Energy Observer: Loď, kterou pohání slunce, vítr a vodík

  • Loď Energy Observer vyráží na cestu kolem světa
  • Tu by měla uskutečnit bez jediné kapky fosilního paliva
  • Loď využívá energii ze Slunce, větru a vodíku, který si sama vyrábí

34letý katamarán má bohatou historii. Loďka s dvěma trupy původně sloužila jako závodní plavidlo. V roce 1994 dokonce vyhrála cenu Julese Verna, když (pod názvem ENZA New Zealand) obeplula planetu za méně než 75 dní. Nyní si tuto cestu zopakuje.

30 metrů dlouhý a 13 metrů široký Energy Observer se totiž stal hlavním hráčem inovativního francouzského projektu. Ten měl za úkol vytvořit loď, která by podnikla cestu kolem světa bez využití (byť jen jediné kapky) fosilního paliva. Po několika letech práce a 120milionové investici se to odborníkům ze země galského kohouta konečně povedlo.

Co plavidlo pohání? V prvé řadě solární energie. 130 m² povrchu lodi je pokryto oboustrannými solárními panely (21 kWc) vyvinutými laboratoří CEA-Liten. Ty mají protiskluzovou plochu, aby po nich námořnici mohli chodit.

Dále disponuje dvojící dvoumetrových větrných turbín (2 x 1 kW) a také kitem (tažným drakem), jenž dokáže katamarán vláčet, ale může i vytvářet výkon. Jak? Energy Observer je vybaven dvěma lodními šrouby, které se při dopředném pohybu roztáčejí, čímž generují energii pro dva elektrické motory (2 x 41 kW při 3000 otáčkách za minutu).

V případě nadbytku solární či větrné energie bude tato přesměrovaná na odsolování mořské vody (reverzní osmózu) a následnou výrobu vodíku (elektrolýzu), jež bude uskladněn (až do 8644 litrů) na horší časy. Ty nastanou v noci či v bezvětří, kdy se popluje právě na vodíkový palivový článek (22 kW).

Nejlehčí chemický prvek je (dle francouzského týmu) největší nadějí pro budoucnost. Vodík, jehož je na světě přebytek, má 3x větší energetickou hustotu než motorová nafta a jeho spalování neprodukuje oxid uhličitý. Překážkou je, že 95 procent tohoto plynu se v současnosti vyrábí z fosilních paliv, což by autoři projektu chtěli změnit. Nevlídné mořské prostředí i extrémní teploty (loď zavítá k rovníku i na sever Norska) otestují i skladovací možnosti tohoto paliva.

Se všemi systémy (a Li-Ion bateriemi) by si Energy Observer mohl zavzpomínat na svou závodní kariéru a rozjet se na maximální rychlost 42 uzlů (78 km/h). Místo toho však popluje v poklidném tempu 10 uzlů (18 km/h) – a to celých 6 let, během nichž v 50 státech navštíví 101 ekologicky významných míst.

Tedy za předpokladu, že se podaří sehnat dostatek financí. Náklady na tuto misi totiž činí cca 105 milionů za rok.

Zdroj: Energy Observer

Témata článku: Technika, Slunce, Energie, Doprava, Investice, Ekologie, Solární energie, Cestování, Lodě, Finance, Jules Verne, Maximální rychlost, Fosilní palivo, Oxid uhličitý, Norsko, Elektrický motor, Extrémní teplota, Hlavní hráč, Kapka, Lodní šroub, Největší naděje, Palivo, Špatný čas, Vítr, Vodík

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Nedos. 23. 7. 2017 11:34:42
    Koukam ze je to stejna ekologie jako auta a ostatni veci. Jenom pro ty...
  • prtkojistic 22. 7. 2017 19:26:57
    Tak tato pseudoekologická loď již při své výrobě spotřebovala tolik...
  • brk77 22. 7. 2017 8:07:50
    Roční náklady 105 milionů čeho? Kč, €, Zimbabwských dolarů, zrnek rýže,...