Evoluce v přímém přenosu: Afričtí sloni v důsledku intenzivního lovu ztrácejí své kly

  • V mosambickém národním parku Gorongosa převažují mezi slonicemi zvířata bez klů
  • Je to důsledek intenzivního lovu slonů pro slonovinu během občanské války
  • Zvířata bez klů stojí mimo zájem pytláků a přežívají

Občanská válka zuřila v Mosambiku od roku 1977 do roku 1992. Nepřinesla krveprolití jen lidem, ale tak slonům. Ve snaze zajistit si dost peněz na vedení vleklého konfliktu dodávaly obě bojující strany na černý trh obrovská množství upytlačené slonoviny. Velké kly byly pro slony ortelem smrti. Naopak, zvířata s menšími kly nechali pytláci často bez povšimnutí. I tak pytláci vybili během patnácti let občanské války kolem 90 % mozambické sloní populace.

Ve stádech slonů tak probíhala intenzivní selekce. Její následky jsou dnes jasně patrné například v mosambickém národním parku Gorongosa, kde jsou v sloní populaci silně zastoupené samice zcela postrádající kly. Tým pod vedením Shana Campbell-Statona z Princeton University prozkoumal pozadí této neobvyklé změny. Výsledky jejich bádání přinesl vědecký časopis Science.

Samice bez klů

Campbell-Statona zarazilo, že ztráta klů je patrná pouze u samic. U samců se neprojevila. Z toho vědci usoudili, že po vlohách zodpovědných za ztrátu klů bude nutné pátrat na samičím pohlavním chromozomu X.

U většiny savců je pohlaví určeno tak, že samice dědí jak od otce, tak i od matky pohlavní chromozom X. Samci dědí od matky chromozom X a otec jim předává samčí pohlavní chromozom Y. Samice tak nesou ve svých buňkách dvojici chromozomů X, samci pak mají konstelaci pohlavních chromozomů XY.

Další pátrání potvrdilo podezření, že vloha pro ztrátu klů je dominantní. K tomu, aby se projevila, ji stačí zdědit jen od jednoho z rodičů. Bohužel, tato vloha je letální a zabíjí vyvíjející se slůně ještě v těle jeho matky. Budoucí samičky přežijí, protože zdědí vlohu pro ztrátu klů jen od jednoho z rodičů, a to od matky.

Otec jim předává X chromozom s vlohu pro normální vývoj klů. Otcova vloha sice nestačí na to, aby samici narostly kly, ale zachrání ji před předčasnou smrtí v těle matky.

Samci, kteří zdědí po matce chromozom X s vlohou pro ztrátu klů, dědí od otce pohlavní chromozom Y, kde záchranný gen pro růst klů chybí. Takový samec hyne před narozením. Narodit se tedy mohou jen samci, kteří zdědili od matky pohlavní chromozom X s vlohou pro normální růst klů. Proto otcové svým dcerám vlohu pro ztrátu klů nikdy nepředávají.

Samice bez klů rodí polovinu dcer bez klů a druhou polovinu s normálními kly. Rodí se jim také dvakrát více dcer než synů, protože polovina synů zdědí jejich gen pro ztrátu klů a uhynou před narozením. V mosambickém národním parku Gorongosa dnes žije polovina slonic bez klů. V některých parcích Jižní Afriky mají dokonce naprostou převahu a slonic s kly tam žije jen 5 %.

Evoluční záhady

Vědci dokonce identifikovali geny, které jsou za ztrátu klů samic a umírání samců zodpovědné. Zatím není jasné, proč se vloha pro ztrátu klů udržela v populaci, pro kterou jsou kly velmi důležité. Sloni používají tyto silně přerostlé zuby jako nástroje i zbraně a významně si jimi usnadňují život.

Samice, které vlohu pro ztrátu klů postrádají, přivádějí na svět více potomků. To by je mělo zvýhodnit natolik, aby nositelky vlohy pro ztrátu genů z populace vytlačily. To se ale zjevně neděje.

Jedno z možných vysvětlení předpokládá, že k vybíjení slonů pro slonovinu docházelo v průběhu tisíciletí opakovaně a vloha se při každém podobném masakru ukázala aspoň na přechodnou dobu jako výhodná. Nabízí se také otázka, zda se pod tlakem lovců nedostávala i asijská populace slonů indických a zda se tomuto tlaku nebránila podobným genetickým trikem.

U slona indického dnes rostou kly pouze samcům a samice kly prakticky postrádají. V některých populacích ale převažuje i u samců ztráta klů. Kly tam rostou jen 5 % všech samců. Přitom předkům dnešních slonů indických rostly kly u obou pohlaví.

U jiných druhů živočichů jsme svědky podobných posunů v dědičných vlastnostech pod tlakem intenzivního lovu. Například hon za trofejemi severoamerických ovcí tlustorohých měl za následek zmenšení rohů v intenzivně lovených populacích.

Podobně je tomu u masově lovených druhů ryb. U těch se posouvá pohlavní dospělost do ranějšího věku a ryby jí dosahují při menších tělesných rozměrech. Je pro ně životně důležité, aby stihly zplodit potomstvo dřív, než jejich život skončí v rybářských sítích.

Diskuze (12) Další článek: Tesla a nejprodávanější auto v Evropě? Je to jen kouzlení s čísly

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,