EU zavádí přísnější pravidla pro spotřebu v pohotovostním režimu. Chce tak ušetřit 4 TWh ročně | Ilustrace: AI Reve

Ilustrace: AI Reve

EU zavádí přísnější pravidla pro spotřebu v pohotovostním režimu. Chce tak ušetřit 4 TWh ročně

  • Nové nařízení EU snižuje maximální povolenou spotřebu v pohotovostním režimu
  • Opatření se týká i Wi-Fi routerů, nábytku a dalších dříve neřešených produktů
  • Každoroční úspora elektřiny má dosáhnout 4 TWh a snížit emise CO₂

Evropská unie od 9. května 2025 zpřísnila limity pro spotřebu elektrických zařízení v pohotovostním režimu. Tato opatření reagují na skutečnost, že většina elektroniky spaluje elektřinu i ve vypnutém stavu nebo základním pohotovostním režimu. Přestože desetiny či jednotky wattu na každém jednom zařízení vypadají zanedbatelně, v součtu miliard přístrojů v domácnostech a kancelářích jde o významné plýtvání energií a zbytečné emise CO₂.

Nové nařízení (EU) 2023/826, které nahradilo starší předpisy z let 2008 a 2013, bylo přijato 17. dubna 2023. Nastavuje přísnější limity pro různé režimy nečinnosti (vypnutý, pohotovostní, síťový pohotovostní režim) a týká se všech nově uváděných produktů na trh. Cílem je omezit tzv. „fantomovou“ spotřebu. Tedy tu, která probíhá, i když zařízení zdánlivě vůbec nic nedělá.

Výrazně přísnější limity spotřeby

Odběr běžného spotřebiče nesmí ve vypnutém režimu ani v pasivní pohotovosti přesáhnout 0,5 wattu. U modelů s displejem může vystoupat na 0,8 wattu. Zařízení připojená do sítě mají strop 2 watty, speciální kategorie (například síťová zařízení s vysokou dostupností) až 8 wattů. Ve druhé fázi regulace, která začne v květnu 2027, se limity dále zpřísní – například spotřeba ve vypnutém režimu nebude smět překročit 0,3 wattu.

Pokud se ztrácíte v definici, co je co, snad vám pomůže celé znění z přílohy III. nařízení, ve které se píše, jaký odběr může spotřebič mít ve vypnutém a pohotovostním stavu:

28a424df-c69a-4c02-998b-7005cf4b936a
Požadavky na energetickou účinnost, podle nového nařízení

Regulace se poprvé vztahuje i na produkty, které dosud unikaly pozornosti – typickým příkladem jsou zařízení napájená externími nízkonapěťovými zdroji, například Wi-Fi routery, bezdrátové reproduktory, elektricky ovládaný nábytek a stavební prvky jako jsou žaluzie či výškově stavitelné stoly. Důvodem je jejich rychle rostoucí počet a energetická náročnost, která v součtu představuje nezanedbatelný podíl na celkové spotřebě.

Evropská komise očekává, že tato opatření přinesou do roku 2030 každoroční úsporu 4 terawatthodin elektřiny. To je téměř dvojnásobek roční spotřeby Malty nebo energie pro více než milion elektromobilů. Počítá se i se snížením emisí CO₂ o 1,4 milionu tun a ušetřením až 530 milionů eur ročně z peněženek domácností a firem. Očekávané úspory budou narůstat s tím, jak budou starší spotřebiče nahrazovány novými, úspornějšími modely.

Podrobnější informace pro zákazníky

Nové nařízení neřeší jen technické parametry. Klade také důraz na informovanost spotřebitelů. Výrobci budou povinni uvádět jasné údaje o spotřebě zařízení v různých režimech. To umožní zákazníkům porovnat nejen výkon a cenu, ale i dlouhodobou spotřebu, a tím i dopad na peněženku i planetu.

Výrobci to rozhodně nebudou mít snadné. Splnění nových limitů často znamená nutnost přepracovat celý design přístrojů – od napájecích adaptérů přes mikrokontroléry až po firmware. Na řadu přichází například specializované čipy pro řízené vybíjení kondenzátorů nebo nízkoenergetické bezdrátové moduly. Právě tato omezení však posouvají průmysl k novým technickým řešením.

Nařízení je součástí širšího rámce evropského programu RePowerEU, jehož cílem je nejen snižovat spotřebu v pohotovostním režimu, ale také podporovat dlouhou životnost, opravitelnost a recyklovatelnost výrobků. Pro spotřebitele by to mělo znamenat nižší účty, pro planetu menší ekologickou zátěž a pro výrobce nutnost držet krok s technologickým vývojem i legislativou.

Určitě si přečtěte

Články odjinud