V poslední době se svět soustředí především na uhlíkovou stopu, ale je tu přinejmenším ještě jeden tichý zabiják klimatu – metan. Tento plyn, přestože se ho do ovzduší co do objemu dostává mnohem méně než oxidu uhličitého, má mnohem větší schopnost zadržovat v atmosféře teplo. Jeho množství v atmosféře bohužel rychle roste, což nás žene směrem k nebezpečnému oteplování planety.
Metan je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů. I když jeho množství ve srovnání s oxidem uhličitým není tak velké, jeho vliv na oteplování je obrovský. Během prvních dvaceti let od svého uvolnění do atmosféry totiž zachycuje teplo 80× účinněji než oxid uhličitý.
Nejrychleji za posledních 40 let
Logicky vyvstává otázka, jak metan vlastně vzniká. Přirozeně se uvolňuje z rozkládající se organické hmoty ve vlhkých prostředích, jako jsou mokřady. Bakterie zde rozkládají organický materiál a výsledkem celého procesu je mimo jiné uvolňování metanu. To je ovšem ta menší část problému. Většina současných emisí metanu je výsledkem lidské činnosti – například těžby fosilních paliv, chovu hospodářských zvířat, skládek a pěstování rýže.
Podle posledního výzkumu emise metanu prudce stoupají. Jeho atmosférické koncentrace rostou nejrychleji za posledních 40 let (tj. od doby, kdy se začaly systematicky měřit). V roce 2020 přibylo do atmosféry 42 milionů tun metanu, což je dvojnásobek ročního přírůstku ve srovnání s průměrem předchozí dekády. Tento trend pokračuje i nadále, a pokud nebude zastaven, můžeme do konce století očekávat oteplení o více než 3 °C.
Roční nárůst globálního množství metanu v atmosféře. Červené čáry ukazují průměr za desetiletí. Údaje ze stanice Kennaook/Cape Grim Baseline Air Pollution Station v Tasmánii. CSIRO, CC BY-NC-ND
Přibližně 65 % emisí metanu pochází z lidských aktivit. Z tohoto čísla přispívá 40 % zemědělství, zejména chov skotu a pěstování rýže. Dalších 36 % je následkem těžby fosilních paliv – při těžbě uhlí, ropy a plynu totiž často uniká metan do ovzduší. A zbytek, přibližně 17 %, pochází z odpadu na skládkách a z odpadních vod.
Změny by se projevily rychle
Částečně dobrou zprávou je, že metan má v atmosféře mnohem kratší životnost než oxid uhličitý – asi 12 let oproti stovkám či tisícům let. To znamená, že pokud bychom nyní snížili emise metanu, může poměrně rychle klesnout jeho množství v atmosféře a zpomalí se tak globální oteplování. Právě proto je metan často označován jako „rychlé řešení“ ke zpomalení klimatických změn.
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit emise metanu, je zaměřit se na odvětví fosilních paliv. Podle Mezinárodní energetické agentury by těžařské společnosti mohly snížit své emise až o 40 % bez jakýchkoli nákladů. Moderní technologie totiž umožňují zachycování metanu unikajícího při těžbě ropy a plynu a jeho využití jako zdroje energie.
Dalším velkým zdrojem metanu je zemědělství, zejména chov dobytka. Krávy, ovce a další přežvýkavci při trávení potravy produkují metan, který se uvolňuje do atmosféry. Vědci pracují na vývoji speciálních krmných doplňků, které by produkci metanu u dobytka snížily. Další metodou je optimalizace zavlažování rýžových polí, která také může přispět k významnému snížení emisí tohoto plynu.
Je potřeba jednat rychle
Významným zdrojem metanu jsou také skládky. Organický odpad, který na skládce hnije, uvolňuje metan, který se dostává do atmosféry, pokud není správně zachytáván. Naštěstí existují technologie, které tento plyn dokážou zachytit a využít ho jako zdroj energie. Některé země již tuto praxi zavedly a snižují tak své emise metanu.
Mezi největší producenty metanu patří Čína, Indie, Spojené státy, Brazílie a Rusko. Naopak Evropa v posledních dvou dekádách úspěšně snižuje své emise díky omezení metanu ze skládek a zemědělství. Také Austrálie vykazuje pokles, zejména v oblasti zemědělství a odpadového hospodářství.
Pokud nezačneme jednat rychle, bude svět do konce století směřovat k oteplení až o 3 °C. To by mělo katastrofální následky, včetně extrémních povětrnostních jevů, zvedání hladiny moří a ztráty biodiverzity. Na druhé straně, pokud do roku 2050 snížíme emise metanu o 45 %, mohli bychom udržet globální oteplování pod kritickými 2 °C.
Zdroje: theconversation.com, washingtonpost.com, aljazeera.com.