Navzdory naléhavým výzvám ke snížení spotřeby fosilních paliv za účelem splnění klimatických cílů ukazuje zpráva o globálních uhlíkových emisích, že letos budou emise CO₂ přibližně o 1,1 % vyšší než v loňském roce. Podrobnosti přináší New Scientist a řada dalších médií.
Předpokládá se, že celkové letošní emise oxidu uhličitého z fosilních paliv dosáhnou 36,8 miliardy tun, což je opět rekordní hodnota. Tempo růstu pro letošní rok je tak vyšší než průměrné tempo růstu 0,5 % ročně za posledních 10 let. Tato zjištění z výroční zprávy Global Carbon Budget se přidávají k dlouhému seznamu alarmujících klimatických rekordů, které byly v posledních měsících překonány.
Může za to Čína a Indie
Spalování fosilních paliv (uhlí, plyn a ropa) je hlavním zdrojem emisí CO₂ do atmosféry a současně největší příčinou zvyšování teploty. Zpráva ukazuje, že navzdory naléhavým výzvám ke snížení spotřeby fosilních paliv, aby se zabránilo zvýšení globální teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriální dobou, tyto emise bohužel stále rostou.
„Bohužel v Číně a Indii došlo k výraznému nárůstu emisí,“ říká Pierre Friedlingstein z Exeterské univerzity ve Velké Británii. Indie vyprodukovala o 8,2 % více emisí než loni, zatímco v Číně emise vzrostly o 4 %. Smutným faktem je skutečnost, že tento nárůst nevyvážil ani pokles emisí v Evropské unii a Spojených státech amerických.
„V Číně pokračoval nárůst větrné a solární energie, bez něhož by byl růst emisí mnohem vyšší,“ uvedl vedoucí výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní výzkum klimatu a životního prostředí (CICERO) Jan Ivar Korsbakken, který vypracovává prognózy čínských emisí. „Solární a větrná energie však nedokázaly pokrýt vysoký růst poptávky po elektřině a nízkou produkci vodní energie v důsledku sucha, a tak vzrostla i výroba elektřiny z uhlí.“
Očekává se, že o 1,5 % rovněž vzrostou emise CO₂ z používání ropy, a to především v důsledku emisí z letecké a pozemní dopravy v Číně, ačkoli tyto emise jsou stále nižší než v době před pandemií. Emise produkované spalováním zemního plynu by měly letos vzrůst přibližně o 0,5 %.
O 1,5 °C se může oteplit do sedmi let
Před patnácti lety rostly emise z fosilních paliv přibližně o 2 % ročně. „Vypadá to, že emise se dostávají do bodu, kdy se již z roku na rok příliš nezvyšují,“ říká Friedlingstein. „Doufejme, že se blíží k vrcholu.“ Na druhou stranu je nutné brát v úvahu skutečnost, že se nárůst téměř každým rokem počítá z vyšších čísel, takže když emise vzrostou o stejnou hodnotu, vyjdou v procentech nižší než rok předtím.
Při zohlednění fosilních paliv i změn ve využívání půdy, jako je odlesňování, zpráva předpovídá, že celkové emise CO₂ v roce 2023 dosáhnou 40,9 miliardy tun. To je přibližně stejná úroveň jako v minulém desetiletí. Důvodem je skutečnost, že nárůst emisí z fosilních paliv byl kompenzován poklesem emisí vyplývajících ze změn ve využívání půdy.
Pokud však budou emise CO₂ pokračovat na této úrovni, budeme mít 50% šanci, že do sedmi let překročíme hranici oteplení o 1,5 °C. „V příštích 15 letech se musíme dostat na čistou nulu,“ říká Friedlingstein. „Je to superambiciózní a s největší pravděpodobností se to nepodaří.“
„Pokračující růst globálních emisí jasně ukazuje, že je naléhavější než kdy jindy jednat, pokud chceme mít možnost dosáhnout cíle Pařížské dohody omezit globální oteplování na hodnotu výrazně nižší než dva stupně,“ uvedla v prohlášení ředitelka CICERO Kristin Halvorsen.