Kam zmizel Mlíkař, ptám se! Ale hlavně, kam zmizela Ariane 6? Chlouba a příslib návratu Evropy do první kosmické ligy poprvé odstartovala téměř před půl rokem, pak se po ní ale slehla zem.
Zatímco SpaceX expeduje svoje falkony s kadencí pražského stánku s trdelníky, Ariane 6 se podruhé podívá do vesmíru nejdříve až někdy v roce 2025. Jistě, ještě před patnácti lety by takové tempo asi stačilo, ale dnes, kdy se na plný plyn rozjíždí bitva o komercializaci nízkých oběžných drah, to celé zavání pořádným fiaskem.
První start rakety Ariane 6 letos v červenci. A zatím také bohužel na dlouho jediný
S Ariane 6 se kamsi odporoučely i další prototypy
V čem je vlastně zakopaný pes? I když Šestka zkraje letošního července prokázala schopnost vynést do kosmu přinejmenším kupu malých cubesatů, v závěrečné fázi letu selhal její motor Vinci, který ji měl navést zpět do oceánu.
Ne snad, že by se druhý stupeň rakety vracel na zemský povrch podobně jako Starship – na to je evropský raketový průmysl deset let pozadu –, nicméně měl za úkol alespoň bezpečně a řízeně shořet ve svrchních vrstvách atmosféry. Co je však ještě důležitější, než by se rozpálil do běla, odhodil by několik prototypů poměrně unikátních návratových modulů.
Ariane 6 sice úspěšně vypustila kupu malých cubesatů – třeba slovenský GRBBeta (vyrobený v Brně), s návratovými kapslemi se to už ale nepodařilo. Všimněte si Nyx Bikini
Dnes už víme, že k tomu nedošlo, a tak sebou Ariane stáhla i pár nadějných evropských startupů. Férový čtenář namítne, že Elonovy rakety také nesčetněkrát selhaly a je to přirozená součást extrémně náročného raketového vývoje, jenže při hlemýždím tempu Evropy se s trochou nadsázky dočkáme funkčního stavu zhruba někdy v letech, kdy bude Starship poprvé přistávat na Marsu.
Evropa je mistrem líbivých proklamací
Starý kontinent je alespoň premiant co do politických proklamací. Sice nemáme středně těžký raketový nosič, ale „historii vesmíru i nadále píšou Evropané,“ napsal před pár dny na Linkedinu Emmanuel Macron. Ano, to je bezesporu pravda, mnozí z nich totiž právě teď připravují v Boca Chica další Starship Super Heavy.
Francouzský prezident měl ale tentokrát na mysli někoho jiného, svůj příspěvek totiž věnoval mezinárodnímu startupu The Exploration Company, který získal 150 milionů eur na další vývoj evropské kosmické kapsle Nyx!
Šéfovala vývoji evropské části kosmické lodi Orion
Ponechme teď stranou, že je to právě ta kapsle, která si měla odbýt premiéru během prvního letu Ariane 6 – byť zatím jen ve formě šedesáticentimetrového demonstrátoru Nyx Bikini. EC totiž není jen další startup v řadě, který umí hlavně hezké vizualizace, ale podle některých ohlasů by to mohl být opravdu jeden z těch vysněných game changerů.
Vypadá jako maličký Crew Dragon. Demonstrátor Nyx Bikini při instalaci na platformu rakety Ariane 6. Dnes už víme, že se vypuštění nezdařilo, protože selhala sama raketa
Za vším stojí Hélène Huby, která v roce 2013 nastoupila do Airbusu, aby se během několika málo let vypracovala až na viceprezidentku zodpovědnou za program Orion. A teď fakt nemám na mysli mléčnou čokoládu, ale samozřejmě kosmickou loď, která nás snad ještě v tomto desetiletí dopraví zpět k Měsíci. Zatímco modul pro posádku vyvíjí americký Lockheed Martin, servisní modul (energie a pohon lodi) právě vesmírná divize evropského Airbusu.
Je to kus starého plechu! Začneme úplně znova
Už to by stačilo, abychom nad Hélène jen tak nemávli rukou, jenže znáte to; Airbus je kolos, ale není to flexibilní a dravý SpaceX. A stejně tak Hélène není typický korporátní manažer.
Konstrukce servisního modulu vychází z designu evropské nákladní lodi ATV (Automated Transfer Vehicle), která před dekádou doplňovala zásoby na Mezinárodní vesmírné stanici. Je to tedy sice ověřená technologie, nicméně bez přelomových inovací a už poněkud zastaralá.
Montáž lodi Orion pro misi Artemis II s modulem pro posádku (horní kužel) a evropským servisním modulem (střední válec a spodní část s motory a složenými solárními panely)
Když se tedy Hélène v čerstvém rozhovoru pro Ars Techniku nechala slyšet, že je frustrující, že servisní modul staví na dvacet let starém designu z dob kosmického uhlí a páry – proboha, vždyť tehdy ještě ani Elon Musk netweetoval –, bylo to poněkud v rozporu s tím, jak zpravidla navenek komunikují představitelé evropského kosmického průmyslu.
Orion na oběžné dráze Měsíce. Právě tam by mohla už příští rok zamířit mise Artemis II
Není proto divu, že Hélène Huby nakonec pod tíhou reality z Airbusu odešla, vybudovala několikasethlavý německo-francouzský inženýrský tým a dnes slibuje stejný vývojový drajv a byznysový přístup jako SpaceX.
Univerzální nákladní loď o velikosti Dragonu
Nákladní kosmická loď Nyx má plnit podobnou roli jako někdejší ATV, ale pochopitelně v současných komerčních a technologických reáliích. Exploration Company proto slibuje, že její kapsle dokáže vynášet na nízkou oběžnou dráhu až čtyři tuny užitečného nákladu, přičemž to zvládne o 25-50 % levněji než konkurence.
Nyx zatím existuje jen ve vizualizacích a v podobě zmenšených demonstrátorů
A to ze dvou důvodů. Tím prvním je samozřejmě znovupoužitelnost. Namísto toho, aby se Nyx choval jako obvyklý (a hloupý) druhý raketový stupeň, který se po splnění mise stane součástí kosmického smetí, anebo odpovědně a řízeně shoří v atmosféře, opět přistane na zemském povrchu stejně jako Crew/Cargo Dragon. Tam jej technici opucují, nastříkají čerstvou barvou a hurá zpět na orbitu.
Vývojáři zároveň počítají s tím, že loď bude natolik univerzální, aby ji do vesmíru dostaly různé raketové nosiče počínaje falkony Elona Muska a konče jak evropskou Ariane 6, tak třeba i raketami z Indie a dalšími prskavkami, které jsou teprve ve vývoji. A to je už ta druhá obchodní a logistická výhoda.
Příští rok poletí druhý a mnohem větší prototyp
Těžko říci, jestli se to vůbec podaří – vždyť na tomto poli si se svým Starlinerem (nejspíše) vylámal zuby i Boeing –, v hangáru ale každopádně už dnes čeká plně sestavený a mnohem mohutnější druhý prototyp s průměrem okolo 2,5 metrů.
Dvoumetrový demonstrátor Nyx Mission Possible poletí na Falconu 9 příští léto
Letové sloty jsou nicméně kvůli nedostatku rozebrané stejně jako byty v Česku, a tak se startuje až někdy v červenci příštího roku. Ariane 6 to už ale nebude, první opravdovou premiéru s poetickým názvem Mission Possible si totiž evropská nákladní loď odbude na palubě Falconu 9.
V roce 2028 ostrý start a později možná i s lidmi
Pokud to vše vyjde, The Exploration Company potvrdí své kosmické kompetence a nevyschnou penězovody, někdy okolo roku 2028 bychom se už mohli dočkat startu plnotučného Nyxu, který se rozměry podobá třídě lodí SpaceX Dragon 2 (v praxi již zmíněný Crew Dragon a Cargo Dragon).
Hotový Nyx by měl mít rozměry podobné Dragonu od SpaceX
V závěru dekády se snad zároveň konečně uskuteční mise Artemis III a lidé se po bezmála šedesáti letech vrátí zpět na Měsíc. Jasně, ten let měl podle původního harmonogramu startovat už letos na podzim, ale i v tom nejčernějším scénáři je jeho budoucnost stále mnohem realističtější než česká VRT a dokončené dálniční spojení Brno–Vídeň.
Hélène s tím samozřejmě také kalkuluje, Nyx by se proto mohl jednou proměnit i v plavidlo, které do vesmíru nevynese pouze čerstvou pizzu na ISS a jeho nástupce, ale i samotnou posádku z masa a kostí, která ji tam sní. A nejen na nízkou oběžnou dráhu, ale později i na ten zatracený Měsíc.
Lunární nákladní Nyx je zatím vzdálená budoucnost. NASA ale už dnes rozdává kontrakty na stavbu náklaďáků Země-Měsíc firmám SpaceX a Blue Origin a o souseda má zájem i Evropa