Elon Musk: „SpaceX by mohla pomoct zprovoznit orbitální observatoře.“

Vesmírný teleskop není komunikační satelit. Opravdu nejde vyrábět sériově ve velkých počtech. Jeho základem je nepředstavitelně přesná optika a mechanika. Vůbec zajistit aby přežil start rakety je výrazně dražší, než postavit srovnatelný teleskop na zemi a dokud se nevyvine jiná doprava do vesmíru, nebo konstrukce přímo ve vesmíru, budou mít pozemní teleskopy prostě navrch a ty vesmírné se budou používat jen pro specializované účely, jako je tomu teď.

Vzhledem k trendu budou komunikační satelity dostatečně malé na to, aby pozemní teleskopy vůbec nerušili, mnohem dříve, než bude reálné postavit EELT level teleskopu ve vesmíru.

Tvrdiť prečo všetko nejde niečo spraviť je nezmysel. Tak ako ide spraviť linku na výrobu áut, smartfónov, zrkadloviek a podobnej komplexnej elektroniky prečo by msl byť problém vyrábať vesmírne teleskopy? Už dávno nieke potreba zrkadlá dokonake brúsiť do presného tvaru. Stačí aby boli segmentové a potom sa dajú chŕliť doslova na páse čoho využíva aj EELT . Optika, zasa nieke problém vyrábať spomínané zrkadlovky

Spomínal sa tu JWST, to ale nieje nič iné ako zlatá baňa Northrop Grumman. Každé meškanie = viac prachov pre Northrop. Technicly nieje jednoduché postaviť obrovský teleskop na obežnej dráhe no zasa len závisí na cene výroby , potrebuješ vysokú sériovosť jednoduchých modulov a cene za vynesenie. Ak sa najde nielto ochotný do toho naliať súkromý kapitál verím že nebude problém postaviť aj 100 m zrkadlo z jednoducých modulov ako jednu obrovskú družicu a to doplniť v ohnisku družicou s výkonnou optikou. Teraz sa pracuje na projekte vrsmírneho interferometru ELISA pre ktorý prebehla misia LISA pathfinder ktorá demonštrovala techniku presného udržiavania polohy doslov na nm odcýlky v polohe.

Tak cílem je zaplatit cestu na Mars

pokud lidi někdy na Mars poletí, tak to bude jeden symbolický let,starlink už dávno převzala americká armáda

Primarnim cilem je (stejne jako u kazdeho jineho podnikani) zisk

Každému je jasné, že to skončí zasviněnou oblohou. Pak na to bude koukat jako blbec a bude se to za desetinásobek nákladů na vynesení dostávat dolů.

Hmm, aktuálně spaceX chce mít satelity ve vyšší kolem 550km kde pasivní deorbitace i u rozbitého kusu by měla být nějakých 5 let, co jsem četl. O jaký nákladech mluvíte? O těch vyslat satelitu signál aby brzdil a uspíšil svoji smrt v atmosféře, nebo o nákladech na čekání 5 let než sám od sebe spadne vlivem tření o atmosféru? Ani u jednoho nevidím nic co by byly desetinásobky na dostání dolů... Pokud tedy nechcete při čekání sežrat popkorn v ceně desetinásobku vynesení,...

Hlavně pokud bude soukromník schopný nahoru dostat 42 000 kusů, otevírá se cenově možnost pro úplně jiný level výzkumu. Bude možné stavět konstelace vědeckých satelitů za pár korun. Elon může přispět třeba nějakou základní platformou (energie, navigace, datové připojení) a vědci si dodat laboratoř.
V takové chvíli se dá začít uvažovat třeba o měření reliktních neutrin...

akby to viedlo k vynasaniu obrovskych dalekohladov, tak by to naopak viedlo k brutalnemu rozvoju astronomie. s dalekohladmi priemeru niekolkodesiatok metrov by slo pozorovat aj planety mimo nasej slnecnej sustavy

Jistěže v budoucnu, problém je cena. V Jižní Americe se staví 42m dalekohled v ceně 1 miliarda eur. Teleskop Jamese Webba, má zpoždění několik let, cena je přes 17 miliard dolarů. Součet plochy amatérských dalekohledu dalece převyšuje plochu profi observatoří. Zase kvalita není taková, ale společnými silami pokryje mě větší část oblohy. Víte, že 8 cm dalekohledem lze sledovat tranzity exoplanet? Že i profi astronomové spolupracují v kampaních s amatéry? Nemáme zas až tak špatné přístroje v ceně stovek tisíc, někteří i milionů korun. Máme díky tomu docela dobré skills z optiky, navigace ATP. Můžeme sledovat blízkozemní asteroidy, naše data upřesňují jejich dráhy i tvary.
Elon Musk říká, zaplaťte si násobně dražší přístroje, zatím "neexistující" dražší servis, pak dejte vaše peníze mně a já budu tak hodný, že vám to tam dopravním.

Nějací astronomové Muska nezajímají, když je ve hře 16mld USD dotací https://www.wsj.com/articles/musk-s-spacex-lo... ...

To by som netvrdil, SpaceX aktívne pracuje spolu s astrnómmi na úprave družíc tak aby len mininálne ovplyvňovali pozorovania.

hej preto je tu musk, aby teleskop jamesa webba nestal na konci 50 miliard dolarov a netrvalo jeho postavenie 30 rokov. jedna vec je tranzit a druha sa pozriet co im tam rastie na zahradke :)

jenže svatý Elon žádný teleskop nepostaví,
i kdyby nějaký takový teleskop vynesl zadarmo, furt to budou násobky cen pozemních teleskopů,
další věc je servis, pozemní teleskop je poměrně snadno opravitelný, kdežto vesmírný teleskop ne, bude je svatý Elon servisovat zadarmo na své náklady, když zasvinil oblohu?

ja si pockam az ho vsetci poriadne vyhejtuju a az bude mat zo starlinku par miliard navyse. a ja myslim ze potom nieco postavi

Ty jsi zkrátka nepoučitelný. Elonův svěděk.

tak zrovna vcera ma musk nasral zlahcovanim korony

Když se nezačne teď, tak kdy? V budoucnu to nikdy nebude, když vždycky se řekne "Ále, radši zastavíme tuhle konstelaci satelitů, nebo se o tyhle postaráme digitálně" To se může dělat donekonečna.
Cena satelitů je dána:
1) Náklady na vynesení které bejvaly tak vysoké, že se radši připlatilo za satelit aby byla menší pravděpodobnost selhání protože na vynesení druhého levnějšího satelitu by jim nikdo prachy nedal (ano, mnohdy by nedostaly ani na druhý levnější satelit, ale někdy ano)
2) používání specializovaných komponent pro vesmírné užití místo běžných průmyslových komponent (odolnost vůči radiaci,...)
3) komponenty nevyužitelné jinde než u satelitůSpaceX už bod 1 postupně odstraňuje, zdá se že podobnou cestou půjde Blue Origin (A Ariane, Roskosmos a ULA nebudou mít co žrát).
Bod 2 ukazuje cestu s redundancí běžných komponent (zajímalo by mě hlavně jakou řídící elektroniku užívá Starlink. Dragon tuším má běžné čipy, ale s redundancí) které jsou o dost levnější a bod 3 řeší právě starlink. Iontoví pohon a spol... nezlevní bez masivní sériové produkce kterou zajistí právě starlink a podobné projekty.
V principu máme tu problém slepice a vejce. Chceme míst levné vědecké satelity, ale ty nebudeme mít bez levných komerčních satelitů a ty nebudou levné dokud nebudou ve velkých počtech.

Hlavně je potřeba to prolomit. Jak se to povede (ale třeba i podnikání ve vesmíru) tak máme na dosah neomezené zdroje a potenciál na cokoliv. Země už je nám prostě malá.

Kde jste vzal 17 mld dolarů pro JWST? Odhad nákladů, podle AJ wiki přerost 10 miliard teprve loni.
Mimochodem, počáteční předpokládané náklady JWST byly o dost nižší (měl být i vypuštěn roku 2007) Ale kvůli odkladům rostl a rostl z původní půl miliardy USD v roce 1997.

To že Starlink a iné megalonštelácie budú problém sa vedelo už dávno. Starlink má tú smolu že sa ukázala jeho vysoká viditeľnosť ktorú nik nepredpokladal.

SpaceX velmi rychle snižuje cenu za vynesení. Nakonec to ani dražší být nemusí, připočítejte i to, že aby jste dnes stavěl observatoř trochu k něčemu, bude to mimo civilizaci někde v Peru....

Níže v diskuzi se píše, že observatoř v Jižní Americe vyjde na 1mld EUR. Teleskop Jamese Webba je už na 17mld USD a to ještě není ani na orbitě. Na kolik vyjdou servisní zásahy v Jižní Americe a na kolik na oběžné dráze? Co koukám na Hubble, tak servisní mise 3A stála 136 milionů USD. Dovolím si předpokládat že servsní mise stejného rozsahu v Jižní Americe nebude stát ani 10 milionů USD.
Ona cena za vynesení je totiž jenom směšným zlomek z ceny celého satelitního teleskopu...

Logicky je potom řešení v návrhu satelitů, který bude natolik levný, aby servis znamenal jeho poslání to atmosféry a vynesení nového.
Nezapomeňte, že u pozemských teleskopů se nikdy nezbavíte vlivu atmosféry.
Od Hubble se technologie dost posunula....

moderní observatoře dokáží vliv atmosféry velice dobře eliminovat. Aby měl teleskop nějaký význam, musí to být velice přesné zařízení které nikdy nebude levné.

Zatím se stařičkému vysloužilému Hubblu vůbec nic nevyrovnalo.

Mám pocit že to už není pravda a Pokud tedy vezmeme stejný obor spektra tak poslední upgrady teleskopů minimálně dorovnaly laťku pokud ji nepřekonali

Mám pocit že to už není pravda a Pokud tedy vezmeme stejný obor spektra tak poslední upgrady pozemních teleskopů minimálně dorovnaly laťku pokud ji nepřekonali.A představa že postavíte teleskop a pak ho obsadí vědci a tím je hotovo je mylná.Jde o neustálé vylepšování a upgrady optiky mechaniky elektroniky i výpočetního vybavení.To vše prakticky kontinuálně v kosmu je totéž zatím neproveditelné. Upřímně internet s nízkou latencí kdekoliv v divočině je nepotřebný povětšinou.

EELT se čtyřicetimetrovým zrcadlem stojí miliardu eur. JWST má asi šestimetrové zrcadlo a stojí deset miliard dolarů. Úspora nějakých 100 milionů na raketě tady jaksi moc nepomůže. Nehledě na to, že takový teleskop je speciální náklad který vyžaduje úpravy rakety. Rozhodně nejde vynést za běžné komerční ceny.

Obří dalekohledy jsou slepá cesta, budoucnost patří stovkám a tisícům malých dalekohledů na vysokých drahách nad geostacionární dráhou. To, co uvidí optický interferometr o průměru 100 000 km se vymyká veškerým představám současných astronomů, kteří brečí u Starlinků

jasně, a budeme moci snímat jen jednu věc po několik let a nic jiného... já jasně mluvím o kapacitách, a ty nám vesmírné teleskopy ještě dlouho nenahradí.

Zatím všechno nejlepší pochází z oběžné dráhy. Takové snímky a tolik exoplanet nedá nic, co je dole na Zemi.
Zaplněná oběžná dráha je bohužel Černý Petr a nic lepšího, než přesunout teleskopy na čistější místa.
(oběžná dráha Země, Měsíce, Marsu .... Měsíc samotný či Mars samotný).
Investice astronomické, na začátek. Až to bude rutina, tak se vynaložené náklady milionkrát vrátí.

jenže rutina to jen tak nebude.
Jinak v současnosti budované obří pozemní teleskopy slibují 10-20x větší rozlišení než Hubble při stejné kvalitě. Dokáží terestriální exoplanety skutečně vyfotit, né jen zaznamenat blikání hvězd jako to dělá Kepler nebo TESS.

Lepší než jeden obří Webb, by byly stovky menších dalekohledů, třeba o průměru půl metru. Když by spolupracovali jako optický interferometr, strčili by do kapsy i největší dalekohledy za desetinovou cenu

takhle jde sice získat vysoké rozlišení, ale chybějící světlo si jaksi nedomyslíte. Takže super pro světlé objekty, ale hlavní účel JWST nebo obřích pozemních teleskopů opravdu nenahradíte.

on to říkal Musk už po vypuštění prvního vláčku starlinku.

Taky jsem mu to navrhl a i moje příspěvky čte