Řada lidí se domnívá, že biologickou evoluci nelze rozumně pozorovat, neboť probíhá příliš pomalým tempem. To je ovšem pravda jen do určité míry.
Vědci z University of Vienna sledovali bakterie, které byly vystaveny různým podmínkám – a díky tomu se stali svědky dvou velmi odlišných evolučních strategií. Jejich studie publikovaná v žurnálu PNAS nám pomáhá lépe pochopit, jak se bakterie stávají nebezpečnými.
Polovina bakterií musela opakovaně infikovat nové hostitelské buňky, zatímco těm ostatním bylo umožněno množit se v totožném hostiteli. Po pouhých 500 generacích byly příslušníci první zmíněné skupiny při infikování nových hostitelů mnohem efektivnější.
Evoluce v akci
„Naše výsledky ukazují, že pokud bakterie mohou zůstat v jedné hostitelské buňce a mají jistotu, že budou i nadále žít v dceřiných buňkách hostitele – když se hostitelská buňka rozdělí – jejich infekčnost se nezmění,“ uvedl mikrobiální ekolog Paul Herrera.
„Když se však bakterie kvůli přežití musí přesouvat z jedné hostitelské buňky do jiné, stávají se stále infekčnějšími,“ dodal.
Na konci experimentu se genetický kód zástupců obou skupin lišil v 1 161 pozicích, přičemž infekčnější bakterie exprimovaly 2 500 různých genů. „Tyto modifikace vedou k tomu, že hostitelské buňky lze snadněji infikovat a bakterie mají větší šanci na přežití mimo hostitelské buňky,“ konstatoval Paulův kolega Matthias Horn.