylo dele, Starship nestihne odletove okno. Potrebujete tedy solarni elektranu s rocnim vykonem 7200 * 365/200 = 13140 MWh. Na zemi by takova elekrarna musela mit peak vykon cca 13 MWh. Na Marsu je jen 60% pozemskeho osluneni. Potrebny peak vykon tedy bude 21.9 MWh. 1 m2 solarniho panelu (super kvalitniho) ma vykon cca 300 W peak. Je tedy potreba 71 000 m2 panelu...keter budou vazit cca 8 x 71000 = 568 000 kg. 568 tun! Jak je tam Starship s nosnosti 100 tun doveze?Mam jeste pokracovat nebo uz je jasne ze to je cele blabol?

Tohle já nedokážu posoudit. Ani neříkám, že to bude jednoduché, nebo že to SpaceX zaručeně dokáže.Reagoval jsem jen na to, že "vodík na Marsu není". Faktem je, že se dá vyrobit z ledu, kterého je na Marsu spousta. Posouzení toho, jak moc obtížné jeho získání bude, nechám na chytřejších lidech, než jsem já.

"V tune metanu (CH4) je 400 kg vodiku. (C ma atomove cilso 6, H 1)"
Jenže relativní atomové hmotnosti zaleží na nukleonovem cisle. Takže pomer hmotnosti neni 6:1, ale 12:1, v CH4 12:4= 3:1, tedy vodíku tam je 250 kg/tuna, ne 400kg/tuna
"Rekneme ze vyroba vodiku bude trvat 200 dnu, pokud by to bylo dele, Starship nestihne odletove okno. "
Ty SS co tam přivezou první vyrobnu metanu tam klidně muzou byt tri roky
" Je tedy potreba 71 000 m2 panelu"
Neco podobneho nekdo rekl Muskovi. Odpoved byla "So it be"

Pokud se bude pocitat pres relativni atomove hnmotnosti (coz je spravne, dekuji za opravu) na vysledku to skoro nic nezmeni. V tune metanu je tedy 250 kg vodiku. V tune vody H2O 2:16 = 8:1 je vodiku jen 111 kg. K vyrobe tuny metanu tedy potrebujeme 250/111=2,25 tuny vody. K vyrobe 300 tun metanu je tedy potreba 300 x 2,25 = 675 tun vody. Tedy jeste o 75 tun vice !Zni velmi nerealne ze by tam roboti tezili led, staveli solarni farmy a pak vyrabeli metan Sabatuerem a teoprve potom by tam prileteli lide. V tomto stavu dnesni robotika urcite neni. Do roku 2030 si troufam rici ze urcite nebudePokud jde o tu plochu clanku.....necham to bez komentare.

vidim to podobne. Kolem roku 2030 prvni pokusna tezba ledu.

Fotovoltaika je ve všech ohledech jenom zelená pohádka. Na reálné použití jsou nutné daleko koncentrovanější zdroje energie.

Motor je to opravdu složitý, ale konstrukci naopak zvládá velmi dobře. To že motor zatím nefunguje ve všech režimech provozu dokonale, tak nejspíše brzy odladí.To třeba ruské motory pro lunární těžkou raketu byly daleko větší problém, který Rusové neodladili nikdy a museli proto odpískat souboj s Amerikou o Měsíc. Tyto motory pak byly použity později na jiných raketách a způsobily několik vážných havárií.
Těch motorů bylo na té raketě kolem 30-40 a jejich spínání a vypínání bylo řízeno
složitým algoritmem, přičemž motory se v případě poruchy vypínaly po dvou protilehlých. I v případě vypnutí několika měla být raketa teoreticky schopná doletět, bohužel k tomu nikdy nedošlo.

Ad To tře­ba rus­ké mo­to­ry pro lunár­ní těž­kou ra­ke­tu by­ly da­le­ko vět­ší pro­blém, kte­rý Ru­so­vé ne­od­la­di­li ni­kdy a mu­se­li pro­to od­pís­kat sou­boj s Ame­ri­kou o Mě­sícTato budoucnost čeká motor raptor a každý jiný, kterého ambice překonávají fyziku...

Problem motoru na N1 byl, že nešli testovat jinde než na rakete. To se raptorum nedej
Fyzikalni limity neporusuje ani jeden z nich

Raptory se totiz testuji jen na rakete :) A fyzikalni limity berte z pohledu materialoveho inzenyrstvi. Ty tlaky jsou tam velke, a chlazeni turbokompresoru bidne. Kdyby to tak nebylo, tak by raptor bez problemu fugoval. Dukazem je jeho realna implementace.
Ja osobne verim tomu, ze s funkcnimi raptory by oba sudy, tedy SN8 i SN9, v klidu udelali cely test, a to nejen do 10 ale i do 20 km. Protoze na papire jsou to fakt dobre motory.
Jenze oba vime, ze papir snese vsechno (vcetne internetu), a tak je vysledek jaky je.

Problemy s Raptory a Starshipem prave sovetskou N1 a jeji problemy s motory NK33 velmi pripominaji. NK 33 se nikdy nepodarilo poradne odladit....museli zkonstruovat novy RD 180 aby to vyresili

Nemas na mysli NK 15? NK 33 lita dodnes. Problem ale nebyl ani tak v motoru, jako v tom, ze jich potrebovali 30 najednou a nemeli to jak otestovat, takze "drobnosti" typu vibrace se resily az behem ostrych startu.

Vlozim se do diskuse ok? :)) Tak ne, NK 33 neleta a nikdy neletel. Leda bychom brali NK33 jako family of engines based on NK 15/33.During the years there have been many versions of this engine:
NK-15 (GRAU index 11D51): Initial version for the N1 first stage.
NK-15V (GRAU index 11D52): Modified NK-15 optimized for vacuum operation, used on the N1 second stage.
NK-33 (GRAU index 11D111): Improved version for the N1F first stage, never flown.

Letal az NK 33A - ale uznejme, byl to uz jiny motor.see more https://en.wikipedia.org/wiki/NK-33...

Z tveho linku: "The Antares rocket was successfully launched from NASA's Wallops Flight Facility on April 21, 2013. This marked the first successful launch of the NK-33 heritage engines built in early 1970s."A o co ti vubec jde? Ok, rikejme tomu NK 33 A, nebo treba NK 33 X. Ja v prvni rade rozporoval vyrok tveho spolupacienta, ze N1 bouchala kvuli NK33.

Heritage engines. To tam ctu. NK33 nikdy neletel. NK33A je jiny motor.To ze byl sovetsky inzenyr liny motor prejmenovat a pridal pouze pismenko je vec druha. Ale obecne plati, ze ruska moon rocket selhala, N15 byl duvod, NK33 byl primy potomek se vsemi jeho neduhy. NK33A byl vnitrne uplne jiny motor. A spolupacient zni hezky :) Dik

"Heritage engines. To tam ctu. NK33 nikdy neletel."Nemuzu za to, ze neumis anglicky. To nebyly nove motory. To byly motory, ktere kdysi soveti vyrobili pro nastupce N-1.

N1 bouchala kvuli velikasstvi a prilisnemu poctu motoru na 1 stupni. Presne stejna diagnoza jako u Starshipu. To ze Nk 15 bylo tak na urovni dnesnich Raptoru situaci jen dokreslujje. Hezky se sice snazis, ale mel by sis to priznat. Pokud nechces vypadat jako pitomec

A zatim co u slova "pacient" se ocekava, ze muze dojit k vyleceni, tak u ovce jde o genetiku, tam se vyleceni nepodari, bee bude az do konce dni Jak rikal sveho casu Mirek Kalousek "Já se občas napiji, vy se chováte jako debil. Rozdíl mezi námi je v tom, že já se z toho vyspím,"

NK 33 je dalsi vyvojova verze NK 15. A lita velmi omezene, snad jen v hornim stupni Sojuz 2v. Nikdy nemohla byt vic nez 1. Pokusy ji pouzit v Antaresu ve dvojici dopadly spatne, havariemi. Ani NK 33 uz se nevyrabi a jen se vyuzivaji zasoby vyrobene prave pro raketu N1.Prave v tom testovani az za letu jsou si N1/NK15/33 a Starship/Raptor podobne. I to mnozstvi motoru v 1 stupni je podobne. Kolik jich ma na SuperHeavy byt? 28?

Nedokazes proste priznat, ze jsi napsal hovadinu? Na N-1 nikdy zadny NK 33 namontovany nebyl.

Ale klidne priznavam ze na N1 byla NK15, je mi to celkem jedno Tedy potom je situace s Raptorem analogicjka s NK 15. Tedy nepovedeny motor, ktery potrebuje vyrazne doladit aby se dal pouzit. A ani pak to nebude nic moc.Nicmene...kdyz kouknu do Wikipedie tak se tam pise. The NK-33 and NK-43 are rocket engines designed and built in the late 1960s and early 1970s by the Kuznetsov Design Bureau. The NK designation is derived from the initials of chief designer Nikolay Kuznetsov. The NK-33 was among the most powerful LOX/RP-1 rocket engines when it was built, with a high specific impulse and low structural mass. They were intended for the ill-fated Soviet N-1 moon rocket.

On je stále stejný. To je ten problém. Proto ho vylili z paypalu.

Myslím že to bylo jinak, Musk už myslel na něco jiného a Paypalu se nechtěl naplno věnovat.
Nakonec je to dobře, je to jen otázka času než tyhle platební mikrosystémy první generace převálcují kryptoměny.
Už tady čekám sto řvounů, že kryptoměny jsou jen trend a moda a že zaniknou a kdesi cosi. Nebudu s váma o tom diskutovat, ale povíme si to za 5, 10 let. Ale je jasné, že tam je vývoj a může jistě přijít další vylepšená generace.
Nicméně Paypal jako takový už má svá nejlepší léta za ssebou. Mějte hezký den.

Urychlit problém není, zabrzdit však ano.

No, urýchliť plechovicu s veľkým čelným prierezom na rýchlosť zvuku nie je jednoduché. Obzvlášť ak motory vyzerajú dosť srandovne.

Výstupné trysky nadzvukových objektov mávajú prierez odhadom tak polovicu čelného prierezu objektu.

Ne, záměrně vypínali motory, aby loď zůstala v podzvukovém režimu.

I při přistání ? Vy této pohádce věříte?

Přistání bylo něco jiného. Tam se měly zažehnout dva motory a jeden z nich se měl po čase vypnout. Ale ten druhý se vůbec nezažehl, takže celé přistání selhalo. Nějak nechápu, jak to souvisí s vypínáním motorů při letu nahoru a co myslíte tou pohádkou.

No pohadka je imo, ze mely byt jen dva pri pristani... Mely horet tri. SN8 se o to pokousela, pokud se dobre pamatuji

Je to myslim videt tady... jenze pak jeden motor zdechne, a pak vzapeti druhy https://twitter.com/jonostrower/status/133680... ...

Člověče, vy žijete úplně mimo realitu a vidíte to, co chcete vidět, i když to tam vůbec není.Vždyť na tom vašem videu je jasně vidět, že u SN8 se zažehly jen dva motory a třetí nic nedělá (což byl plán od začátku). Stejně tak při letu SN9 moderátor ještě před přistáním jasně řekl, že plán je zažehnout dva motory a pak jeden po nějaké době vypnout. A taky ano, na videích je jasně vidět, že jeden se zažehl, druhý se o to pokusil, ale neúspěšně, a třetí nic nedělal.Ale ne, vy se prostě budete zuby nehty držet nějaké vlastní mimózní teorie o tom, že selhal i třetí motor, i když tomu absolutně nic nenasvědčuje.

nekrmte trolla, jemu nejde o to dobrat se tomu, jak to skutecne bylo...

v tom je ta inovacia. ta raketa klesa na bruchu a padova rychlost, po kratkom googleni, je cca 100m/s, takze daleko od rychlosti zvuku

Asi tu koukam dochazi k omylu ... jeden se bavi o startu a letu nahoru (PM) a pak jeden o padu/letu dolu (vy) :)

"I při přistání ? Vy této pohádce věříte?" to si pisal ty? rozumies tomu co si napisal?

On si přehazuje nicky, a pak neví co který z nich co psal. To je u něj normální.

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

😁Marku, podle sebe soudím tebe?

Ne, soudím podle toho že je nepravděpodobné aby existovali dva stejní hňupové co tady rozšiřují skoro identické nepodložené bláboly bez relevantních důkazů či zdrojů.
Ale když se sebe chceš dělat dál hlupáka tak ti v tom pochopitelně nikdo nebude bránit. Sice se nemá dělat legrace z postižených lidí, ale alespoň tady funguješ jako komická vložka.

“A common mistake that people make when trying to design something completely foolproof is to underestimate the ingenuity of complete fools.”

je 100% jiste, ze jsme dva různi lidé... Ale ovcí je Vás tu více než dost. Na takové kvanta dva nestačí. Ale zas je pravda, ze bolsevik se svými SSM taky dokázal gumovat lidi pomocí pohádek, proč by to nedal Musk. Technologie je to známá, lety prověřená, stačí jen oprášit staré knihy. A dolárky se jen hrnou, a užiteční hňupi tomu kryjou záda.

Čtěte pořádně, možná vám čeština dělá problémy... Studujte😉

ja mam problem iba s idiotmi okolo seba

Ty budeš hodne chytrý odborník.

otaca sa to motormi a tymi klapkam. nic viac k tomu netreba. reaktivne dusikove trisky sa pouzivaju vo vakuu, tu ma predpokladam vacsiu ucinnost aerodynamicka klapka