Evropská vesmírná agentura bude letos pracovat s největším rozpočtem ve své historii. K dispozici bude mít 7,79 miliard eur (10% nárůst), přičemž 5,23 miliard poskytnou členské země.
Bez Německa, Francie a Itálie by to nešlo
Česko přispěje 48,4 miliony eur a Slovensko 3,5 miliony, hlavním tahounem, ale bude velká průmyslová trojka Německo (1 171,6 mil. eur), Francie (1 048,4 mil. eur) a Itálie (881,2 mil. eur).
Členské příspěvky pro chod Evropské vesmírné agentury v roce 2024 (ESA)
Rozpočet pro letošní rok podle jednotlivých kapitol (ESA)
Bez jejich injekcí by se ESA s trochou nadsázky zmohla leda tak na mise s horkovzdušnými balóny a je třeba připomínat, kdo zde platí účty.
NASA je i tak zhurba třikrát bohatší
Největším zahraničním partnerem ESA je samozřejmě americká NASA, se kterou ji pojí mnoho společných programů. Nabízí se tedy srovnání, jak na tom jsou za oceánem.
Požadavky na rozpočet NASA do roku 2028
NASA v roce 2023 pracovala s rozpočtem okolo 25 miliard dolarů, pro letošní rok požadovala 27 miliard (PDF) a výhled do konce desetiletí se přibližuje hranici 30 miliard dolarů.
Dvě miliardy na dálkový průzkum Země
Téměř třetina veškerých zdrojů ESA – 2,37 miliard eur – letos zamíří do projektů dálkového průzkumu Země (Earth Observation), kterému vévodí třeba program Copernicus a jeho konstelace družic Sentinel. Nepřetržitě monitorují zemský povrch a na výsledek se můžete podívat třeba v prohlížeči čerstvých družicových snímků EO Browser.
Pohled na Prahu a zasněženou Vysočinu z 10. ledna 2024, kdy ustoupila oblačnost
Miliarda eur pro Galileo aspol.
Druhým největším žroutem – 1,05 miliard eur – bude samozřejmě navigace. Tedy vše, co má něco společného s evropským družicovým systémem Galileo, které používáte společně s dalšími systémy pokaždé, když na mobilu spustíte navigaci. Je tedy dobré si připomenout, že je Galileo opravdu vaše a funguje jen a pouze díky daňovým poplatníkům členských zemí ESA/EU.
Miliarda eur pro kosmickou dopravu
A konečně třetím největším žroutem bude kosmická doprava – 1,03 miliard eur –, kterou si od loňského roku musí ESA nakupovat v zahraničí, protože ji došly rakety Ariane 5 a celá komunita netrpělivě čeká, kdy po mnoha odkladech vzlétne její nástupce Ariane 6.
Na nový velkokapacitní raketový nosič přitom nečekají pouze evropské programy (včetně Galilea, které potřebuje na oběžnou dráhu vystřelovat další a další družice satelitní navigace), ale třeba i americký Amazon. Ten si totiž sjednal podstatnou část přepravní kapacity pro svůj satelitní internet Kuiper právě u evropských partnerů a pro Ariane 6 to bude hotový zlatý důl.
Ariane 6 (snad) vzlétne na přelomu jara a léta
Program Ariane 6 se zpozdil o čtyři roky, což je bez debat gigantická ostuda. A byť Evropané nastalou situaci omlouvají mimo jiné pandemií kovidu a dalšími okolnostmi, stačí se podívat přes oceán na neskutečný drajv SpaceX, anebo třeba na Činu a její lunární misi.
Nelze tedy než doufat, že Ariane 6 letos už opravdu konečně vzlétne, přičemž aktuální okno je někdy mezi červnem a červencem 2024. Dokud nebude Šestka hotová, bude muset ESA chodit s prosíkem k Elonovi a nakupovat kapacitu na falconech.
Naposledy to musela udělat právě v případě další várky družic Galileo, což je prostě reputační faux pas. Tedy alespoň v případě, že se chce starý kontinent i nadále považovat za kosmickou (super)velmoc. Velkokapacitní raketové nosiče totiž opravdu nemá každý.
A co Měsíc?
Podle kritiků měly z koláče více ukousnout mise na Měsíc, kam, by se měl v tomto desetiletí vrátit člověk (mise Artemis) a o nejbližšího souseda má zájem i komerční sféra. Experti obecně očekávají, že průzkum Měsíce a stavba prvních základen umocní tolik potřebnou novou vlnu komercializace vesmíru.
V praxi se ale zatím na Měsíci uchytila jen Čína, na což ve svém vlákně upozorňuje také přední český popularizátor kosmu Pavel Gabzdyl.