Kvůli ptačí chřipce bylo nutné utratit miliony kuřat, nemoc také zdecimovala volně žijící ptáky a přenesla se na savce. Drůbežářský průmysl nyní potřebuje nová opatření, aby zastavil její šíření, informuje magazín Wired. Mimořádné situace v důsledku výskytu vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 vyhlásily v uplynulém týdnu například Argentina a Uruguay.
Vůbec první setkání s tímto virem zaznamenalo v nedávné době celkem 10 jihoamerických zemí. Například v Peru na podzim uhynulo více než 50 tisíc volně žijících ptáků a v lednu přes 600 lachtanů. Když se k nákaze lachtanů přidá zjištění, že chřipka H5N1 v říjnu pustošila farmu norků ve Španělsku, budou se zdravotnické orgány muset vyrovnat s možností, že se nepředvídatelný virus přizpůsobil a ohrožuje další živočišné druhy.
Ptačí chřipka H5N1
Hned v úvodu je nutné zdůraznit důležitou skutečnost, že se takzvaná ptačí chřipka zatím netýká lidí. V minulosti byl sice několikrát zaznamenán přenos infekce ze zvířete na člověka, nicméně za posledních 12 měsíců byly identifikovány pouze dva případy: loni v květnu se nakazil dospělý člověk z Colorada a v lednu devítiletá dívka v Ekvádoru, přičemž oba infekci přežili.
V tuto chvíli neexistují žádné důkazy o přenosu viru H5N1 ze savců na člověka a stejně tak dosud nebyl prokázán jeho přenos z jednoho člověka na jiného. Nicméně samotná skutečnost, že se virus H5N1 přenesl z ptáků na savce a pak se mezi nimi rozšířil, naznačuje znepokojivý trend.
Podle Světové organizace pro zdraví zvířat se v poslední době vyskytlo ohnisko viru H5N1, který je pojmenován podle dvou proteinů na jeho povrchu, přinejmenším v 60 zemích. Patří mezi ně i USA, kde bylo v loňském roce kvůli ptačí chřipce usmrceno nebo vybito 43 milionů nosnic, aby se zabránilo šíření nákazy.
Tyto ztráty vyřadily téměř třetinu nosnic a podle amerického ministerstva zemědělství klesly kvůli tomu dodávky vajec natolik, že ceny na konci roku byly o 210 % vyšší než rok předtím. Celkově podle odhadů USDA v roce 2022 uhynulo nebo bylo usmrceno necelých 58 milionů ptáků – převážně nosnic, krůt a drůbeže chované na dvorku – a letos zatím dalších půl milionu.
Vysoká úmrtnost nakažených
Pro ochranu volně žijících ptáků lze udělat jen minimum; ptačí chřipku většinou šíří sezónně migrující vodní ptáci, kteří virus přenášejí, aniž by jim ublížil. Drůbežářský průmysl spoléhá na komplexní soubor postupů a stavebních prvků, obecně označovaný jako „biologická bezpečnost“, který se vyvinul a posílil po katastrofální epidemii, při níž v roce 2015 zahynulo více než 50 milionů ptáků.
Neustálé útoky viru H5N1 jsou důležité nejen kvůli dopadu na drůbež nebo volně žijící zvířata, ale také kvůli tomu, co může znamenat pro lidi. Ptačí chřipka je dlouhodobě považována za zvířecí nemoc, u níž je největší pravděpodobnost, že propukne v globální lidskou pandemii.
Podtyp viru H5N1 se poprvé přenesl z ptáků na lidi v Hongkongu v roce 1997. Tehdy jím onemocnělo 18 lidí a šest z nich zemřelo – což je sice malé číslo, ale znepokojující 33% úmrtnost. Od té doby různé varianty viru H5N1 nepravidelně infikují lidi po celém světě.
Podle Světové zdravotnické organizace způsobily do roku 2022 sice jen 868 případů, ale 457 úmrtí. Tato čísla představují 52% úmrtnost, ale zároveň ukazují, že se virus zatím neadaptoval natolik, aby se dokázal snadno šířit z člověka na člověka a zažehnout rozsáhlé epidemie.
Nakažení norci ve Španělsku
Odborníci neustále sledují šíření viru mezi další živočišné druhy. Například španělští a italští vědci v lednu zveřejnili informace o tom, že v říjnu 2022 se variantou viru H5N1 nakazili norci na kožešinové farmě v severozápadním Španělsku.
Virus mohl být na norky přenesen volně žijícím ptákem nebo prostřednictvím mršin kuřat používaných jako krmivo. Jakmile se virus dostal na farmu, provedl drobné mutace, které mu umožnily šířit se z jednoho norka na druhého. Aby se epidemie zastavila, byli všichni norci na farmě – téměř 52 000 kusů – usmrceni.
Tato epidemie je velmi zneklidňující. Ukázala totiž, že se virus začal přizpůsobovat savcům, a to dokonce i konkrétnímu druhu, což by mohlo mít přímý význam i pro člověka. Norci patří do stejné čeledi jako fretky, které již vědci využívají pro výzkum chřipky, protože se u nich příznaky projevují stejně jako u lidí.
Hledání optimálních opatření
Současnou epidemii je možné chápat jako příležitost začít shromažďovat rozsáhlá data o tom, co činí drůbežářskou produkci zranitelnou. Právě proto, že se nákaza tak rozšířila, by údaje mohly odhalit vzorce, které dosud nebyly patrné – například zda postižené farmy používají určité krmivo nebo vodní systémy nebo jestli jsou umístěny v určitých krajinných oblastech nebo leží pod migračními trasami stěhovavých ptáků.
„Neexistuje mnoho výzkumů, které by ukázaly, jaké jsou absolutně nejlepší postupy, protože viry jsou stochastické – nevíte přesně, kdy dojde k zavlečení,“ říká veterinářka a epidemioložka Meghan Davis, která působí jako docentka na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health.
Mimořádné rozšíření chřipky H5N1 mezi volně žijící ptáky nyní může znamenat, že chovatelé budou muset myslet také na to, jakým způsobem přispívá k expozici prostředí. Mokřady přitahují kachny, v hájích se ukrývají dravci, kteří pronásledují hlodavce, shromažďující rozsypané obilí. Je to přístup, který připouští, že biologická bezpečnost nemůže být nikdy dokonalá a že výrobní systém se nikdy nemůže zcela uzavřít před světem.