Když se řekne „evropský kosmodrom,“ většině z vás se jistě vybaví guyanská raketová základna na severu Jižní Ameriky, kterou provozuje francouzské Národní centrum kosmického výzkumu (CNES), Evropská kosmická agentura (ESA) a už desetiletí odtud startují třeba rakety Ariane.
Mnohem menší kosmodromy se však nacházejí i na evropském kontinentu. Jedním z nich je Esrange Space Center, který byste našli zhruba 40 kilometrů od švédské Kiruny a vysoko nad severním polárním kruhem.
Esrange Space Center na mapách Googlu:
Sondážní raketové lety
Základnu provozuje Švédská kosmická společnost SSC, která se už od poloviny minulého století věnuje startům tzv. sondážních raket. Jedná se o mnohem menší nosiče s tuhým raketovým pohonem a vybavené měřící elektronikou, která provádí experimenty během suborbitálního letu.
Start rakety Maxus 9 ze švédské Kiruny
To v praxi znamená, že se podobná raketa pohybuje po balistických křivkách a náklad může vynést do výšky od 50 až do 1 500 kilometrů. Na orbitě ale nezůstane – nemá totiž patřičnou trajektorii a rychlost. Během několika minut postupně opět klesne do atmosféry a přistane pomocí padáku.
Sondážní raketa může po balistické trajektorii vystoupat až do výše mnoha set kilometrů, poté ale opět dopadne s pomocí padáku na zemský povrch (mise Cryofenix)
Švédové nabízejí podobné starty jako komerční službu Suborbital Express.
Suborbitální kosmodrom se změní
Aha, takže si v nadpisu článku trošku vymýšlíte, že? Vždyť mezi raketou, která vynese náklad na skutečnou oběžnou dráhu, a suborbitálním letem je krapet rozdíl!
Ano, je a maličký kosmodrom nedaleko Kiruny má i nadále opravdu velmi daleko jak k obří základně NASA na Mysu Canaveral, tak ke Guyanskému kosmickému centru ESA/CNES na severním pobřeží Jižní Ameriky.
Jenže v příštích letech by se to mělo postupně měnit.
V lednu se otevře Spaceport Esrange
Covid, válka na Ukrajině a s tím vším související výrobní, logistická a energetická krize totiž přinutila (nejen) EU, aby se vrátila domů. Evropa tak na starém kontinentu dotuje třeba zesílení lokální infrastruktury pro výrobu polovodičů, abychom snížili závislost na fabrikách v jihovýchodní Asii.
EU ve Švédsku buduje polární kosmodrom
Účetní v ESA si zase spočítali, že vozit rakety stále dokola tisíce kilometrů daleko na sousední kontinent možná dávalo smysl ve 20. století, ale pokud chceme konkurovat Muskovi, musíme nové raketové technologie testovat přímo zde.
Příští rok proto švédská raketová základna povýší a stane se prvním opravdovým kosmodromem ESA v Evropě! Už 13. ledna se do Kiruny otočí švédský král Karel XVI. Gustav, premiér Ulf Hjalmar Ed Kristersson a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Bude to velká sláva, trojice státníků totiž oznámí zrod prvního evropského polárního kosmodromu Spaceport Esrange.
První start už v roce 2023
Co to bude znamenat v praxi? ESA v následujících letech přesměruje část svých projektů právě z jihoamerického kosmodromu do Švédska, které je mnohem dostupnější – doslova za rohem. Aby to bylo možné, Esrange projde technologickou obměnou a postaví se zde nové rampy a infrastruktura.
A hlavně odtud vedle suborbitálních raketových nosičů začnou startovat i ty orbitální. Takový je alespoň plán. První kosmická mise by měla odstartovat v závěru příštího roku.
Evropský kosmodrom pro 21. století
Experti předpokládají, že do roku 2040 by mohlo nad Zemí v různých výškách kroužit až 100 000 družic. To je oproti současným jednotkám tisíc naprosto nepředstavitelné číslo.
Spaceport Esrange
Velkou měrou to budou velké systémy internetových operátorů Starlink (SpaceX) a Kuiper (Amazon), nicméně s postupným snižováním nákladů a demokratizací vesmíru pro byznys lze čekat také ohromný rozmach maličkých cubesatů.
Evropa si je vědoma, že ji na poli komercializace vesmíru tak trochu ujíždí vlak, Spaceport Esrange je tak jeden z klíčových projektů, který ji má vrátit zpět do hry. ESA se totiž sice účastní těch nejpokročilejších misí do vesmírů a její vědecké programy jsou stejně odvážné jako ty od NASA, nicméně co se byznysu týče, komerční družice dnes do vesmíru střílí jako broky na pouti Elon Musk.
Hop testy jako odpověď na rakety Falcon
I z toho důvodu se stane Kiruna klíčovým kosmodromem pro program Ariane a ESA jménem Themis. Pravidelní čtenáři VTMka jistě vědí, že to je evropská odpověď na znovupoužitelné raketové nosiče SpaceX. No, a protože jsme v Evropě, Themis se i kvůli covidu dočkal velkého zpoždění.
Projekt Themis je evropskou odpovědí na znovupoužitelné raketové nosiče Elona Muska
Už letos jsme měli být svědky „hop testů“ – tedy ostrých zkoušek startu a přistání, kdy raketový nosič vystoupá do určité výšky a zase přistane. Jistě nemusíme připomínat podobné experimenty s prvním stupněm rakety Starship (SpaceX), jejichž videa plnily sociální sítě poslední dva roky.
Světle zítřky? Snad
Hop testy rakety programu Themis tedy snad proběhnou právě v roce 2023 a v modernizovaném kosmodromu, který se stane domovskou základnou ESA a Ariane pro tuto etapu zkoušek.
Harmonogram programu Themis. Kvůli zpoždění se nakonec dočkáme hop testů až v roce 2023. Kosmodrom ve Švédské Kiruně konečně dostane první velký úkol
Nicméně vzhledem k tomu, že Spaceport Esrange v následujících letech získá na důležitosti a lze čekat, že do Švédska poteče i více zdrojů, možná se z Kiruny po dostavbě klíčových ramp jednou stane opravdu srovnatelný kosmodrom jako v nesmyslně vzdálené Francouzské Guyaně.